217 C 16/2023-16 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Šumperku dne 12. 9. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 25 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 2. 12. 2022 uzavřela se žalovaným smlouvu o zápůjčce, jejíž předmětem byla částka ve výši 25 000, která byla žalovanému předána v hotovosti při podpisu smlouvy a kterou se žalovaný zavázal vrátit nejpozději do 24. 12. 2022. Přes opakované ústní a telefonní výzvy žalovaný žalobkyni zápůjčku ani její část nevrátil. Žalovaná se domáhá po žalovaném též úroku z prodlení od 25. 12. 2022 do zaplacení.2. Okresním soudem v Šumperku byl ve věci dne , datum, vydán platební rozkaz č.j. , spisová značka, , kterým byla žalovanému žalovaná povinnost uložena, a který byl usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , zrušen, jelikož se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného.3. Ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. soud za předchozího souhlasu žalobkyně a žalovaného věc rozhodl bez nařízení jednání.4. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 2. 12. 2022, bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobkyně předala žalovanému při podpisu smlouvy částku ve výši 25 000 Kč a žalovaný se tuto částku zavázal žalobkyni vrátit nejpozději do 24. 12. 2022. Smlouva je opatřena podpisem žalobkyně i žalovaného.5. Soud následně dospěl k závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 2. 12. 2022 smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobkyně předala žalovanému dne 2. 12. 2022 částku 25 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni nejpozději do 24. 12. 2022.6. Podle ustanovení § 2390 o. z. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, když bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 2. 12. 2022 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy zápůjčku ve výši 25 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal žalobkyni vrátit nejpozději do 24. 12. 2022. S ohledem na skutková tvrzení žalobkyně považuje soud dále za prokázáno, že žalovaný žalobkyni na poskytnutou zápůjčku ničeho nevrátil, ani žalovaný sám žádnou platbu žalobkyni netvrdil. Soud proto s odkazem na citované ustanovení § 2390 o. z. zavázal žalovaného, aby žalobkyni zaplatit částku 25 000 Kč z titulu poskytnuté zápůjčky. Protože bylo prokázáno, že žalovaný je s vrácením poskytnuté zápůjčky v prodlení, zavázal soud žalovaného ve smyslu ust. § 1970 o. z. aby žalobkyni zaplatil úrok z prodlení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky do zaplacení, když výše úroku z prodlení byla stanovena dle vl. nařízení č. 351/2013 Sb. Dle § 160 o. s. ř. s přihlédnutím k celkové výši plnění soud stanovil lhůtu k plnění do patnácti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a zavázal neúspěšného žalovaného, aby úspěšné žalobkyni, zaplatil na náhradu nákladů řízení částku ve výši 1 250 Kč, spočívají v zaplaceném soudním poplatku. V souladu s ustanovením 160 o. s. ř. soud zavázal žalovaného, aby náhradu nákladů řízení uhradil žalobkyni do patnácti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.