6 C 205/2021-73 — Okresní soud ve Svitavách

Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 24. 6. 2021 domáhá po žalovaném zaplacení částky 4 850 Kč s příslušenstvím jako příspěvku za nepojištěné vozidlo [registrační značka], které bylo v příslušné evidenci vedeno v době od 30. 3. 2020 do 7. 6. 2020 jako provozované, avšak nebylo pojištěno podle zákona č. 168/1999 Sb. V tomto případě má žalobkyně nárok na úhradu příspěvku za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem. Výše denní sazby příspěvku podle § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí pro vozidla s objemem válců nad 1850 cm³ do 2 500 cm³ částku 65 Kč na den. Dlužná částka tak představuje 4 850 Kč (70 dní po 65 Kč). Dále žalobkyně požaduje náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč podle § 2a výše uvedené vyhlášky. Příspěvek se stal splatným dnem 7. 12. 2020. Proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu ze dne 12. 7. 2021, č. j. EPR 150973/2021-11 si žalovaný podal odpor. Uvedl, že nehodlá platit něco, co už třeba bylo zaplaceno. Nepracuje, je veden na úřadu práce v [obec]. Už jednou po něm žalobkyně chtěla zaplatit něco, co už bylo zaplaceno, mají v tom nepořádek. V podání došlém soudu dne 23. 8. 2021 potom žalovaný uvedl, že žádné takové auto nevlastnil, nemá ho ani na fotkách, každé auto si fotí. Nehodlá nic platit. Žalobkyně uvedla, že údaj o provozování vozidla a jeho vlastnostech byl zjištěn z registru silničních vozidel. Žalobkyně obdržela od předchozího vlastníka vozidla kupní smlouvu ze dne 25. 3. 2020, podle níž tato osoba převedla vlastnické právo ohledně vozidla na žalovaného. Osobou povinnou k zaplacení příspěvku je tak povinný. Žalovanému byla soudem zaslána kupní smlouva předložená žalobkyní. Žalovaný uvedl, že si je vědom, že koupil [tovární značka vozidla] na náhradní díly, takže auto přepsal na sebe a prodal na díly. Žádal, ať soud rozhodne bez něj. K jednání nařízenému na 2. 12. 2021 se žalobkyně omluvila. Omluvil se i žalovaný. Soud proto jednal v jejich nepřítomnosti a vyšel z následujících důkazů. Z předložené výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 23. 9. 2020 zaslané žalobkyní žalovanému vyplývá, že vozidlo [registrační značka] s objemem válců nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³ bylo pojištěno v období od 3. 8. 2018 do 29. 3. 2020 u [právnická osoba], jako vlastník a provozovatel je dle registru od 26. 3. 2020 uveden žalovaný. Od 30. 3. 2020 do 7. 6. 2020 po dobu 70 dní nebylo vozidlo pojištěno. Celková dlužná částka tak činí 4 550 Kč a 300 Kč na nákladech na uplatnění. Z kupní smlouvy o prodeji motorového vozidla uzavřené mezi žalovaným jako kupujícím a panem [jméno] [příjmení] jako prodávajícím dne 25. 3. 2020 bylo zjištěno, že vozidlo [tovární značka] [registrační značka] koupil žalovaný za částku 8 000 Kč. V poznámce je uvedeno – na náhradní díly. Ze zprávy [právnická osoba] bylo zjištěno, že vozidlo [registrační značka] bylo pojištěno v období od 3. 8. 2018 do 29. 3. 2020, pojistníkem byla [jméno] [příjmení], vlastníkem byl [jméno] [příjmení]. K ukončení pojištění došlo z důvodu změny vlastníka, kdy pojistník dne 29. 3. 2020 požádal o ukončení pojistné smlouvy z důvodu změny vlastníka. Po právní stránce soud hodnotil spor jako spor vyplývající ze zákona č. 168/1999 Sb., a to z ustanovení § 4 téhož zákona ve znění účinném od 1. 1. 2018, podle kterého, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 zákona, to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 1 odst. 2 zákona může na pozemních komunikacích provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. Výše denní sazby příspěvku je stanovena vyhláškou č. 205/1999 Sb., a to pro osobní automobily se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³ včetně ve výši 65 Kč. Žalobkyní požadovaná pohledávka představuje nárok vyplývající ze shora citovaného zákona v jeho znění platném v době vzniku žalobou uplatněného nároku. Povinnost platit příspěvek za nepojištěné vozidlo ukládá zákon společně a nerozdílně vlastníku a provozovateli vozidla. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má podle § 4 odst. 2 za to, že osoba zapsaná jako vlastník v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a že osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Ve sporu tudíž bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že k vozidlu bylo uzavřeno pojištění odpovědnosti i za shora uvedené období, popřípadě že dlužný příspěvek nebyl povinen platit či ho již zaplatil. Pokud žalovaný nedokládá a ani nenabízí důkazy, které by byly způsobilé prokázat, že v době od 30. 3. 2020 do 7. 6. 2020 bylo k vozidlu uzavřeno tzv. povinné ručení, a ani to, že na základě zaslané výzvy dlužný příspěvek zaplatil, pak soud shledal podanou žalobu po právu. Pokud žalovaný vozidlo prodal na náhradní díly, měl nechat vozidlo vyřadit z evidence silničních vozidel a nebyl by povinen dlužný příspěvek hradit. Zákonný příspěvek, jehož výše je vzhledem k druhu vozidla určena vyhláškou na 65 Kč za kalendářní den, činí za 70 dnů částku 4 550 Kč. Dále zažalovanou pohledávku tvoří náklady za její uplatnění ve výši 300 Kč dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Povinnost platit úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 o. z. a její výši pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Na základě výše uvedeného soud uložil žalovanému povinnost dlužnou částku 4 850 Kč s příslušenstvím zaplatit. Bylo prokázáno, že žalovaný byl v daném období provozovatelem osobního automobilu, které nebylo pojištěno dle zákona č. 168/1999 Sb. po dobu 70 dní. Ve sporu byla úspěšná žalobkyně a má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložila. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby (§ 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu k plnění a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po 200 Kč a třemi paušálními náhradami hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. Za účast u jednání náleží žalobkyni podle § 14b odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., odměna ve výši 1 000 Kč, 300 Kč za paušální náhradu nákladů, dále má žalobkyně právo na náhradu za zmeškaný čas ve výši 400 Kč (4 půlhodiny po 100 Kč) a na náhradu jízdného ve výši 220 Kč. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se zvýšením o 21% DPH činí částku 3 766 Kč a je splatná do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 věty před středníkem, § 149 odst. 1 o. s. ř.).