3 C 159/2023-25 — Okresní soud ve Svitavách

Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 26. 7. 2023 domáhala po žalované zaplacení 10 344 Kč z titulu nezaplaceného příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“). Svůj nárok žalobkyně odvozuje od § 4 citovaného zákona. Žalovaná, jakožto provozovatel vozidla [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], vedeného v registru silničních vozidel, neměl ode dne 13. 8. 2022 do dne 28. 11. 2022 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, čímž porušil svoji zákonnou povinnost. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek ve výši vypočtené podle § 4 odst. 3 citovaného zákona. Žalobkyně stanovila dle zákona výši příspěvku za nepojištěné vozidlo na částku 10 044 Kč. Dále požaduje poplatek spojený s vymáháním pohledávky ve výši 300 Kč. Dlužná částka tak činí celkem 10 344 Kč. Žalobkyně rovněž požaduje zákonný úrok z prodlení z dlužné částky poplatku od 5. 4. 2023 do zaplacení. Žalobkyně zaslala žalované výzvy k zaplacení příspěvku, avšak žalovaná ničeho neuhradila. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), souhlasí. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Žalobkyně obdržela od Ministerstva dopravy dálkovým způsobem informaci, že žalovaná je zapsána v registru silničních vozidel jako vlastník/provozovatel vozidla. Z výzvy k úhradě ze dne 19. 1. 2023 soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno], neboť žalovaná neměla v období ode dne 13. 8. 2022 do dne 28. 11. 2022, tj. celkem po dobu 108 dní, uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla k osobnímu automobilu s objemem válců nad 2 500 cm3 [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], jehož byla v uvedeném období vlastníkem nebo provozovatelem. Denní výše příspěvku činila 93 Kč, základ příspěvku za celé nepojištěné období tak činil 10 044 Kč. Žalobkyně dále vyzvala žalovanou k úhradě nákladů spojených s uplatněním příspěvku ve výši 300 Kč. Žalované byla k zaplacení poskytnuta lhůta 60 dnů od doručení této výzvy s tím, že současně byla upozorněna na možnost v téže lhůtě případně prokázat neexistenci povinnosti k úhradě příspěvku. Z informací České pošty vyplynulo, že výzva ze dne 19. 1. 2023 byla následující den doručena žalované. Z upomínky o úhradu nedoplatku ze dne 26. 4. 2023 soud zjistil, že žalobkyně opětovně vyzvala žalovanou k úhradě příspěvku do garančního fondu za dlužné období spolu s náhradou nákladů spojených s uplatněním příspěvku. Z předžalobní upomínky ze dne 22. 5. 2023 soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně vyzvala žalovanou k úhradě žalované částky, a to do 15 dnů od odeslání výzvy s upozorněním, že v případě nezaplacení dluhů dojde k jejich soudnímu vymáhání. Soud hodnotil shora uvedené v řízení provedené důkazy podle své úvahy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a na jejich základě vzal za prokázaný následující skutkový stav věci. Žalovaná byla v období ode dne 13. 8. 2022 do dne 28. 11. 2022 vlastníkem, případně provozovatelem vozidla [registrační značka] s objemem válců nad 2 500 cm3 V uvedeném období nebylo k předmětnému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou z jeho provozu. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za uvedené období a nákladů spojených s uplatněním příspěvku. Po právní stránce se jedná o spor podle zákona č. 168/1999 Sb. Podle § 4 odst. 1 citovaného zákona platí, že vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 1 odst. 2 téhož zákona může provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. Podle § 4 odst. 3 téhož zákona se výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Příspěvek je splatný do 30 dnů od doručení výzvy Kanceláře k jeho úhradě (§ 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb.). Podle § 4 odst. 6 téhož zákona povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Podle § 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky č. 417/2017 Sb. denní sazba příspěvku za osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3 činí 93 Kč. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně, že žalovaná byla v rozhodném obdobích vlastníkem či provozovatelem předmětného motorového vozidla. Tuto skutečnost žalovaná nikterak nesporovala, stejně jako fakt, že v rozhodném obdobích neměla v rozporu se shora uvedenými ustanoveními zákona č. 168/1999 Sb. uzavřeno k předmětnému vozidlu pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou z jeho provozu. Žalobkyně přitom upozornila žalovanou, že má možnost prokázat případnou neexistenci své povinnosti k úhradě příspěvku, již v první výzvě k jeho úhradě. Výzvu k úhradě pak odeslala dne 19. 1. 2023. Je tedy zřejmé, že se žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení příspěvku ve lhůtě dle § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaná však s žalobkyní nekomunikovala, rovněž v řízení před soudem zůstala nečinná. Soud proto vycházel z předložených listinných důkazů. Na jejich základě dospěl k závěru, že žaloba byla podána oprávněně. Žalobou požadovaný základ příspěvku ve výši 10 044 Kč za dlužné období odpovídá zákonné sazbě příspěvku pro daný typ vozidla (108 dní bez pojištění x denní sazba ve výši 93 Kč). Po právu je dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. rovněž nárok žalobkyně na zaplacení požadovaných nákladů spojených s uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč za dlužné období. Z uvedených důvodů soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 044 Kč, a to včetně požadovaných zákonných úroků z prodlení z dlužného příspěvku. Nárok na jejich zaplacení se opírá o § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, výše úroků z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, má právo na náhradu nákladů řízení, jež vynaložila. Tyto náklady řízení sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů právního zastoupení ve výši 1 452 Kč (odměna podle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč, tři paušální náhrady po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky a 21% DPH). Tyto náklady řízení v celkové výši 2 252 Kč je žalovaná povinna nahradit žalobkyni k rukám její zástupkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.