3 C 183/2022-34 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu Plzeň – město dne 22. 8. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 31 104 Kč s příslušenstvím. V žalobě uváděla, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 10. 12. 2012 uzavřena rámcová smlouva o výpůjčce výčepního zařízení, kterou vzniklo žalovanému právo na bezplatné užívání uvedeného výčepního zařízení. Na základě rámcové smlouvy účastníci uzavřeli konkrétní smlouvu o výpůjčce. Dokladem o uzavření smlouvy o výpůjčce a o předání předmětů výpůjčky je výdejová karta výčepního zařízení [číslo]. Dle žaloby dne 19. 8. 2021 žalobkyně žalovaného vyzvala k vrácení předmětu výpůjčky, a to prostřednictvím písemné výpovědi smlouvy o výpůjčce, žalovaný však předmět výpůjčky ve sjednané lhůtě nevrátil. Dne 16. 11. 2021 žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě smluvní pokuty v celkové výši 125 843 Kč odpovídající hodnotě nevráceného předmětu výpůjčky písemnou výzvou. Spolu s výzvou byl žalovanému zaslán daňový doklad [číslo] ze dne 16. 11. 2021, splatný k 30. 11. 2021, znějící na uvedenou částku. Následně došlo ze strany žalovaného k vrácení části předmětů výpůjčky, za které žalobce požaduje smluvní pokutu. Dokladem o vrácení části předmětu výpůjčky je demontážní list [číslo] [číslo] [číslo]. Z důvodu vrácení předmětu výpůjčky v hodnotě 71 032 Kč vystavila žalobkyně žalovanému fakturu [číslo] – dobropis – opravný daňový doklad [číslo]. S ohledem na vrácení části předmětu výpůjčky požadovala žalobkyně po žalovaném smluvní pokutu pouze ve výši 54 811 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu, na základě které žalovaný vrátil opět část předmětů výpůjčky. Dokladem o vrácení této části výpůjčky byl demontážní list [číslo]. V návaznosti na toto vrácení výpůjčky žalobkyně vystavila dobropis – opravný daňový doklad [číslo]. Nově tak požadovala úhradu smluvní pokuty ve výši 31 104 Kč, kterou žalovaný ani přes výzvy neuhradil. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 200 Kč, tj. nákladů spojených s uplatněním pohledávky dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a nákladů řízení. 2. Usnesením čj. 38 C 272/2022-24, ze dne 9. 9. 2022, které nabylo právní moci dne 12. 10. 2022, vyslovil Okresní soud Plzeň – město svoji místní nepříslušnost a věc postoupil zdejšímu soudu jako soudu místně příslušenému. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 4. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), souhlasí. 5. Z rámcové smlouvy o výpůjčce výčepního zařízení uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 10. 12. 2012 soud zjistil, že předmětem rámcové smlouvy byla úprava smluvních podmínek, za kterých budou mezi půjčitelem a výpůjčitelem uzavírání konkrétní smlouvy o výpůjčce, tj. smlouvy, kterou vznikne vypůjčiteli právo na bezplatné užívání věci – výčepního zařízení s příslušenstvím, resp. jiné věci související s čepováním piva, když tyto věci jsou a po celou dobu trvání výpůjčky zůstávají ve vlastnictví půjčitele. Dokladem o uzavření konkrétní smlouvy o výpůjčce bude vždy dodací list (výdejová karta) potvrzený vypůjčitelem a tento list bude obsahovat přesnou specifikaci předmětu výpůjčky. Doba výpůjčky byla sjednána na neurčitou s výpovědní lhůtou 1 měsíc. Výpověď může být učiněna pouze písemnou formou. Adresa provozovny, kde bude předmět výpůjčky instalován a užíván, byla [příjmení] [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [obec] [obec]. V článku 4. odst. 4.6 větě první rámcové smlouvy se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni konkrétní předmět výpůjčky do 30 dnů od výzvy žalobkyně k jeho vrácení. V čl. 4 odst. 4.6. větě druhé rámcové smlouvy se žalovaný zavázal vrátit všechny předměty výpůjčky, které užíval dle konkrétní smlouvy o výpůjčce uzavřené na základě rámcové smlouvy nejpozději ke dni ukončení rámcové smlouvy. Dle čl. 4 odst. 4.7. rámcové smlouvy, je-li žalovaný s vrácením předmětu výpůjčky v prodlení delším než 30 dnů, je povinen zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši odpovídající hodnotě všech věcí tvořících konkrétní předmět výpůjčky s jejich vrácením je žalovaný v prodlení, přičemž hodnotu těchto komponentů se pro účely výpočtu smluvní pokuty rozumí hodnota uvedená na dodacím listě, ve kterém je předmět výpůjčky blíže specifikován. 6. Z výdejové karty výčepního zařízení [číslo] vzal soud za prokázané, že mezi žalobkyní jako půjčitelem a žalovanou jako vypůjčitelem byla na základě rámcové smlouvy uzavřena smlouva o výpůjčce. Předmětem výpůjčky bylo výčepní zařízení v celkové hodnotě 129 633 Kč, pro provozovnu [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] (odběratelské [číslo]) na adrese [adresa žalovaného]. Převzetí výčepního zařízení bez závad žalovaný stvrdil svým podpisem výdejové karty. 7. Z výpovědi ze dne 19. 8. 2021 vyplynulo, že žalobkyně vypověděla smlouvu o výpůjčce, která byla uzavřena s žalovaným dne 10. 12. 2012 (viz výdajová karta [číslo]), a vyzvala žalovaného k vrácení předmětu výpůjčky do 30 dnů od doručení této výzvy. Žalovaný byl současně poučen, že v případě prodlení s vrácením předmětu výpůjčky mu vznikne povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu. Dle předložené doručenky si výzvu žalovaný převzal dne 23. 8. 2021. 8. Z faktury ze dne 16. 11. 2021, splatné dne 30. 11. 2021, soud zjistil, že žalobkyně žalovanému fakturovala škodu za nevrácené výčepní zařízení ve výši 125 843 Kč. 9. Z výzvy ze dne 16. 11. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení smluvní pokuty ve výši 125 843 Kč. 10. Z demontážních listů [číslo] ze dne 15. 3. 2022, demontážního listu [číslo] [číslo] [číslo] ze dne 18. 1. 2022, soud zjistil, že žalovaný vrátil část výčetního zařízení blíže specifikovaných v uvedených demontážních listech. 11. Z faktury ze dne 18. 1. 2022, splatné dne 18. 1. 2022, soud zjistil, že žalobkyně žalovanému z důvodu vrácení části výčepního zařízení částečně stornovala fakturu [číslo] ve výši 71 032 Kč. 12. Z faktury ze dne 18. 3. 2022, splatné dne 18. 3. 2022, soud zjistil, že žalobkyně žalovanému z důvodu vrácení části výčepního zařízení částečně stornovala fakturu [číslo] ve výši 23 707 Kč. 13. Z předžalobní výzvy k úhradě ze dne 22. 2. 2022 soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 54 811 Kč s příslušenstvím s poučením, že v případě neuhrazení dlužné částky bude tato vymáhána soudní cestou. 14. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 10. 12. 2012 uzavřena rámcová smlouva o výpůjčce výčepního zařízení. Na základě této smlouvy byla mezi žalobkyní jako půjčitelem a žalovaným jako vypůjčitelem uzavřena smlouva o výpůjčce, jejímž předmětem bylo výčepní zařízení specifikované ve výdejové kartě [číslo]. Předmět výpůjčky žalovaný od žalobkyně řádně převzal a byl oprávněn jej používat v provozovně [příjmení] [anonymizováno] [obec] (odběratelské [číslo]) na adrese [adresa žalovaného]. Dopisem ze dne 19. 8. 2021 žalobkyně vypověděla smlouvu o výpůjčce ze dne 10. 12. 2012 a v souladu s článkem 4.6. smlouvy vyzvala žalovaného k vrácení předmětu výpůjčky do 30 dnů od doručení této výzvy. Výzva byla žalovanému doručena dne 23. 8. 2021. Žalovaný však předmět výpůjčky ve stanové lhůtě nevrátil. Z důvodu prodlení s vrácením předmětu výpůjčky delším než 30 dnů vznikla žalovanému podle bodu 4.7. smlouvy povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši hodnoty předmětu výpůjčky dle výdajové karty, tedy ve výši 125 843 Kč. Splatnost smluvní pokuty nastala dne 30. 11. 2021. Následně došlo k vrácení části výčepního zařízení, a to dle demontážních listů uvedených shora. Poté došlo ke stornu původní smluvní pokuty na žalovaných 31 104 Kč, které žalovaný ani přes výzvy neuhradil. 15. Po právní stránce soud posuzoval spor jako spor ze smlouvy o výpůjčce dle ustanovení § 2193 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). 16. Podle ust. § 2193 o. z. smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání. 17. Podle § 2048 o. z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzení povinnosti vznikla škoda. 18. Žalobkyně přenechala žalovanému věci specifikované ve výdajové kartě a umožnila mu jejich bezplatné užívání, které byl povinna na výzvu žalobkyně ve lhůtě stanovené ve smlouvě vydat. Žalovaný však porušil své povinnosti z uzavřené smlouvy, a přestože k tomu byl vyzván, žalobkyni předmět výpůjčky ve stanovené lhůtě nevrátil. Žalobkyni tak ve smyslu § 2048 o. z. a v souladu s uzavřenou smlouvou vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši hodnoty vypůjčených a dosud nevrácených věcí,