10 C 173/2023-36 — Okresní soud ve Svitavách

Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 30. 5. 2023 domáhala zaplacení žalované částky. Uvedla, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 7. 10. 2021 uzavřena smlouva o dodávce elektřiny pro odběrné místo na adrese [adresa]. Dodanou elektřinu žalobkyně za období od 21. 12. 2021 do 28. 4. 2022 vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne 28. 4. 2022 na částku ve výši 26. 915 Kč, splatnou ke dni 16. 5. 2022. Žalovaná uhradila pouze 100 Kč, k úhradě tedy zbývá 26 815 Kč Vedle dlužné ceny za poskytnuté dodávky elektřiny požadovala žalobkyně rovněž zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky za dobu ode dne následujícího dni splatnosti shora uvedené faktury do zaplacení. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku dne 16. 3. 2023, žalovaná však své dluhy neuhradila. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 7. 10. 2021 vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny, kterou se žalobkyně zavázala poskytovat dodávky elektřiny pro odběrné místo na adrese [adresa]. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky a ceník. Žalobkyně řádně vyúčtovala žalované za dodávku elektřiny za období od 21. 12. 2021 do 28. 4. 2022 částku ve výši 26 915 Kč, a to konečnou fakturou splatnou dne 16. 5. 2023 to vzal osud za prokázané z uvedené faktury (na č.l. 13 spisu). Žalovaná dle tvrzení žalobkyně plnila pouze částečně ve výši 100 Kč, nedoplatek žalované tak činí 26 815 Kč. Proti tvrzení o výši dluhu se žalovaná nijak nevymezila, netvrdila, že by zaplatila na dlh více než uvádí žalobkyně. Žalobkyně vyzývala žalovanou dne 16. 3. 2023 k zaplacení shora uvedené neuhrazené částky, a to nejpozději do 6. 4. 2023 s upozorněním, že v případě nezaplacení bude dlužná částka vymáhána soudní cestou. Nárok žalobkyně na zaplacení kupní ceny dodané elektrické energie vyplývá z § 2079 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a z účastníky uzavřené kupní smlouvy na dodávky elektrické energie a plynu. Žalobkyně dodávala žalované elektřinu, ale žalovaná za ni neplatila. Nárok žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení vyplývá z § 1970 o. z., jeho výše se řídí nařízením č. 351/2013 Sb., v účinném znění. Žalovaná v řízení netvrdila, natož aby prokázal, že na dlužnou částku žalobkyni uhradila více, než kolik tvrdí sama žalobkyně. Soud proto podané žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni dlužnou částku tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a přísluší jí tak podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 073 Kč a ze dvou paušálních náhrad hotových výdajů účastníka nezastoupeného advokátem po 300 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 a § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. Soud tak uložil žalované povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 673 Kč. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.