10 C 75/2023-33 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky. V žalobě uváděla, že dne 5. 10. 2016 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena Rámcová smlouva, jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně upravující mimo jiné podmínky, za kterých budou mezi žalobkyní a žalovaným uzavírány konkrétní smlouvy o výpůjčce (článek 13 Obchodních podmínek). Na základě Rámcové smlouvy došlo k uzavření konkrétní smlouvy o výpůjčce ze dne 28. 4. 2017 (dle článku 13 odst. 1 Obchodních podmínek), když dokladem o uzavření smlouvy a o předání předmětu výpůjčky (vč. specifikace předmětu výpůjčky a jeho ceny) byl dodací list (výdejová karta) [číslo] ze dne 28. 4. 2017. Předmět výpůjčky včetně jeho hodnoty (resp. hodnoty jednotlivých komponent) byl specifikován v uvedené výdejové kartě, která rovněž slouží jako doklad o předání předmětu výpůjčky žalovanému. Dle článku 13 odst. 3.6 Obchodních podmínek byl žalovaný povinen vrátit žalobkyni předmět výpůjčky do 30 dnů od výzvy žalobkyně k jeho vrácení, nejpozději však byl žalovaný povinen vrátit všechny předměty výpůjčky ke dni ukončení rámcové smlouvy. Dle článku 13 odst. 3.3 Obchodních podmínek žalovaný odpovídá žalobkyni za veškeré vzniklé škody na předmětu výpůjčky a je žalobci povinen tyto škody nahradit. Dle sdělení žalovaného obchodnímu zástupci žalobkyně byl předmět výpůjčky dle dodacího listu [číslo] odcizen třetí osobou. Z tohoto důvodu požaduje žalobkyně po žalovaném náhradu škody za odcizené předměty výpůjčky, a to v amortizované výši 14 600 Kč (při výpočtu amortizované ceny nevrácených předmětů výpůjčky byla zohledněna doba používání předmětů výpůjčky). Na částku dle předchozí věty byla vystavena faktura – daňový doklad [číslo] ze dne 2. 9. 2022, se splatností dne 16. 9. 2022. Náhradu škody požaduje žalobkyně za odcizené předměty výpůjčky uvedené v žalobě. Žalobkyně vyzvala žalovaného k náhradě způsobené škody v celkové výši 14 600 Kč odpovídající hodnotě nevráceného předmětu výpůjčky. I přes skutečnost, že právní zástupce žalobkyně žalovaného dne 9. 11. 2022 písemně upomenula na poslední žalobkyně známé adrese a vyzval jej znovu k úhradě shora uvedené částky, žalovaný do dnešního dne na shora uvedenou dlužnou částku neuhradil ničeho, a to ani z části. S ohledem na to, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou pohledávky související s jeho podnikatelskou činností, žalobkyně uplatňuje rovněž příslušenství v podobě nákladů spojených s uplatněním pohledávky na základě nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ve výši 1 200 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, když soud vycházel z toho, že oba účastníci souhlasili s tím, aby ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. 4. Z rámcové smlouvy a z obchodních podmínek vzal soud za prokázané, že dne 5. 10. 2016 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena Rámcová smlouva, jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně upravující mimo jiné podmínky, za kterých budou mezi žalobkyní a žalovaným uzavírány konkrétní smlouvy o výpůjčce (článek 13 Obchodních podmínek). Dle článku 13 odst. 3.6 Obchodních podmínek byl žalovaný povinen vrátit žalobkyni předmět výpůjčky do 30 dnů od výzvy žalobkyně k jeho vrácení, nejpozději však byl žalovaný povinen vrátit všechny předměty výpůjčky ke dni ukončení rámcové smlouvy. Dle článku 13 odst. 3.3 Obchodních podmínek žalovaný odpovídá žalobkyni za veškeré vzniklé škody na předmětu výpůjčky a je žalobkyni povinen tyto škody nahradit. 5. Z dodacích listů ze dne 28. 4. 2017 vzal soud za prokázané, že na základě Rámcové smlouvy došlo k uzavření konkrétní smlouvy o výpůjčce ze dne 28. 4. 2017 (dle článku 13 odst. 1 Obchodních podmínek), když dokladem o uzavření smlouvy a o předání předmětu výpůjčky (vč. specifikace předmětu výpůjčky a jeho ceny) byl dodací list (výdejová karta) [číslo] ze dne 28. 4. 2017. Předmět výpůjčky včetně jeho hodnoty (resp. hodnoty jednotlivých komponent) byl specifikován v uvedené výdejové kartě, která rovněž slouží jako doklad o předání předmětu výpůjčky žalovanému.Šlo o tyto položky: COBRA 2K CHROM 10MM, odkapník nerez, výč. koh. CELLI, naražeč KORP DSi, mycí hlava, rozdělovač Co2.N2, redukční ventil, myčka sklenic a Chladič Gamma. 6. Z přípisu specialisty rozvoje obchodu [jméno] [příjmení] vzal osud za prokázané, že jmenovaný za žalobkyni chtěl dne 28. 7. 2022 provést mimo jiné inventuru u žalovaného na fotbalovém hřišti v [obec], kde mu žalovaný sdělil, že mu byl stánek kompletně vykraden, včetně jejich výčepní techniky a že je vše nahlášeno policii. 7. Jelikož byl dle článku 13 odst. 3.6 Obchodních podmínek žalovaný povinen vrátit žalobkyni předmět výpůjčky do 30 dnů od výzvy žalobkyně k jeho vrácení, nejpozději však byl žalovaný povinen vrátit všechny předměty výpůjčky ke dni ukončení rámcové smlouvy a dle článku 13 odst. 3.3 Obchodních podmínek žalovaný odpovídá žalobkyni za veškeré vzniklé škody na předmětu výpůjčky a je žalobkyni povinen tyto škody nahradit. K náhradě škody byl žalovaný vyzván fakturou ze dne 2. 9. 2022 se splatností 16. 9. 2022. Žalovaný dle tvrzení žalobkyně dlužnou částku nezaplatil. Žalovaný se k tomuto tvrzení žalobkyně nijak nevymezil, netvrdil, že dluh zaplatil, proto mu soud uložil povinnost uvedenou škodu nahradit, a to s odkazem na ustanovení § 2913 obč. zák a uvedená ustanovení čl. 13 obchodních podmínek. 8. Ve sporu byla úspěšná žalobkyně a má dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložila. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 7 260 Kč (odměna dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v účinném znění (advokátní tarif), ve výši 5 100 Kč za tři úkony právní služby po 1 700 Kč, tři paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu a 21% DPH). Tyto náklady řízení v celkové výši 8 260 Kč je žalovaná povinna nahradit žalobkyni k rukám jeho zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 9. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.