7 C 177/2020-30 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 1. 11. 2020 domáhá po žalovaném zaplacení částky 2 785 Kč s příslušenstvím jako příspěvku za nepojištěné vozidlo [registrační značka], které bylo v příslušné evidenci vedeno v době od 28. 6. 2018 do 12. 10. 2018 jako provozované, avšak nebylo pojištěno podle zákona č. 168/1999 Sb. V tomto případě má žalobkyně nárok na úhradu příspěvku za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem. Výše denní sazby příspěvku podle § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí pro vozidla s objemem válců nad 1000 cm³ do 1350 cm³ částku 35 Kč na den. Dlužná částka tak představuje 2 485 Kč (107 dní po 35 Kč – žalovaným uhrazených 1 260 Kč). Dále žalobkyně požaduje náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč podle § 2a výše uvedené vyhlášky. Příspěvek se stal splatným dnem 6. 5. 2020. 2. Soud ve věci postupoval dle ustanovení § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 3. Z předložené výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 6. 12. 2018 zaslané žalobkyní žalovanému vyplývá, že vozidlo [registrační značka] s objemem válců nad 1000 cm³ do 1350 cm³ bylo pojištěno v období od 7. 3. 2013 do 27. 6. 2018 u [právnická osoba], jako vlastník a provozovatel je dle registru uveden žalovaný. Od 28. 6. 2018 do 12. 10. 2018 po dobu 107 dní nebylo vozidlo pojištěno. Celková dlužná částka za toto období tak činí 3 745 Kč a 300 Kč na nákladech na uplatnění. 4. Po právní stránce soud hodnotil spor jako spor vyplývající ze zákona č. 168/1999 Sb., a to z ustanovení § 4 téhož zákona ve znění účinném od 1. 1. 2018, podle kterého, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 zákona, to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 1 odst. 2 zákona může na pozemních komunikacích provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. Výše denní sazby příspěvku je stanovena vyhláškou č. 205/1999 Sb., a to pro osobní automobily se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm³ do 1 350 cm³ včetně ve výši 35 Kč. 5. Žalobkyní požadovaná pohledávka představuje nárok vyplývající ze shora citovaného zákona v jeho znění platném v době vzniku žalobou uplatněného nároku. Povinnost platit příspěvek za nepojištěné vozidlo ukládá zákon společně a nerozdílně vlastníku a provozovateli vozidla. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má podle § 4 odst. 2 za to, že osoba zapsaná jako vlastník v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a že osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Ve sporu tudíž bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že k vozidlu bylo uzavřeno pojištění odpovědnosti i za shora uvedené období, popřípadě že dlužný příspěvek nebyl povinen platit či ho již zaplatil, popřípadě že na něj zaplatil více jak 1 260 Kč, jak uvádí žalobkyně, což však žalovaný neučinil. Soud proto podané žalobě vyhověl. Zákonný příspěvek, jehož výše je vzhledem k druhu vozidla určena vyhláškou na 35 Kč za kalendářní den, činí za 107 dní částku 3 745 Kč. Dále zažalovanou pohledávku tvoří náklady za její uplatnění ve výši 300 Kč dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalovaný na tuto částku uhradil pouze 1 260 Kč, soud proto zavázal žalovaného k povinnosti uhradit žalobkyni zbývajících 2 785 Kč. Povinnost platit úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 o. z. a její výši pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, přísluší jí proto proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, které v řízení účelně vynaložila. Soud náklady řízení žalobkyně přiznal dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění platném od 1. 7. 2014. Sazba odměny činí dle § 14b odst. 1 vyhlášky ve znění novel 200 Kč za úkon, tedy za tři úkony 3 x 200 Kč (dle § 11 odst. 1/ citované vyhlášky za převzetí zastoupení, za sepis žaloby a předžalobní upomínku), náklady žalobkyně jsou dále tvořeny paušální náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč (za 3 úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 5/ písm. a/ vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění novel), daní z přidané hodnoty ve výši 21 % shora uvedených položek, tj. ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) a zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč (zákon č. 549/1991 Sb. ve znění novel – položka 2 bod 1. písm. a/ Sazebníku soudních poplatků). Celkem náklady žalobkyně činí 1 489 Kč Tyto náklady je žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 7. Lhůta ke splnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.