10 C 319/2021-37 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení dlužné částky ve výši 13 713 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 168/1999 Sb.). Svůj nárok žalobkyně odvozuje od § 4 citovaného zákona. Žalovaný, jakožto provozovatel vozidel s objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu UI520003 a [registrační značka], [příjmení] [jméno] [číslo], číslo technického průkazu [anonymizováno] vedených v registru silničních vozidel, neměl k vozidlům sjednáno pojištění odpovědnosti, čímž porušil svoji zákonnou povinnost. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek ve výši 47 Kč denně vypočtené podle § 4 odst. 3 citovaného zákona ve spojení s § 2 vyhlášky ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Žalobkyně stanovila dle citovaných právních předpisů výši příspěvku za nepojištěná vozidla částku 5 922 Kč a 7 191, který požaduje po žalovaném zaplatit. Dále požaduje poplatky spojené s vymáháním pohledávky ve výši 2 x 300 Kč. Dlužná částka tak činí celkem 13 713 Kč. Žalobkyně rovněž požaduje zákonný úrok z prodlení z dlužné částky. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvy k zaplacení příspěvku, avšak žalovaný ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když soud vycházel z toho, že oba účastníci souhlasili s tím, aby ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. 4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP soud zjistil, že žalovaný byl v období od 5. 6. 2020 do dne 8. 10. 2020 vlastníkem - provozovatelem osobního automobilu s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu [anonymizováno], vedeného v registru silničních vozidel, které však nemělo v období od 5. 6. 2020 do dne 8. 10. 2020, tj. po dobu 126 dní, uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou z 26. 11. 2020 k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných vozidel s tím, že příspěvek má být uhrazen nejpozději do 60 dnů od doručení výzvy. Z upomínky o úhradu nedoplatku ze dne 4. 3. 2021 soud zjistil, že žalovaný příspěvek ve stanovené lhůtě neuhradil a dostal se tak do prodlení. Žalobkyně dále vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky upomínkou dne 4. 3. 2021 a předžalobní upomínkou svého právního zástupce ze dne 30. 6. 2021. Žalovaný však na tyto výzvy nereagoval a žalobkyni nic neuhradil. Dále z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP soud zjistil, že v období od 1. 4. 2020 do dne 31. 8. 2020 byl žalovaný vlastníkem - provozovatelem osobního automobilu s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [příjmení] [jméno] [číslo], číslo technického průkazu [anonymizováno] vedeného v registru silničních vozidel, které však nemělo v období od 1. 4. 2020 do dne 31. 8. 2020, tj. po dobu 153 dní, uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou z 2. 12. 2020 k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných vozidel s tím, že příspěvek má být uhrazen nejpozději do 60 dnů od doručení výzvy. Z upomínky o úhradu nedoplatku ze dne 11. 3. 2021 soud zjistil, že žalovaný příspěvek ve stanovené lhůtě neuhradil a dostal se tak do prodlení. Žalobkyně dále vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky upomínkou dne 11. 3. 2021 a předžalobní upomínkou svého právního zástupce ze dne 30. 6. 2021. Žalovaný však na tyto výzvy nereagoval a žalobkyni nic neuhradil. 5. Po [anonymizováno] stránce se jedná o spor podle zákona č. 168/1999 Sb. Dle § 4 citovaného zákona je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník vozidla povinen uhradit [anonymizováno] příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Povinnost vzniká vlastníkovi vozidla, který byl nebo měl být zapsán v registru silničních vozidel v době, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Příspěvek je splatný ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení písemné výzvy [anonymizováno] k úhradě. 6. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně, že žalovaný byl v rozhodném období vlastníkem či provozovatelem předmětného motorového vozidla. Tuto skutečnost žalovaný nikterak nesporoval, stejně jako fakt, že v rozhodném období neměl v rozporu se shora uvedenými ustanoveními zákona č. 168/1999 Sb. uzavřeno k předmětnému vozidlu pojištění odpovědnosti z jeho provozu. Žalobkyně přitom upozornila žalovaného, že má možnost prokázat případnou neexistenci své povinnosti k úhradě příspěvku, již v první výzvě k jeho úhradě. Žalovaný však s žalobkyní nekomunikoval, rovněž v řízení před soudem zůstal nečinný. Soud proto vycházel z předložených listinných důkazů. Na jejich základě dospěl k závěru, že žaloba byla podána oprávněně. Žalobou požadovaný základ příspěvku ve výši 5 922 Kč odpovídá zákonné sazbě příspěvku pro daný typ vozidla (126 dní bez pojištění x denní sazba ve výši 47 Kč) a ve výši 7 191 Kč odpovídá zákonné sazbě příspěvku pro daný typ vozidla (153 dní bez pojištění x denní sazba ve výši 47 Kč). Po právu je dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. rovněž nárok žalobkyně na zaplacení požadovaných nákladů spojených s uplatněním práva na příspěvek. 7. Z uvedených důvodů soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 13 713 Kč, a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení. Nárok na jeho zaplacení se opírá o § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. Jelikož žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, má právo na náhradu nákladů řízení, jež vynaložila. Tyto náklady řízení sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů právního zastoupení ve výši 2 252 Kč. Ty se sestávají z odměny podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč /za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu k plnění a sepis žaloby/, tři paušální náhrady po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky a 21 % DPH). Soud uložil žalovanému povinnost nahradit náklady tohoto řízení v celkové výši 2 252 Kč žalobkyni k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 9. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.