6 C 226/2022-33 — Okresní soud ve Svitavách

Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 2. 9. 2022 domáhá po žalované zaplacení částky 6 150 Kč s příslušenstvím jako příspěvku za nepojištěné vozidlo [registrační značka], které bylo v příslušné evidenci vedeno v době od 29. 3. 2019 do 26. 6. 2019 jako provozované, avšak nebylo pojištěno podle zákona č. 168/1999 Sb. V tomto případě má žalobkyně nárok na úhradu příspěvku za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem. Výše denní sazby příspěvku podle § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí pro vozidla s objemem válců nad 1850 cm³ do 2500 cm³ částku 65 Kč na den. Dlužná částka tak představuje 5 850 Kč (90 dní po 65 Kč). Dále žalobkyně požaduje náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč podle § 2a výše uvedené vyhlášky. Příspěvek se stal splatným dnem 22. 9. 2019. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz ze dne 7. 9. 2022, č. j. EPR 247405/2022-5 se žalované nepodařilo doručit, a proto ho soud usnesením ze dne 27. 9. 2022 podle § 173 odst. 2 a § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušil. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise. Z předložené výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 8. 8. 2019 zaslané žalobkyní žalované vyplývá, že vozidlo [registrační značka] s objemem válců nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³ bylo pojištěno v období od 14. 6. 2018 do 28. 3. 2019 u [právnická osoba], jako vlastník a provozovatel je dle registru uvedena žalovaná, a to od 23. 8. 2016. Od 29. 3. 2019 do 26. 6. 2019 po dobu 90 dní nebylo vozidlo pojištěno. Celková dlužná částka za toto období tak činí 5 850 Kč a 300 Kč na nákladech na uplatnění. Po právní stránce soud hodnotil spor jako spor vyplývající ze zákona č. 168/1999 Sb. a to z ustanovení § 4 téhož zákona ve znění účinném od 1. 1. 2018, podle kterého, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 zákona, to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 1 odst. 2 zákona může na pozemních komunikacích provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. Výše denní sazby příspěvku je stanovena vyhláškou č. 205/1999 Sb., a to pro osobní automobily se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³ včetně ve výši 65 Kč. Žalobkyní požadovaná pohledávka představuje nárok vyplývající ze shora citovaného zákona v jeho znění platném v době vzniku žalobou uplatněného nároku. Povinnost platit příspěvek za nepojištěné vozidlo ukládá zákon společně a nerozdílně vlastníku a provozovateli vozidla. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má podle § 4 odst. 2 za to, že osoba zapsaná jako vlastník v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a že osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Ve sporu tudíž bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že k vozidlu bylo uzavřeno pojištění odpovědnosti i za shora uvedené období, popřípadě že dlužný příspěvek nebyla povinna platit či ho již zaplatila. Pokud žalovaná nedokládá a ani nenabízí důkazy, které by byly způsobilé prokázat, že v době od 29. 3. 2019 do 26. 6. 2019 bylo k vozidlu uzavřeno tzv. povinné ručení, a ani to, že na základě zaslané výzvy dlužný příspěvek zaplatila, pak soud shledal podanou žalobu po právu. Zákonný příspěvek, jehož výše je vzhledem k druhu vozidla určena vyhláškou na 65 Kč za kalendářní den, činí za 90 dnů částku 5 850 Kč. Dále zažalovanou pohledávku tvoří náklady za její uplatnění ve výši 300 Kč dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Povinnost platit úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 o. z. a její výši pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Na základě výše uvedeného soud uložil žalované povinnost dlužnou částku 6 150 Kč s příslušenstvím zaplatit. Bylo prokázáno, že žalovaná byla v daném období provozovatelem osobního automobilu, které nebylo pojištěno dle zákona č. 168/1999 Sb. po dobu 90 dní. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a tvrzení dokládaná žalobkyní nevyvrátila. Ve sporu byla úspěšná žalobkyně a má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložila. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby (§ 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu k plnění a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po 200 Kč, třemi paušálními náhradami hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se zvýšením o 21% DPH činí částku 1 489 Kč a je splatná do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 věty před středníkem, § 149 odst. 1 o. s. ř.).