7 C 124/2021-46 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 15. 7. 2021 domáhá po žalovaném zaplacení částky 39 858 Kč s příslušenstvím jako příspěvku za nepojištěné vozidlo [registrační značka], které bylo v příslušné evidenci vedeno v době od 4. 12. 2018 do 6. 5. 2019, dále v době od 7. 5. 2019 do 31. 10. 2019 a v době od 1. 11. 2019 do 29. 2. 2020, jako provozované, avšak nebylo pojištěno podle zákona č. 168/1999 Sb. Žalobkyně nárok na úhradu příspěvku za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem. Výše denní sazby příspěvku podle § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí pro nákladní automobil s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg částku 86 Kč na den. Dlužná částka za jednotlivá období činí 154 dní x 86 Kč za období 4. 12. 2018 do 6. 5. 2019, 178 dní x 86 Kč za období 7. 5. 2019 do 31. 10. 2019 a 121 dní x 86 Kč za období 1. 11. 2019 do 29. 2. 2020, tedy 13 244 Kč + 15 308 Kč + 10 406 Kč + 3 x náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 3 x 300 Kč podle § 2a výše uvedené vyhlášky. Splatnost příspěvků nastala 4. 8. 2019, 15. 3. 2020 a za poslední období 23. 11. 2020. 2. Soud ve věci postupoval dle ustanovení § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 3. Z předložených výzev k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 20. 6. 2019, 30. 1. 2020 a 9. 9. 2020 zaslaných žalobkyní žalovanému vyplývá, že vozidlo [anonymizováno] [číslo] – nákladní automobil s hmotností do 3,5 t, jehož je žalovaný vlastník a provozovatel, nebylo v období od 4. 12. 2018 do 6. 5. 2019 (154 dní), 7. 5. 2019 do 31. 10. 2019 (178 dní) a v období od 1. 11. 2019 do 29. 2. 2020 (121 dní) pojištěno. Celková dlužná částka za toto období tak činí 38 958 Kč a 3 x 300 Kč na nákladech na uplatnění. 4. Z předžalobní upomínky ze dne 12. 1. 2021, 8. 4. 2021 a 2. 6. 2021 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dlužných částek za shora uvedené období nepojištění u vozidla [anonymizováno] [číslo] s poučením, že v případě neuhrazení dlužných částek budou tyto vymáhány soudní cestou. 5. Po právní stránce soud hodnotil spor jako spor vyplývající ze zákona č. 168/1999 Sb., a to z ustanovení § 4 téhož zákona ve znění účinném od 1. 1. 2018, podle kterého, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 zákona, to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 1 odst. 2 zákona může na pozemních komunikacích provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. Výše denní sazby příspěvku je stanovena vyhláškou č. 205/1999 Sb., a to pro nákladní automobil s hmotností do 3,5 t ve výši 86 Kč. 6. Žalobkyní požadovaná pohledávka představuje nárok vyplývající ze shora citovaného zákona v jeho znění platném v době vzniku žalobou uplatněného nároku. Povinnost platit příspěvek za nepojištěné vozidlo ukládá zákon společně a nerozdílně vlastníku a provozovateli vozidla. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má podle § 4 odst. 2 za to, že osoba zapsaná jako vlastník v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a že osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Ve sporu tudíž bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že k vozidlu uvedenému shora bylo uzavřeno pojištění odpovědnosti i za shora uvedená období, popřípadě že dlužný příspěvek nebyl povinen platit či ho již zaplatil, což však žalovaný neučinil. Soud proto podané žalobě vyhověl. Zákonný příspěvek je vzhledem k druhu vozidla určena vyhláškou na 86 Kč za kalendářní den, činí v období od 4. 12. 2018 do 6. 5. 2019 (154 dní), 7. 5. 2019 do 31. 10. 2019 (178 dní) a v období od 1. 11. 2019 do 29. 2. 2020 (121 dní), tedy činí celkem za 453 dní 38 958 Kč. Dále zažalovanou pohledávku tvoří náklady za její uplatnění ve výši 3 x 300 Kč dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Povinnost platit úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 o. z. a její výši pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Zákonný příspěvek, jehož výše je vzhledem k druhu vozidla určena vyhláškou na 47 Kč za kalendářní den, činí za 100 dní částku 4 700 Kč. Dále zažalovanou pohledávku tvoří náklady za její uplatnění ve výši 300 Kč dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Povinnost platit úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 o. z. a její výši pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, přísluší jí proto proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, které v řízení účelně vynaložila. Soud náklady řízení žalobkyně přiznal dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění platném od 1. 7. 2014. Sazba odměny činí dle § 14b odst. 1 vyhlášky ve znění novel 500 Kč za úkon, tedy za tři úkony 3 x 500 Kč (dle § 11 odst. 1/ citované vyhlášky za převzetí zastoupení, za sepis žaloby a předžalobní upomínku), náklady žalobkyně jsou dále tvořeny paušální náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč (za 3 úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 5/ písm. a/ vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění novel), daní z přidané hodnoty ve výši 21 % shora uvedených položek, tj. ve výši 378 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) a zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 595 Kč (zákon č. 549/1991 Sb. ve znění novel – položka 2 bod 1. písm. c/ Sazebníku soudních poplatků). Celkem náklady žalobkyně činí 3 773 Kč Tyto náklady je žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 9. Lhůta ke splnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.