16 C 1/2020-151 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 792 156 Kč s příslušenstvím jako regresní náhrady za vyplacené pojistné plnění. Tvrdila, že dne 28. 7. 2017 žalovaný způsobil při svařování nebo řezání kovové konstrukce zárubně dvoukřídlých vrat požár tryskacího boxu práškové lakovny v budově průmyslového objektu na parcele č. st. [číslo] na ulici [anonymizováno] [adresa] v [obec], jehož provozovatelem je [právnická osoba] [rok] [anonymizováno]. Této společnosti vznikla požárem škoda na tryskacím boxu a strojním zařízení. Tato společnost měla uzavřenou pojistnou smlouvu s žalobkyní, která po odpočtu podpojištění vyplatila pojistné plnění ve výši 792 156 Kč. Na předmětu svařování byl dřevěný rám, tedy hořlavá látka, jednalo se tedy o svařování vyžadující zvláštní požárně bezpečnostní opatření. Žalovaný měl tedy zajistit požární dohled po dobu 8 hodin po skončení svařování, což neučinil. Žalovaný svařoval bez platného svářečského průkazu. K úhradě částky 792 156 Kč byl žalovaný vyzván, ale marně. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Poukazoval na to, že byl uznán přestupkově vinným toliko za svařování bez průkazu. V příkazu HZS Pardubického kraje ze dne 4. 5. 2018 je dle žalovaného popřeno, že by jednáním žalovaného vznikla škoda. Žalovaný prováděl jednoduchou práci, navaření čtyř pantů. Žalovaný zjišťoval materiálové složení zařízení, na kterém prováděl práci, dotazem na [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který mu sdělil, že se jedná o celoplechovou konstrukci s nehořlavou výplní. Po skončení svařování žalovaný dvakrát prolil místo svařování a poté řekl zaměstnancům provozovny, aby to ještě prolili wapkou a aby to každé dvě hodiny kontrolovali. 3. Soud věc projednal a z provedených důkazů a nesporných tvrzení učinil následující zjištění: 4. Mezi stranami nebylo sporné, že žalovaný dne 28. 7. 2017 prováděl svařování na dvoukřídlých vratech tryskacího boxu v areálu [právnická osoba] [rok] [anonymizováno] v [obec]. Nebylo sporné, že tryskací box téhož dne vyhořel. 5. Z oznámení o poskytnutí pojistného plnění ze dnů 4. 11. 2017 (č. l. 10) a 9. 10. 2017 (č. l. 12 vz.) soud zjistil, že pojišťovna nejprve rozhodla o vyplacení pojistného plnění 583 911 Kč a posléze o vyplacení doplatku 208 245 Kč [právnická osoba] [rok] [anonymizováno] za požár tryskacího boxu. 6. Z vyjádření HZS Pardubického kraje ze dne 31. 8. 2017 (č. l. 14) soud zjistil, že požár vznikl v rozmezí 15:30- 16:30 hod. Vlastníkem objektu a zároveň statutárním orgánem provozovatele je [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Jako příčina požáru je v tomto vyjádření označeno svařování nebo řezání kovové konstrukce zárubně dvoukřídlých vrat. Požárem byl poškozen tryskací box včetně vybavení a část obvodové konstrukce objektu lakovny. U [právnická osoba] [rok] [anonymizováno] nebylo zjištěno porušení předpisů a norem na úseku požární ochrany. Žalovaný porušil ustanovení § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně. 7. Ze smlouvy o dílo [číslo] [rok] dne 20. 9. 2007 (č. l. 17 vz.) soud zjistil, že komponenty lakovací linky na nanášení práškových barev dodala [právnická osoba] [rok] [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizováno] [obec] [anonymizováno] s [anonymizováno]. 8. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne 7. 8. 2017 (č. l. 19) soud jistil, že cena opravy tryskacího boxu byla odhadnuta na 1 041 226 Kč. 9. Z příkazu HZS Pardubického kraje ze dne 4. 5. 2018 (č. l. 64) soud zjistil, že žalovaný spáchal přestupek podle § 76 odst. 1 písm. k) zákona o požární ochraně – dne 28. 7. 2017 přibližně od 10:00 do 14:00 hod. prováděl svářečské práce bez platného svářečského průkazu. V odůvodnění příkazu bylo uvedeno, že příčina vzniku požáru nebyla přesně zjištěna, neboť vedle verze svařování kovové konstrukce a této činnosti předcházející řezání či broušení kovové konstrukce dvoukřídlých vrat nelze s jistotou vyloučit ani verzi úmyslného zapálení ze strany neznámé osoby. Dle odůvodnění příkazu nebylo prokázáno, že v přímém důsledku přestupku došlo ke vzniku škody. 10. Z odborného vyjádření HZS k požáru ze dne 30. 7. 2017 (č. l. 76) soud zjistil, že žalovaný neměl od roku 1995 přezkoušení odborné způsobilosti ke svařování. Požárním ohniskem byla svislá konstrukce tryskacího boxu vedle pravého křídla ocelových vrat, kriminalistickým ohniskem byl pravý horní svár na ocelové zárubni při pohledu zvenčí. Iniciátorem požáru byla mechanická jiskra z řezání či broušení kovů nebo žhavá okuje od svařování. Činnost předcházející požáru byla popsána tak, že dne 28. 7. 2017 probíhala do 10:00 hod činnost zaměstnanců, poté žalovaný s pomocníkem zahájili práce na výměně starých vrat za nové. Žalovaný nejdříve odřezával a obrušoval z původního rámu přebytečné železné části po starých vratech a následně k němu přivařoval novu kovovou zárubeň pro vrata nová. Práci skončili cca ve 14:00, poté odešli. Zaměstnanci lakovny místo svařování prolili vodou a následně také odešli. V rámci rozboru verzí je i přepis záznamu o podání vysvětlení žalovaného, který v podstatě odpovídá uvedenému popisu činností s tím, že je doplněno, že žalovaný při práci viděl kovovou konstrukci a o vnitřním dřevěném rámu nevěděl; Místo svařování prolil vodou z kyblíku a zaměstnancům lakovny řekly, aby to prolili wapkou. V 15:30 místo svařování kontroloval [jméno] [příjmení], který nezpozoroval žádné viditelné příznaky požáru. V době příjezdu první jednotky požární ochrany nebyla přítomna osoba, která by zajišťovala dohled po svařování. Svislá konstrukce tryskacího boxu obsahovala i hořlavé materiály – dřevěný rám, OSB desky a gumu. Z vnější strany byl plech a uvnitř stěny nehořlavá izolace, hořlavé matriály tedy nebyly zvenku viditelné. Zpráva nevyloučila možnost úmyslného zapálení třetí osobou, neboť od 15:30 do zjištění požáru zůstala vrata otevřená. Pokud by došlo k vyhodnocení podmínek požární bezpečnosti a zjištěn požární dohled pod dobu minimálně 8 hodin nedošlo by k rozšíření požáru. Požár se šířil prvotně ve stavební konstrukci, po jejím prohoření se rozšířil na technologické vybavení. 11. Ze záznamu o výslechu obviněného z přestupku (č. l. 89) soud zjistil, že obsahově zcela odpovídá přepisu uvedenému v odborném vyjádření z 30. 7. 2017. 12. Z výpisů pro dny 11. 10. 2017 (č. l. 95) a 6. 11. 2017 (č. l. 96) soud zjistil, že žalobkyně vyplatila na pojistném žalovanou částku. 13. Z projektu lakovací linky ze září 2007 dodaného [právnická osoba] [anonymizováno] [obec] [anonymizována dvě slova] r.o. (č. l. 100) soud zjistil, že se jedná o projekt provozovny bez tryskacího boxu. Projekt neobsahuje údaje o materiálovém složení stěn provozovny. 14. HZS Pardubického kraje sdělením ze dne 8. 7. 2020 (č. l. 115) upozornil na odbornou literaturu, dle které povrchní pohled na oblast svařování může znamenat chybný závěr co do přítomnosti hořlavin uvnitř konstrukcí. Sdělení neuvádí konkrétní způsob zkoumání podmínek požární bezpečnosti, odkazuje na další odbornou literaturu a normu ČSN 050601. 15. Z normy ČSN 050601 (č. l. 116) soud zjistil, že tato technická norma upravuje bezpečnost při sváření kovů. Dle jejího čl. 3 .3.1 svářeč před zahájením práce zkontroluje, zda jsou v místě sváření odstraněné hořlavé látky, zda je zamezeno vzniku požáru nebo výbuchu a zda na svářečském pracovišti a v jeho okolí je zabezpečená předepsaná ochrana osob. Dle čl. 3 .6.1.3 se před zahájením svářecích prací musí vyhodnotit, zda v prostorách, ve kterých se bude svařovat, jakož i v přilehlých prostorách (nad, pod a vedle) nepůjde o práci se zvýšeným nebezpečím. 16. Z výslechu svědkyně por. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] – vyšetřovatelky HZS (protokol na č. l. 120 a přepis audiozáznamu na č. l. 123) soud zjistil, že v místě požáru nebyly žádné viditelné hořlaviny. Teprve po požáru a rozebrání konstrukce bylo zjištěno, že tato konstrukce je vevnitř dřevěná. Svědkyně nevěděla, zda žalovaný zjišťoval přítomnost skrytých hořlavin. Po skončení svařování bylo místo prolito. Místo svařování bylo ke svařování připraveno. Žalovaný neměl jak zjistit, že jsou uvnitř hořlavé konstrukce. Pokud by to zjistil, mohlo dojít ke stanovení podmínek požární bezpečnosti. Kdyby byly podmínky stanoveny a zajištěn dohled, škoda by byla minimální. Svědkyně upozornila na nevhodnou formulaci vyhlášky – dle ní„ se mají“ stanovit podmínky požární bezpečnosti a není uvedeno, kdo je má stanovit. Proto také nedošlo k určení viníka požáru. V praxi to probíhá tak, že lepší firmy si to stanovují a hlídají samy, samy vystavují písemný příkaz ke svařování. Za 8 let praxe se svědkyně nesetkala s požárem vzniklým z důvodu skryté hořlaviny. Vizuální kontrola nestačí. Na místě požáru nebyly žádné stopy svědčící pro úmyslné zapálení třetí osobou. 17. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] (protokol na č. l. 120) soud zjistil, že svědek je kolega žalovaného, každý mají svoji firmu a příležitostně si vypomáhají. Žalovanému sám nabídl, že ve věci bude svědčit. Vypomáhal na místě svařování. Poté co přijel na místo, to již bylo nachystané ke svařování. Pláště konstrukce byly ze 30 % perforované ko