6 C 293/2022-55 — Okresní soud ve Svitavách

Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 6. 11. 2022 domáhá po žalovaném zaplacení celkové částky 13 284 Kč s příslušenstvím jako příspěvku za 3 nepojištěná vozidla. První je vozidlo [registrační značka], které bylo v příslušné evidenci vedeno v době od 27. 3. 2019 do 26. 6. 2019 jako provozované, avšak nebylo pojištěno podle zákona č. 168/1999 Sb. V tomto případě má žalobkyně nárok na úhradu příspěvku za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem. Výše denní sazby příspěvku podle § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí pro vozidla s objemem válců nad 1350 cm³ do 1850 cm³ částku 47 Kč na den. Dlužná částka tak představuje 4 324 Kč (92 dní po 47 Kč). Dále žalobkyně požaduje náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč podle § 2a výše uvedené vyhlášky. Příspěvek se stal splatným dnem 22. 9. 2019 a celková dlužná částka za toto vozidlo činí částku 4 624 Kč. Druhé vozidlo je osobní automobil [registrační značka], které bylo v příslušné evidenci vedeno v době od 22. 5. 2019 do 16. 7. 2019 jako provozované, avšak nebylo pojištěno podle zákona č. 168/1999 Sb. V tomto případě má žalobkyně nárok na úhradu příspěvku za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem. Výše denní sazby příspěvku podle § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí pro osobní automobily s objemem válců nad 1850 cm³ do 2500 cm³ částku 65 Kč na den. Dlužná částka tak představuje 3 640 Kč (56 dní po 65 Kč). Dále žalobkyně požaduje náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši po 300 Kč podle § 2a výše uvedené vyhlášky. Příspěvek se stal splatným dne 18. 7. 2020 v celkové částce 3 940 Kč. Třetí vozidlo je osobní automobil [registrační značka], které bylo v příslušné evidenci vedeno v době od 8. 10. 2020 do 14. 12. 2020 jako provozované, avšak nebylo pojištěno podle zákona č. 168/1999 Sb. V tomto případě má žalobkyně nárok na úhradu příspěvku za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem. Výše denní sazby příspěvku podle § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí pro osobní automobily s objemem válců nad 1850 cm³ do 2500 cm³ částku 65 Kč na den. Dlužná částka tak představuje 4 420 Kč (68 dní po 65 Kč). Dále žalobkyně požaduje náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši po 300 Kč podle § 2a výše uvedené vyhlášky. Příspěvek se stal splatným dne 27. 4. 2021 v celkové částce 4 720 Kč. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz ze dne 15. 11. 2022, č. j. EPR 305185/2022-5 se žalovanému nepodařilo doručit, a proto ho soud usnesením ze dne 8. 12. 2022 podle § 173 odst. 2 a § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušil. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise. Z předložené výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 8. 8. 2019 zaslané žalobkyní žalovanému vyplývá, že vozidlo [registrační značka] s objemem válců nad 1 350 cm³ do 1850 cm³ bylo pojištěno v období od 18. 12. 2018 do 26. 3. 2019 u [právnická osoba], jako vlastník a provozovatel je dle registru uveden žalovaný od 16. 1. 2019. Od 27. 3. 2019 do 26. 6. 2019 po dobu 92 dní nebylo vozidlo pojištěno. Celková dlužná částka tak činí 4 324 Kč a 300 Kč na nákladech na uplatnění. Z předložené výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 9. 9. 2019 zaslané žalobkyní žalovanému vyplývá, že vozidlo [registrační značka] s objemem válců nad 1 850 cm³ do 2500 cm³ bylo pojištěno v období od 10. 12. 2018 do 21. 5. 2019 u [právnická osoba], jako vlastník a provozovatel je dle registru uveden žalovaný od 30. 4. 2019. Od 22. 5. 2019 do 16. 7. 2019 po dobu 56 dní nebylo vozidlo pojištěno. Celková dlužná částka tak činí 3 640 Kč a 300 Kč na nákladech na uplatnění. Z předložené výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 11. 2. 2021 zaslané žalobkyní žalovanému vyplývá, že vozidlo [registrační značka] s objemem válců nad 1 850 cm³ do 2500 cm³ bylo pojištěno v období od 1. 6. 2020 do 7. 10. 2020 u [právnická osoba], jako vlastník a provozovatel je dle registru uveden žalovaný od 7. 10. 2020. Od 8. 10. 2020 do 14. 12. 2020 po dobu 68 dní nebylo vozidlo pojištěno. Celková dlužná částka tak činí 4 420 Kč a 300 Kč na nákladech na uplatnění. Po právní stránce soud hodnotil spor jako spor vyplývající ze zákona č. 168/1999 Sb. a to z ustanovení § 4 téhož zákona ve znění účinném od 1. 1. 2018, podle kterého, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 zákona, to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 1 odst. 2 zákona může na pozemních komunikacích provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. Výše denní sazby příspěvku je stanovena vyhláškou č. 205/1999 Sb. Žalobkyní požadovaná pohledávka představuje nárok vyplývající ze shora citovaného zákona v jeho znění platném v době vzniku žalobou uplatněného nároku. Povinnost platit příspěvek za nepojištěné vozidlo ukládá zákon společně a nerozdílně vlastníku a provozovateli vozidla. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má podle § 4 odst. 2 za to, že osoba zapsaná jako vlastník v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a že osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Ve sporu tudíž bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že k vozidlům bylo uzavřeno pojištění odpovědnosti i za shora uvedené období, popřípadě že dlužný příspěvek nebyl povinen platit či ho již zaplatil. Pokud žalovaný nedokládá a ani nenabízí důkazy, které by byly způsobilé prokázat, že v dobém období bylo k vozidlům uzavřeno tzv. povinné ručení, a ani to, že na základě zaslané výzvy dlužný příspěvek zaplatil, pak soud shledal podanou žalobu po právu. Dále zažalovanou pohledávku tvoří náklady za její uplatnění ve výši 300 Kč dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Povinnost platit úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 o. z. a její výši pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Na základě výše uvedeného soud uložil žalovanému povinnost dlužnou částku 13 284 Kč s příslušenstvím zaplatit. Bylo prokázáno, že žalovaný byl v daném období provozovatelem daných automobilů, které nebyly pojištěny dle zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a tvrzení dokládaná žalobkyní nevyvrátil. Ve sporu byla úspěšná žalobkyně a má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložila. Náklady řízení žalobkyně jsou tedy tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby (§ 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu k plnění a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po 300 Kč a třemi paušálními náhradami hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se zvýšením o 21% DPH činí částku 2 252 Kč a je splatná do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 věty před středníkem, § 149 odst. 1 o. s. ř.).