6 C 41/2022-42 — Okresní soud ve Svitavách

Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 16. 12. 2021 domáhá po žalovaném zaplacení částky 16 460 Kč s příslušenstvím jako příspěvku za nepojištěné vozidlo [registrační značka], které bylo v příslušné evidenci vedeno v době od 1. 1. 2020 do 30. 4. 2020 (121 dní) jako provozované, avšak nebylo pojištěno podle zákona č. 168/1999 Sb., dále za totéž nepojištěné vozidlo za období od 1. 5. 2020 do 31. 8. 2020 (123 dní). V tomto případě má žalobkyně nárok na úhradu příspěvku za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem. Výše denní sazby příspěvku podle § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí pro vozidla s objemem válců nad 1850 cm³ do 2 500 cm³ částku 65 Kč na den. Dlužná částka tak představuje za období od 1. 1. 2020 do 30. 4. 2020 částku 7 865 Kč (121 dní po 65 Kč) a za období od 1. 5. 2020 do 31. 8. 2020 částku 7 995 Kč (123 dní po 65 Kč). Dále za každé období žalobkyně požaduje náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč podle § 2a výše uvedené vyhlášky. První příspěvek se stal splatným dnem 13. 1. 2021 a druhý dnem 23. 3. 2021. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz ze dne 23. 12. 2021, č. j. EPR 298028/2021-6 se žalovanému nepodařilo doručit, a proto ho soud usnesením ze dne 4. 2. 2022 podle § 173 odst. 2 a § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušil. Jelikož soud zjistil, že se žalovaný na adrese evidované v evidenci cizinců nezdržuje, z adresy v [obec] se odstěhoval již asi v roce 2019 a jiná současná adresa nebyla soudem zjištěna, tak mu soud usnesením ze dne 12. 4. 2022, č. j. 6 C 41/2022-37 ustanovil opatrovníka, advokátku [titul] [jméno] [příjmení], z důvodu neznámého pobytu. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Opatrovnice žalovaného s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila. Jelikož se žalobkyně ve stanovené lhůtě nevyjádřila, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise. Z předložené výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 29. 10. 2020 zaslané žalobkyní žalovanému vyplývá, že vozidlo [registrační značka] s objemem válců nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³ bylo pojištěno v období od 23. 6. 2017 do 11. 10. 2018 u [právnická osoba], jako vlastník a provozovatel je dle registru uveden žalovaný. Od 1. 1. 2020 do 30. 4. 2020 po dobu 121 dní nebylo vozidlo pojištěno. Celková dlužná částka tak činí 7 865 Kč a 300 Kč na nákladech na uplatnění. Z předložené výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 7. 1. 2021 zaslané žalobkyní žalovanému vyplývá, že žalovaný byl vyzván k úhradě příspěvku za totéž vozidlo za období od 1. 5. 2020 do 31. 8. 2020 (123 dní). Celková dlužná částka tak činí 7 995 Kč a 300 Kč na nákladech na uplatnění. Po právní stránce soud hodnotil spor jako spor vyplývající ze zákona č. 168/1999 Sb. a to z ustanovení § 4 téhož zákona ve znění účinném od 1. 1. 2018, podle kterého, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 zákona, to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 1 odst. 2 zákona může na pozemních komunikacích provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. Výše denní sazby příspěvku je stanovena vyhláškou č. 205/1999 Sb., a to pro osobní automobily se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³ včetně ve výši 65 Kč. Žalobkyní požadovaná pohledávka představuje nárok vyplývající ze shora citovaného zákona v jeho znění platném v době vzniku žalobou uplatněného nároku. Povinnost platit příspěvek za nepojištěné vozidlo ukládá zákon společně a nerozdílně vlastníku a provozovateli vozidla. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má podle § 4 odst. 2 za to, že osoba zapsaná jako vlastník v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a že osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Ve sporu tudíž bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že k vozidlu bylo uzavřeno pojištění odpovědnosti i za shora uvedená období, popřípadě že dlužný příspěvek nebyl povinen platit či ho již zaplatil. Pokud žalovaný nedokládá a ani nenabízí důkazy, které by byly způsobilé prokázat, že v době od 1. 1. 2020 do 31. 8. 2020 bylo k vozidlu uzavřeno tzv. povinné ručení, a ani to, že na základě zaslané výzvy dlužný příspěvek zaplatil, pak soud shledal podanou žalobu po právu. Zákonný příspěvek, jehož výše je vzhledem k druhu vozidla určena vyhláškou na 65 Kč za kalendářní den, činí za 121 dnů částku 7 865 Kč a za 123 dnů částku 7 995. Dále zažalovanou pohledávku tvoří náklady za její uplatnění ve výši 2 x 300 Kč dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Povinnost platit úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 o. z. a její výši pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Na základě výše uvedeného soud uložil žalovanému povinnost dlužnou částku 16 460 Kč s příslušenstvím zaplatit. Bylo prokázáno, že žalovaný byl v daném období provozovatelem osobního automobilu, které nebylo pojištěno dle zákona č. 168/1999 Sb. po dobu 244 dní. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a tvrzení dokládaná žalobkyní nevyvrátil. Ve sporu byla úspěšná žalobkyně a má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložila. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby (§ 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu k plnění a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po 300 Kč a k nim náležejícím třem paušálním náhradám hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se zvýšením o 21% DPH činí částku 2 252 Kč a je splatná do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 věty před středníkem, § 149 odst. 1 o. s. ř.).