7 C 17/2022-21 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 14. 3. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 500 Kč s příslušenstvím z titulu umístění žalovaného dne 7. 1. 2021 na protialkoholní záchytné stanici provozované žalobkyní. 2. Okresní soud ve Svitavách ve věci vydal dne 28. 3. 2022 platební rozkaz, kterým uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku 2 500 Kč s 8,25 % p. a. úrokem od 16. 1. 2021 do zaplacení a na nákladech řízení částku 2 089 Kč. Proti citovanému platebnímu rozkazu podal žalovaný včasný odpor, který odůvodnil tím, že byl policii doma přepaden a poté odvlečen. Nikdo se o to neprosil, nikdo je o podobný zásah do jeho soukromí nežádal. Uvedl, že je invalidní, není výdělečně činný, jeho měsíční příjem činí 3 350 Kč, nemá žádné peníze. Navrhl, aby pro prokázanou finanční neschopnost žalovaného soud řízení zastavil. 3. K jednání u Okresního soudu ve Svitavách dne 3. 5. 2022 se žalobkyně nedostavila, byla omluvena, požádala, aby soud rozhodl v její nepřítomnosti na základě listin založených ve spise. Žalovaný při jednání uvedl, že se domnívá, že to co je po něm žádáno, je amorální. Plně odkázal nato, čím argumentoval v podaném odporu proti platebnímu rozkazu. Vzal na vědomí poučení soudu o tom, jakými skutečnosti se v tomto řízení může soud zabývat. Je si vědom toho, že pochybil a že je již dostatečně poučen. K věci již nic dalšího uvést nechtěl, neměl žádné další důkazy, navrhl žalobu zamítnout. 4. Soud vycházel z následujících důkazů: 5. Z osobního účtu pacienta a z potvrzení o poskytnutí záchytu bylo zjištěno, že žalovaný byl dne 7. 1. 2021 umístěn na záchytné stanici ve [anonymizována dvě slova] [obec] z důvodu přítomnosti alkoholu – 1,6 promile. Za pobyt a ošetření bylo vyúčtováno 2 500 Kč. Nárok žalobkyně plyne z § 89a až 89e zákona č. 373/2011 Sb. a z ustanovení § 2053 o. z. Žalovaný tento dluh písemně dne 7. 1. 2022 uznal a zavázal se jej zaplatit do 8 dnů. Námitky žalovaného o nemajetnosti soud v rámci nalézacího řízení nemůže při rozhodování o nároku žalobkyně zohlednit, pravdivost takových tvrzení bude ověřena až v případě exekučního řízení soudním exekutorem. V tomto řízení se soud nemohl zabývat důvodnosti postupu policejního orgánu, který žalovaného odvezl do záchytu. Soud proto uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady vzniklé s jeho pobytem na záchytné stanici ve výši 2 500 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Nárok na úroky z prodlení vyplývají z ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jejich výše je upravena nařízením vlády číslo 351/2013 Sb. 6. Ve sporu byla úspěšná žalobkyně a má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložila. Při stanovení výše náhrady nákladů řízení je nutno vycházet z ustanovení § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., které stanoví výši sazby za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty do 10 000 Kč částkou 200 Kč a z odst. 5 písm. a/ citovaného ustanovení vyhlášky, který určuje paušální částku jako náhradu výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odst. 1 a 2. 7. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby (§ 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu k plnění a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po 200 Kč, a třemi paušálními náhradami hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se zvýšením o 21% DPH činí částku 2 089 Kč a je splatná do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 věty před středníkem, § 149 odst. 1 o. s. ř.).