3 C 125/2022-35 — Okresní soud ve Svitavách

Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 3. 5. 2022 domáhala po žalované zaplacení 5 282 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“). Svůj nárok žalobkyně odvozuje od § 4 citovaného zákona. Žalovaná, jakožto provozovatel vozidla [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], vedeného v registru silničních vozidel, neměla ode dne 22. 6. 2019 do dne 5. 10. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, čímž porušila svoji zákonnou povinnost. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek ve výši vypočtené podle § 4 odst. 3 citovaného zákona. Žalobkyně stanovila dle zákona výši příspěvku za nepojištěné vozidlo na částku 4 982 Kč, který požaduje po žalované zaplatit. Dále požaduje poplatek spojený s vymáháním pohledávky ve výši 300 Kč. Dlužná částka tak činí celkem 5 282 Kč. Žalobkyně rovněž požaduje od 5. 1. 2020 zákonný úrok z prodlení z dlužného příspěvku. Žalobkyně zaslala žalované výzvy k zaplacení příspěvku, avšak žalovaná ničeho neuhradila. Žalovaná se k řádně a včas doručené žalobě přes poučení soudu nevyjádřila. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) souhlasí. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti: Žalovaná je vlastníkem osobního automobilu [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], s objemem válců nad 1350 cm3 do 1850 cm3, vedeného v registru silničních vozidel jako provozované, které však nemělo v období ode dne 22. 6. 2019 do dne 5. 10. 2019, tj. 106 dní uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovanou výzvou ze dne 20. 11. 2019 k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných vozidel s tím, že příspěvek má být uhrazen nejpozději do 30 dnů od doručení této výzvy. Žalovaná příspěvek ve stanovené lhůtě neuhradila a dostala se tak do prodlení. Žalobkyně dále vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky upomínkou ze dne 30. 1. 2020, 12. 3. 2020, dále upomínkou [právnická osoba], [anonymizováno] ze dne 15. 11. 2021 a předžalobní upomínkou své právní zástupkyně ze dne 24. 1. 2022. Žalovaná však na tyto výzvy nereagovala a žalobkyni nic neuhradila. Po právní stránce se jedná o spor podle zákona č. 168/1999 Sb. Podle § 4 odst. 1 citovaného zákona platí, že vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 1 odst. 2 téhož zákona může provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. Podle § 4 odst. 3 téhož zákona se výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Příspěvek je splatný do 30 dnů od doručení výzvy [anonymizováno] k jeho úhradě (§ 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb.). Podle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb. denní sazba příspěvku za osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1350 cm3 do 1850 cm3 včetně činí 47 Kč. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně, že žalovaná byla v rozhodném období vlastníkem či provozovatelem předmětného motorového vozidla. Tuto skutečnost žalovaná nikterak nesporovala, stejně jako fakt, že v rozhodném období neměla v rozporu se shora uvedenými ustanoveními zákona č. 168/1999 Sb. uzavřeno k předmětnému vozidlu pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou z jeho provozu. Žalobkyně přitom upozornila žalovanou, že má možnost prokázat případnou neexistenci své povinnosti k úhradě příspěvku, již v první výzvě k jeho úhradě. Žalovaná však s žalobkyní nekomunikovala, rovněž v řízení před soudem zůstala nečinná. Soud proto vycházel z předložených listinných důkazů. Na jejich základě dospěl k závěru, že žaloba byla podána oprávněně. Žalobou požadovaný základ příspěvku ve výši 4982 Kč odpovídá zákonné sazbě příspěvku pro daný typ vozidla (106 dní bez pojištění x denní sazba ve výši 47 Kč). Po právu je dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. rovněž nárok žalobkyně na zaplacení požadovaných nákladů spojených s uplatněním práva na příspěvek. Z uvedených důvodů soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 282 Kč, a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení. Nárok na jeho zaplacení se opírá o § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, má právo na náhradu nákladů řízení, jež vynaložila. Tyto náklady řízení sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů právního zastoupení ve výši 1 089 Kč (odměna podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč, tři paušální náhrady po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky a 21% DPH). Tyto náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč je žalovaná povinna nahradit žalobkyni k rukám její zástupkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.