10 C 47/2024-39 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky. V žalobě uváděla, že dne 12.2.2023 byla uzavřena mezi žalobkyní jako věřitelem na straně jedné a žalovaným jako dlužníkem na straně druhé smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 51 000 Kč (článek IV. odst. 4.2. smlouvy o úvěru). Úvěr byl ve prospěch žalovaného vyplacen v souladu s ujednáním smluvních stran uvedeným v článku IV. odst. 4.3. smlouvy o úvěru. Smlouva o úvěru byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny v souladu s článkem X. smlouvy o úvěru, na čemž se smluvní strany dohodly a s čímž žalovaný souhlasil. Uzavření smlouvy o úvěru je patrné jak z autorizačních doložek připojených ke smluvní dokumentaci a k předsmluvním informacím, tak rovněž z navazujících úkonů žalovaného (zejm. zaslání verifikační platby, čímž se žalovaný zachoval podle smlouvy). Úroky úvěru měly být žalovaným žalobkyni hrazeny v měsíčních splátkách 2 206 Kč vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce (článek IV. a článek V. smlouvy o úvěru). Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne 15. 7. 2023. Na základě tohoto porušení smluvních povinností zaslala žalobkyně žalovanému první upomínku ze dne 20.4.2023, kde vyzval žalovaného k úhradě dlužné splátky. Žalovaný však své splatné závazky neuhradil. Žalobkyně proto zaslala žalovanému druhou upomínku ze dne 5. 5. 2023, kde opětovně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky. I přes zaslání několika upomínek tak nebyla ze strany žalovaného řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka úvěru splatná dne 15.7.2023. Na jednotlivé upomínky nebylo reagováno zaplacením, proto žalobkyni nezbývalo jiné možnosti, než přistoupit dle ustanovení článku V. odst. 5.5. smlouvy o úvěru k zesplatnění úvěru, a vyzvat žalovaného s ohledem na porušení smlouvy o úvěru k úhradě zbývající jistiny úvěru a nákladů právního zastoupení, jak je patrné z připojeného zesplatnění ze dne 21.12.2023. V návaznosti na shora řečené požaduje žalobkyně částku ve výši 49 665,03 Kč představující zesplatněnou jistinu poskytnutého úvěru, zákonný úrok z prodlení v odpovídající výši z této částky a náhradu nákladů soudního řízení. Dne 21.12.2023 byla žalovanému odeslána „Předžalobní výzva, zesplatnění úvěru s možností řešení, oznámení o převzetí pr. zastoupení“, ve které byl žalovaný seznámen s tím, že i přes zaslání několika písemných upomínek ze strany žalobkyně nebyla řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka spotřebitelského úvěru č. , hodnota, splatná dne 15.7.2023 a byla vyzvána k úhradě dlužné částky s příslušenstvím a seznámen s dalšími možnostmi řešení svého závazku. Žalovaný byl upomínkami upozorněn na skutečnost, že při neuhrazení dluhu může žalobkyně zesplatnit jistinu úvěru a tuto soudně vymáhat. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky (jistiny úvěru a nákladů právního zastoupení) ve lhůtě nejpozději do 3.2.2024. Vzhledem k tomu, že žalovaný svou povinnost dobrovolně nesplnil, dostal se dnem bezprostředně následujícím do prodlení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, když soud vycházel z toho, že oba účastníci souhlasili s tím, aby ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.4. Z tzv. předsmluvní informace a ze samotné smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru vzal soud za prokázané, že dne 12.2.2023 byla uzavřena mezi žalobkyní jako věřitelem na straně jedné a žalovaným jako dlužníkem na straně druhé smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 51 000 Kč (článek IV. odst. 4.2. smlouvy o úvěru). Úvěr byl ve prospěch žalovaného vyplacen v souladu s ujednáním smluvních stran uvedeným v článku IV. odst. 4.3. smlouvy o úvěru. Podle článku IV. Smlouvy měla být z této částky částka 14 770 Kč vyplacena na účet žalovaného, částka 26 080 měla být vyplacena ve prospěch žalobkyně na závazek žalovaného ze smlouvy č. , hodnota, ze dne 2. 2. 2023 a částka 10 150 Kč započtena na náklady poskytovatele. Splátky činily 2 206 Kč měsíčně včetně tzv. doplňkových služeb.5. Z detailu pohybu – platba převodem uvnitř banky vzal soud za prokázané, že částka 26 080 Kč byla poukázána dne 15. 2. 2023 žalobkyni v souladu s předchozím odstavcem tohoto odůvodnění rozsudku a z detailu pohybu – Bezhotovostní platba vzal soud za prokázané, že částka 14 770 Kč byla vyplacena na účet žalovaného rovněž dne 15. 2. 2023.6. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne 15. 7. 2023. Na jednotlivé upomínky nebylo reagováno zaplacením, proto žalobkyni nezbývalo jiné možnosti, než přistoupit dle ustanovení článku V. odst. 5.5. smlouvy o úvěru k zesplatnění úvěru, a vyzvat žalovaného s ohledem na porušení smlouvy o úvěru k úhradě zbývající jistiny úvěru a nákladů právního zastoupení, jak je patrné z připojeného zesplatnění ze dne 21.12.2023. to vyplynulo z předložených upomínek a ze zesplatnění ze dne 21. 12. 2023. soud v zásadě vychází z výpočtu dlužné částky tak jak ji v žalobě uvádí žalobkyně, soud z ní však vychází jen pro případ, že by smlouva byla sjednána platně.7. Ze smlouvy samotné a z přílohy č. 1 vyplynulo, že žalobkyně zkoumala tzv. úvěruschopnost žalovaného, kdy vycházela z jeho příjmu 33 104 Kč měsíčně. Tento příjem však není ničím doložen. Současně vychází nákladů na bydlení rovněž ničím nedoložených ve výši 3 000 Kč a pravidelných měsíčních závazků 794 Kč. Pomineme-li skutečnost, že žalobkyně uvedený příjem a výdaje žalovaného nijak neprokazuje, je zřejmé, že příjem sám o sobě by jistě splátku ve výši 2 206 Kč umožňoval. Současně však je zřejmé, že částka ve výši 3 000 Kč na bydlení žalovaného nemůže odpovídat skutečnosti a z obecné zkušenosti je zřejmé, že částka na bydlení musí být u žalovaného vyší a to minimálně dvojnásobná, či spíše trojnásobná. U dosavadních závazků žalovaného chybí výše splátky úvěru z předchozího závazku žalovaného u žalobkyně (splátka 794 Kč je splátka , právnická osoba, ). V posouzení pak nejsou vůbec kalkulovány náklady žalovaného na stravu oblečení a podobně. K tomu soud dodává, že proti žalovanému v letech 2023 a 2024 vedeno celkem 5 řízení o zaplacení různých částek a jedna exekuce. Dle názoru soudu tak žalobkyně nedostatečně a nesprávně prověřila schopnost žalovaného poskytovaný úvěr splácet, porušila tím svoji povinnost podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je nutno úvěrovou smlouvu s odkazem na ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru považovat za absolutně neplatnou. Toto ustanovení současně ukládá žalovanému povinnost vrátit žalobkyni toliko jistinu úvěru tedy částku 14 770 Kč.8. Smlouva byla uzavřena 12. 2. 2023 a splatnost jednotlivých splátek byla stavena na 15. den v měsíci. Žaloba současně vychází z toho, že žalovaný se dostal do prodlení ze splátky splatné dne 15. 7. 2023. Z tohoto tvrzení tedy logicky vyplývá, že žalovaný zaplatil splátky za únor až červen 2023, tedy 5 splátek po 2 206 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně má nárok pouze na jistinu úvěru 14 770 Kč a žalovaný na ni zaplatil 11 030 Kč má tak žalobkyně nárok na zaplacení částky 3 740 Kč, kterou soud uložil žalovanému také ve prospěch žalobkyně zaplatit. Vzhledem k dikci ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, zejména poslední věty tohoto ustanovení, nevznikl žalobkyni nárok na další sjednané částky, ani na příslušenství. Proto byla žaloba co do zbytku zamítnuta.9. Žalovaný měl ve věci částečný úspěch a podle § 142 odst. 2 o.s.ř. mu tak přísluší právo na náhradu nákladů řízení. Soud však nezjistil, že by mu náklady vznikly, a proto žádné ze stran toto právo nepřiznal.10. Žalobkyně zaplatila za podanou žalobu soudní poplatek ve výši 1 987 Kč, zřejmě s ohledem na to, že podávala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu (položka 2,1.c) sazebníku soudních poplatků). Soud však platební rozkaz nevydával, a proto doměřuje žalobkyni soudní poplatek do výše dle položky 1,1 c) sazebníku, tedy do výše 2 489 Kč. Ukládá tak žalobkyni zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 2502 Kč.