7 C 142/2021-19 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu ve Svitavách dne 11. 11. 2021 domáhal zrušení vyživovací povinnosti k dnes již zletilé žalované [celé jméno žalované]. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná ukončila studium a pracuje jako lékárnice v [obec]. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila dne 9. 12. 2021, uvedla, že souhlasí s okamžitým ukončením výživného, a to zpětně k datu 1. 10. 2019 a dále navrácení výživného od 1. 10. 2019 do 31. 11. 2021. Uvedla, že od 1. 10. 2019 si vydělává a přitom dálkově studuje. Nepřeje si, aby žalobce věděl o jejím životě, co a kde dělá, proto souhlasila s okamžitým ukončením výživného a navrácení částky 64 500 Kč. Dále ve vyjádření uvedla přesná data a výši uhrazeného výživného za sledované období. 3. K soudem nařízenému jednání dne 11. 1. 2022 se žalobce nedostavil, byl omluven. Žalovaná se dostavila osobně, uvedla, že souhlas tím, aby vyživovací povinnost byla zrušena ke dni 1. 10. 2019. Současně souhlasila s tím, že vrátí žalobci zaplacené výživné po datu 1. 10. 2019, včetně. Sdělila, že po datu 1. 10. 2019 byla žalobcem zaplacena částka 64 500 Kč, a to přesně tak, jak uvedla v písemném vyjádření. I po podání vyjádření, tedy v prosinci 2021 od žalobce přišly peníze, ona si je nevyzvedla a předpokládá, že byly žalobci vráceny zpět, tedy vráceno má být 64 500 Kč. Vzhledem k tomu, že to vypadá, že přijde o zaměstnání, požádala, aby jí bylo umožněno vrátit dlužnou částku ve splátkách, a to ve stejné výši, jak jí bylo výživné žalobcem hrazeno, tedy ve výši 2 500 Kč měsíčně. Souhlasila s tím, aby splátky byly pod sankcí ztráty výhody splátek. Žalovaná navrhla žalobě vyhovět s odkazem na to, co uvedla. Je připravena první splátku zaplatit již tento měsíc, výplatu bere 15., za přiměřené by považovala splátku do 25. dne v měsíci. 4. Z rozsudku Okresního soudu ve Svitavách čj. 4C 145/2015-117, ze dne 23. 2. 2016, soud zjistil, že výživné, které bylo naposledy stanovené rozsudkem Okresního soudu ve Svitavách čj. 0P 60/2013-296, ze dne 29. 1. 2009, ve výši 5 000 Kč měsíčně, bylo s účinností od 1. 2. 2016 a dále sníženo na částku 2 500 Kč měsíčně. 5. Dle § 910 odst. 1 nového občanského zákoníku mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost, dle § 911 nového občanského zákoníku lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 6. Soud s ohledem na tvrzení žalobce a souhlas žalované rozhodl ve výroku I. tohoto rozsudku tak, že vyživovací povinnost žalobce k žalované, naposledy stanovená rozsudkem Okresního soudu ve Svitavách, ze dne 23. 2. 2016, čj. 4 C 145/2015-117, se zrušuje ke dni 30. 9. 2019. 7. Výrokem II. tohoto rozsudku soud se souhlasem žalované uložil žalované povinnost žalobci zaplatit na jeho účet uvedený ve výroku II. tohoto rozsudku částku 64 500 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 2 500 Kč, splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, počínaje měsícem lednem 2022 s tím, že nezaplacením jediné splátky řádně a včas se stává splatným celý zbývající dluh. 8. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. by žalobci svědčilo právo na náhradu nákladů řízení, neboť byl ve věci plně úspěšný, nicméně vzhledem k tomu, že ani jednomu z účastníků v průběhu tohoto řízení žádné náklady nevznikly, žalobce ani žádné náklady neúčtoval, rozhodl soud tak, že žádný z nich nemá právo na jejich náhradu.