9 C 247/2023-31 — Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 14.064,34 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a v podání ze dne , datum, tvrdila, že na základě smlouvy o úvěru č. S0004756103575718 uzavřené dne , datum, mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , byl žalované poskytnut bezhotovostním převodem na její účet úvěr v částce 15.000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet formou 12 měsíčních splátek ve výši 2.125 Kč. , adresa, s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit také poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 9.507,22 Kč a smluvní úrok ve výši 987,27 Kč. Totožnost a úvěruschopnost žalované byla ověřena výpisem z účtu a výplatními páskami. Žalovaná na úvěr řádně nehradila, když ke dni splatnosti poslední splátky uhradila pouze částku ve výši 12.075,70 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována přípisem ze dne , datum, . Ke dni postoupení pohledávky se dluh žalované skládal z nesplacené jistiny ve výši 8.320,56 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4.753,61 Kč, nesplacených smluvní úroků za poskytnutí úvěru ve výši 344,62 Kč a smluvní pokuty za období od , datum, do , datum, ve výši 517,17 Kč. Žalobkyně požaduje také zákonný úrok z prodlení a náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč. Před podáním žaloby žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky prostřednictvím svého právního zástupce dopisem ze dne , datum, , avšak bezvýsledně.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení byla zcela nečinná.3. Ve věci bylo postupováno dle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, ze dne , datum, bylo zjištěno, že tato byla žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně podepsána dne , datum, , na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 15.000 Kč, žalovaná se naopak zavázala vrátit jistinu společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 9.507,22 Kč a smluvním úrokem v částce 987,27 Kč ve 12 splátkách po 2.125 Kč. Poslední splátka byla spatná dne , datum, . Součástí smlouvy byla také povinnost žalované pro případ prodlení zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazených splátek.5. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalované byly před uzavřením smlouvy poskytnuty předsmluvní informace o daném spotřebitelském úvěru ve smyslu § 94 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, (dále jen „ZoSÚ“).6. Z předpisu splátek bylo zjištěno, jak měla žalovaná na předmětný úvěr platit.7. Z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet uvedený žalovanou ve smlouvě dne , datum, částku ve výši 15.000 Kč.8. Z výpisu z účtu a výplatních pásek bylo zjištěno, že právní předchůdkyně pomocí těchto dokumentů ověřila totožnost žalované a zároveň ověřila její příjmy, když žalovaná měla příjem za , Anonymizováno, 2019 ve výši 23.173 Kč, červenec 2019 ve výši 18.934 Kč a , Anonymizováno, 2019 ve výši 24.018 Kč, vše z firmy , právnická osoba, .9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a příloze k této smlouvě soud zjistil, že žalobkyně jako postupník a právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel podepsaly dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy došlo k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni.10. Z oznámení o postoupení pohledávky s poštovním podacím archem bylo zjištěno, že žalobkyně žalované oznámila postoupení pohledávky a zároveň ji vyzvala k uhrazení dlužné částky do 10 dní. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne , datum11. Z předžalobní upomínky s podacím archem soud zjistil, že před podáním žaloby žalobkyně žalovanou vyzvala, prostřednictvím svého právního zástupce, k úhradě celé dlužné částky. Výzva byla předána k poštovní přepravě dne , datum, .12. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , a žalovaná dne , datum, podepsaly smlouvu, ve které se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku ve výši 15.000 Kč a žalovaná se zavázala uvedenou částku vrátit spolu s částkou ve výši 9.507,22 Kč představující poplatek za poskytnutí úvěru a kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 987,27 Kč, a to ve 12 splátkách po 2.125 Kč. Poslední splátka byla splatná dne , datum, . Žalobkyně dne , datum, zaslala částku ve výši 15.000 Kč na účet uvedený žalovanou ve smlouvě. Totožnost a příjmy žalované byly ověřeny výpisem z účtu a výplatními páskami, žalovaná měla příjem za červen 2019 ve výši 23.173 Kč, červenec 2019 ve výši 18.934 Kč a srpen 2019 ve výši 24.018 Kč, vše z firmy , právnická osoba, . Žalovaná na poskytnuté plnění uhradila pouze částku ve výši 12.075,70 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni. Dopisem odeslaným dne , datum, bylo žalované postoupení pohledávky oznámeno a zároveň byla vyzvána k úhradě celé dlužné částky. Před podáním žaloby žalobkyně žalovanou vyzývala, prostřednictvím svého právního zástupce, k úhradě celé dlužné částky, výzva byla předána k poštovní přepravě dne , datum, .13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.18. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Soud byl v prvé řadě povinen zjišťovat, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované splatit předmětný úvěr v souladu s § 86 odst. 1 a 2 ZSÚ. Žalobkyně ovšem v řízení předložila pouze důkazy prokazující, že žalovaná měla příjem zhru