3 C 91/2022-27 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 25. 5. 2022 domáhal po žalované zaplacení 10 950 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že byl založen jako dobrovolná nezisková organizace sdružující nájemníky a vlastníky bytových jednotek, které se nacházejí v domě [adresa] na adrese [adresa žalobkyně a žalované]. Členové si mimo jiné sjednali závazek přispívat do fondu oprav odsouhlasenou částkou podle velikosti podílu na nemovitosti. Na základě přijatých stanov se členové spolku zavázali přispívat na společné prostory a další náklady spojené s chodem nemovitosti pravidelnými měsíčními členskými příspěvky. S účinností od 1. 10. 2012 činí výše příspěvku u žalované 438 Kč za jeden měsíc. Za období od 1. 12. 2019 do 31. 12. 2021 došlo u žalované k prodlení s úhradou příspěvku do fondu oprav, kdy neuhradila ničeho a dluží 10 950 Kč i přes opakované výzvy žalobce. Ode dne marného uplynutí lhůty k dobrovolnému plnění žalobce rovněž požaduje zaplacení zákonného úroku z prodlení. 2. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřila. 3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“). 4. Ze stanov žalobce, jejichž registrace byla u [stát. instituce] dle připojeného razítka provedena dne 6. 6. 2000, soud zjistil, že byl založen jako organizace sdružující nájemníky a vlastníky pěti bytových jednotek domu [číslo] na ulici [anonymizováno], kteří společně pracují na naplnění cílů sdružení nebo s těmito cíli sympatizují. Cílem činnosti žalobce je společná péče jeho členů o dům, v němž bydlí, a o jeho okolí, v zájmu vytvoření příznivých bytových podmínek a uspokojivého životního prostředí. Členem žalobce mohou být pouze fyzické osoby starší 18 let, které vlastní bytovou jednotku v domě nebo ji mají v pronájmu. Každý člen žalobce má mimo jiné povinnost platit zápisné a členské příspěvky ve výši a termínech stanovených radou, která je volena členskou schůzí a je nejvyšším orgánem sdružení. Návrh na registraci občanského sdružení podal přípravný výbor, jehož byla žalovaná členem. 5. Z nahlížení do katastru nemovitostí bylo prokázáno, že žalovaná je spoluvlastníkem bytového domu [adresa], který stojí na pozemku [parcelní číslo], vše v obci a [katastrální uzemí], zapsáno na listu vlastnictví [číslo] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce]. Podíl žalované na společných částech domu činí 1310/10000. 6. Z návrhu na zvýšení vkladů do fondu oprav ze dne 16. 9. 2012 vyplynulo, že s ohledem na neustále se zvyšující náklady na různé revize a kontroly navrhl výbor žalobce zvýšit částku do fondu oprav pro jednotlivé vlastníky bytů. V případě žalované se jednalo o zvýšení jejího příspěvku do fondu oprav z 288 Kč na 438 Kč měsíčně. Navrhované zvýšení bylo odsouhlaseno všemi členy žalobce, v důsledku čehož došlo k účinnosti navýšení od 1. 10. 2012. 7. Z dopisu ze dne 2. 2. 2022 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovanou k zaplacení žalované částky z titulu neuhrazených příspěvků do fondu oprav za období od 1. 12. 2019 do 31. 12. 2021 ve lhůtě do 15. 2. 2022 s upozorněním, že v případě nezaplacení bude dlužná částka vymáhána soudní cestou. Dle připojené kopie obálky byl tento dopis odeslán žalované na adresu jejího trvalého pobytu dne 16. 2. 2022. 8. Z provedených důkazů byl prokázán následující skutkový stav. Žalovaná je vlastníkem bytové jednotky v domě na adrese [ulice a číslo] v [obec] a z tohoto důvodu jí v souladu se stanovami žalobce vznikla povinnost platit pravidelný měsíční příspěvek do fondu oprav ve výši 438 Kč s účinností od 1. 10. 2022. Žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovanou dopisem ze dne 2. 2. 2022 k zaplacení dluhu ve výši 10 950 Kč, který jí vznikl z titulu neuhrazených příspěvků do fondu oprav za období od roku 1. 12. 2019 do 31. 12. 2021. 9. Podle § 3045 odst. 1 věty prvé zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), se sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, považují za spolky podle tohoto zákona. 10. Podle § 214 odst. 1 o. z. mohou alespoň tři osoby vedené společným zájmem založit k jeho naplňování spolek jako samosprávný a dobrovolný svazek členů a spolčovat se v něm. 11. Podle § 218 o. z. zakladatelé založí spolek, shodnou-li se na obsahu stanov; stanovy obsahují alespoň a) název a sídlo spolku, b) účel spolku, c) práva a povinnosti členů vůči spolku, popřípadě určení způsobu, jak jim budou práva a povinnosti vznikat, d) určení statutárního orgánu. 12. V daném případě bylo v řízení prokázáno, že žalovaná je členkou žalobce. Žalobce byl původně založen jako občanské sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., s účinností od 1. 1. 2014 se však podle § 3045 odst. 1 věty prvé o. z. považuje za spolek dle § 214 a násl. o. z. Jeho vnitřní poměry se řídí stanovami, které podle § 218 písm. c) o. z. mimo jiné upravují i práva a povinnosti členů vůči žalobci jakožto spolku. Jednou z takových povinností je i povinnost členů žalobce přispívat do fondu oprav. Žalovaná byla povinna do fondu oprav přispívat s účinností od 1. 10. 2012 měsíčně částkou ve výši 438 Kč. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobce, že žalovaná nezaplatila příspěvek do fondu oprav v měsíční výši 438 Kč v období od 1. 12. 2019 do 31. 12. 2021 a že za uvedené období na tomto příspěvku žalobci dluží 10 950 Kč. Bylo přitom na žalované, aby v případě, že dlužnou částku příspěvku žalobci zaplatila, tuto skutečnost soudu tvrdila a prokázala. Žalovaná však v řízení před soudem zůstala nečinná. Soud proto podané žalobě vyhověl a zavázal žalovanou k úhradě dlužné částky 10 950 Kč spolu s příslušenstvím ve formě úroku z prodlení. 13. Nárok na zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 1970 o. z., jeho výše se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění. 14. Žalobce byl ve věci plně úspěšný a přísluší mu tak podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, které v řízení účelně vynaložil. Odměnu za právní zastoupení je třeba v projednávané věci stanovit podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť jde o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, který je žalobcem opakovaně uplatňován ve skutkově i právně obdobné věci, jak bylo zjištěno nahlédnutím do informačního systému soudu, přestože lze připustit, že v jednotlivostech se skutková i právní argumentace obsažená v podávaných žalobách může lišit, a předmětem řízení je současně částka nepřevyšující 50 000 Kč. 15. Náklady řízení žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 1 452 Kč (odměna dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč /příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby/, tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky a 21% DPH). Tyto náklady řízení v celkové výši 2 452 Kč je žalovaná povinna nahradit žalobci k rukám jeho zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 16. Lhůtu k plnění povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci rozsudku.