15 C 126/2020-58 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 19. 5. 2020 domáhala vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku, a to tak, že tyto nemovitosti, na nichž měla žalobkyně poloviční podíl, budou přikázány do vlastnictví žalované za cenu stanovenou znaleckým posudkem. 2. Žalovaná ve vyjádření ze dne 29. 10. 2020 uvedla, že v nemovitosti žije a má v úmyslu ji za tímto účelem využívat i v budoucnu. Následně ve vyjádření ze dne 15. 11. 2020 doplnila, že s navrženým způsobem vypořádání spoluvlastnictví v zásadě souhlasí, a to za podmínky, že splatnost vypořádacího podílu bude rozložena do přiměřených splátek, neboť není schopna vypořádací podíl vyplatit najednou. 3. Žalobkyně ve vyjádření ze dne 25. 2. 2021 uvedla, že se pokoušela se žalovanou dohodnout avšak bez úspěchu. Dle závěrů žalobkyně činí hodnota domu nejméně 1 500 000 Kč, přičemž žalovaná nabízela, že vypořádací podíl bude splácet v měsíčních splátkách ve výši 10 000 – 12 000 Kč, což nelze akceptovat. 4. Při jednání dne 10. 5. 2021 žalovaná uvedla, že v domě má rodinnou domácnost a prostředky na odkoupení podílu žalobkyně se snaží zajistit prostřednictvím hypotéky. Bylo by proto vhodné, aby soud stanovil takové splátky, které by byla žalovaná schopná splácet. V případě, že by nemovitost byla přikázána do vlastnictví žalobkyně, pak má žalovaná samozřejmě zájem na tom, aby její podíl byl co největší. Navrhla rovněž možnost odložení splatnosti ceny stanovené znaleckým posudkem o 12 měsíců, což by jí poskytlo dostatek času pro zajištění prostředků. V současné době pracuje na dobu neurčitou a je možná i určitá finanční pomoc od rodičů. Variantu prodeje nemovitostí v dražbě žalovaná odmítla. Žalobkyně nicméně namítla, že žalovaná již měla dostatek času si hypotéku zařídit. Uvedla, že splátkám se v zásadě nebrání, ale v rozumné výši, neboť navrhované splátky 10 000 – 12 000 Kč jsou příliš nízké. Uvedla rovněž, že žalovaná dříve uváděla, že půjčku nedostane. Strany se následně shodly na potřebě vypracování znaleckého posudku oceňujícího předmětné nemovitosti. 5. Z e-mailu zástupce žalované ze dne 21. 3. 2022, kterým se omlouval z účasti na jednání, soud zjistil, že žalovaná se usilovně snažila zajistit si prostředky na úhradu vypořádacího podílu, nicméně prozatím bez úspěchu. Zástupce žalované uvedl, že zřejmě nebude reálná varianta přikázání nemovitosti do výlučného vlastnictví žalované oproti vyplacení vypořádacího podílu žalobkyni, ledaže by výplata vypořádacího podílu byla rozložena do delšího období. Současně navrhl, aby soud zohlednil charakter řízení coby iudicia duplex a o nákladech řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá nárok na jejich náhradu. 6. Při jednání dne 21. 3. 2022 žalobkyně uvedla, že je zřejmé, že žalovaná má problém se sháněním finančních prostředků, což patrně souvisí i se skutečností, že byla nedávno oddlužena. Není tedy na místě vyhovět požadavku žalované na to, aby byly nemovitosti přikázány do jejího vlastnictví. V minulosti navrhovaná výše splátek je příliš nízká. Ostatně žalovaná měla již dostatek času si prostředky na uhrazení vypořádacího podílu zajistit. S ohledem na neúčast žalované na jednáních soudu přitom není jasné, zda by byla schopna hradit splátky ve vyšší výši, kterou by stanovil soud. Žalobkyně následně uvedla, že je ochotná převzít podíl žalované za cenu stanovenou znaleckým posudkem [celé jméno znalce], tj. ve výši 575 000 Kč. Současně uvedla, že souhlasí s návrhem žalované, kdy si každý z účastníků ponese náklady řízení sám. 7. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] [číslo] ze dne 14. 9. 2021 soud zjistil, že obvyklá (tržní) cena shora uvedených nemovitostí činí 1 150 000 Kč, podíl každého z účastníků tak činí 575 000 Kč. 8. Z veřejně přístupného insolvenčního rejstříku soud zjistil, že žalovaná podle usnesení [název soudu] ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] splnila podmínky oddlužení a byla tak osvobozena od hrazení zbylých dlužných pohledávek. 9. Po skutkové stránce soud zjistil, že žalobkyně vlastní se žalovanou nemovitosti v obci [obec] blíže specifikované ve výroku tohoto rozsudku, a to rovným dílem. Dle znaleckého posudku [celé jméno znalce] činí obvyklá cena těchto nemovitostí 1 150 000 Kč a podíl každého účastníka tak představuje 575 000 Kč. 10. Po právní stránce soud hodnotil věc následovně. 11. Dle § 1140 odst. 1 o. z. platí, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Dle odst. 2 každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. 12. Dle § 1141 odst. 2 o. z. se spoluvlastníci vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních. 13. Na základě shora uvedeného rozhodl soud o vypořádání spoluvlastnictví tak, že předmětné nemovitosti přikázal do vlastnictví žalobkyně za současného vyplacení vypořádacího podílu žalované, a to z následujících důvodů. Předně s tímto návrhem souhlasila sama žalobkyně, byť se původně domáhala opačného rozhodnutí, tedy přikázání nemovitostí do vlastnictví žalované za současného vyplacení vypořádacího podílu dle znaleckého posudku. S takovým postupem koneckonců souhlasila i žalovaná, která uvedla (avšak nijak nedoložila), že má v předmětné nemovitosti rodinnou domácnost. Nicméně z vyjádření a zejména jednání žalované v průběhu soudního řízení bylo rovněž zřejmé, že za celou dobu vedení soudního řízení, tj. za takřka dva roky, nebyla schopna si zajistit dostatek finančních prostředků na vyplacení vypořádacího podílu žalobkyni. Tato skutečnost dle názoru soudu patrně souvisí i s nedávným oddlužením žalované, což má nepochybně vliv na ochotu bank poskytnout žalované hypoteční úvěr v příslušné výši. Ostatně sama žalovaná při jednání dne 10. 5. 2021 připustila variantu přikázání nemovitostí do vlastnictví žalobkyně za co nejvyšší vypořádací podíl, byť by raději preferovala převedení nemovitostí do svého vlastnictví. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce], proti jehož závěrům žádná ze stran neuplatnila námitky, vyplývá, že výše vypořádacího podílu činí 575 000 Kč. Pokud by soud připustil splátky ve výši, v jaké je navrhovala žalovaná, tedy 12 000 Kč měsíčně, splácela by žalovaná vypořádací podíl 48 měsíců, tedy 4 roky. Takováto doba je dle názoru soudu neúměrně dlouhá. Soud zastává názor, že je jistě možné rozložit splácení vypořádacího podílu do několika splátek, ale doba, za kterou má být vypořádací podíl uhrazen, musí být přiměřená a neměla by překračovat období půl roku, samozřejmě s ohledem na výši hrazeného podílu. Žalovaná přitom nijak nedoložila, že by byla schopna částku uhradit například v rámci 6 splátek po 100 000 Kč. S ohledem na nedávné oddlužení je navíc otázkou, zda by měla dostatek prostředků pro podobnou variantu úhrady. Z e-mailu jejího zástupce ze dne 21. 3. 2022 vyplývá, že tato varianta není příliš pravděpodobná. Nicméně s ohledem na to, že žalovaná takovouto přiměřenou variantu nenavrhla, natož aby prokázala, že disponuje dostatkem finančních prostředků, a také s ohledem na skutečnost, že sama připustila jako možnost i variantu přikázání nemovitostí do vlastnictví žalobkyně, jsou tyto úvahy soudu bezpředmětné. Varianta prodeje v dražbě či rozdělení nemovitostí nebyla účastníky navrhována, resp. pokud byla, pak byla druhou stranou odmítnuta. Žalobkyně projevila zájem nemovitosti převzít do svého vlastnictví a uhradit vypořádací podíl ve formě jednorázové platby. S ohledem na neschopnost žalované zajistit si dostatek prostředků na vyplacení vypořádacího podílu považuje soud tuto variantu vypořádání spoluvlastnictví za nejvhodnější, a proto návrhu žalobkyně vyhověl. 14. Na základě shora uvedeného soud výrokem I. zrušil spoluvlastnictví účastníků řízení k předmětným nemovitostem a přikázal je do výlučného vlastnictví žalobkyně. 15. Výrokem II. pak rozhodl o povinnosti žalobkyně uhradit žalované vypořádací podíl ve výši 575 000 Kč dle znaleckého posudku, přičemž pro vyplacení této částky stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. lhůtu jednoho měsíce, kterou považuje za adekvátní. 16. S ohledem na shodný návrh účastníků řízení pak soud výrokem III. rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení. Ostatně soud se v této otázce ztotožňuje se stanoviskem žalované o charakteru řízení jako iudicia duplex a ve smyslu nálezu Ústavního soudu II. ÚS 572/2019 má za to, že účastníkům řízení náhrada nákladů řízení nepřísluší. 17. S ohledem na shora uvedené pak soud rozhodl též o náhradě nákladů České republiky v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku [celé jméno znalce] Náklady na vypracování znaleckého posudku činily dle usnesení Okresního soudu ve Svitavách ze dne 19. 10. 2021, č. j. 15 C 126/2020-53 celkem 6 900 Kč. Zálohu ve výši 6 000 Kč přitom uhradila žalobkyně v rámci ustanovení jmenova