9 C 168/2024-20 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, se žalobce domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost vyklidit bytovou jednotku č. , Anonymizováno, v , adresa, . V žalobě žalobce tvrdil, že je výlučným vlastníkem předmětné bytové jednotky, kterou užívá žalovaný (strýc žalobce) bez právního důvodu. Žalobce proto žalovaného vyzval k vyklizení bytu a to předžalobní výzvou odeslanou , datum, , kterou si žalovaný nepřevzal. Žalovaný označený byt nevyklidil.2. Ve věci bylo postupováno dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení byl zcela nečinný.Soud ve věci učinil následující skutková zjištění:4. Z listiny označené jako informace o jednotce soud zjistil, že žalobce je evidován jako vlastník jednotky č. , Anonymizováno, v , adresa, .5. Z předžalobní výzvy s dokladem o odeslání bylo zjištěno, že před podáním žaloby právní zástupkyně žalobce žalovaného vyzvala k vyklizení předmětného bytu, výzva byla předána k poštovní přepravě dne , datum, .6. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobce je evidován jako vlastník jednotky č. , Anonymizováno, v , adresa, . Žalovaný uvedený byt užívá přesto, že byl předžalobní výzvou zástupkyně žalobce odevzdanou poštovní přepravě dne , datum, vyzván k jeho vyklizení.7. Podle ustanovení § 1040 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.8. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval citované zákonné ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobce je vlastníkem předmětného bytu. Tvrzení, že žalovaný byt užívá bez právního důvodu, žalovaný neoponoval. Žalobce dle svého tvrzení žalovaného opakovaně vyzýval k vyklizení předmětného bytu, žalovaný ovšem byt nevyklidil a nadále jej užívá. Jsou proto naplněny všechny podmínky ustanovení § 1040 o. z. k vyklizení předmětného bytu. Lhůtu k vyklizení soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako obecnou patnáctidenní.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) a z částky , částka, za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .