6 C 87/2023-44 — Okresní soud ve Svitavách

Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 10. 3. 2023 domáhá po žalovaném zaplacení částky 23 272 Kč s příslušenstvím jako příspěvku za nepojištěné vozidlo [registrační značka], které bylo v příslušné evidenci vedeno v době od 14. 5. 2019 do 31. 10. 2019, dále v době od 1. 11. 2019 do 31. 3. 2020 a v době od 1. 4. 2020 do 31. 8. 2020 jako provozované, avšak nebylo pojištěno podle zákona č. 168/1999 Sb. V tomto případě má žalobkyně nárok na úhradu příspěvku za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem. Výše denní sazby příspěvku podle § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí pro vozidla s objemem válců nad 1350 cm³ do 1850 cm³ částku 47 Kč na den. Dlužná částka tak představuje za první období od 14. 5. 2019 do 31. 10. 2019 částku 8 037 Kč (171 dní po 47 Kč), za období od 1. 11. 2019 do 31. 3. 2020 částku 7 144 Kč (152 dní po 47 Kč) a za období od 1. 4. 2020 do 31. 8. 2020 částku 7 191 Kč (153 dní po 47 Kč). Dále žalobkyně požaduje náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč za každé období podle § 2a výše uvedené vyhlášky. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz ze dne 16. 3. 2023, č. j. EPR 60456/2023-5 se žalovanému nepodařilo doručit, a proto ho soud usnesením ze dne 11. 4. 2023 podle § 173 odst. 2 a § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušil. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise. Z předložené výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 30. 1. 2020 zaslané žalobkyní žalovanému vyplývá, že vozidlo [registrační značka] s objemem válců nad 1 350 cm³ do 1 850 cm³ bylo pojištěno v období od 31. 10. 2018 do 22. 12. 2018 u [právnická osoba], jako vlastník a provozovatel je dle registru uveden od 31. 10. 2018 žalovaný. Od 14. 5. 2019 do 31. 10. 2019 po dobu 171 dní nebylo vozidlo pojištěno. Celková dlužná částka tak činí 8 037 Kč a 300 Kč na nákladech na uplatnění. Příspěvek se stal splatný dne 16. 3. 2020. Z předložené výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 9. 9. 2020 zaslané žalobkyní žalovanému vyplývá, že vozidlo [registrační značka] s objemem válců nad 1 350 cm³ do 1 850 cm³ bylo pojištěno v období od 31. 10. 2018 do 22. 12. 2018 u [právnická osoba], jako vlastník a provozovatel je dle registru uveden od 31. 10. 2018 žalovaný. Od 1. 11. 2019 do 31. 3. 2020 po dobu 152 dní nebylo vozidlo pojištěno. Celková dlužná částka tak činí 7 144 Kč a 300 Kč na nákladech na uplatnění. Příspěvek se stal splatný dne 23. 11. 2020. Z předložené výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 2. 12. 2020 zaslané žalobkyní žalovanému vyplývá, že vozidlo [registrační značka] s objemem válců nad 1 350 cm³ do 1 850 cm³ bylo pojištěno v období od 31. 10. 2018 do 22. 12. 2018 u [právnická osoba], jako vlastník a provozovatel je dle registru uveden od 31. 10. 2018 žalovaný. Od 1. 4. 2020 do 31. 8. 2020 po dobu 153 dní nebylo vozidlo pojištěno. Celková dlužná částka tak činí 7 191 Kč a 300 Kč na nákladech na uplatnění. Příspěvek se stal splatný dne 15 2. 2021. Po právní stránce soud hodnotil spor jako spor vyplývající ze zákona č. 168/1999 Sb. a to z ustanovení § 4 téhož zákona ve znění účinném od 1. 1. 2018, podle kterého, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 zákona, to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 1 odst. 2 zákona může na pozemních komunikacích provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. Výše denní sazby příspěvku je stanovena vyhláškou č. 205/1999 Sb., a to pro osobní automobily se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm³ do 1 850 cm³ včetně ve výši 47 Kč. Žalobkyní požadovaná pohledávka představuje nárok vyplývající ze shora citovaného zákona v jeho znění platném v době vzniku žalobou uplatněného nároku. Povinnost platit příspěvek za nepojištěné vozidlo ukládá zákon společně a nerozdílně vlastníku a provozovateli vozidla. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má podle § 4 odst. 2 za to, že osoba zapsaná jako vlastník v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a že osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Ve sporu tudíž bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že k vozidlu bylo uzavřeno pojištění odpovědnosti i za shora uvedená období, popřípadě že dlužný příspěvek nebyl povinen platit či ho již zaplatil. Pokud žalovaný nedokládá a ani nenabízí důkazy, které by byly způsobilé prokázat, že v době od 14. 5. 2019 do 31. 8. 2020 bylo k vozidlu uzavřeno tzv. povinné ručení, a ani to, že na základě zaslaných výzev dlužný příspěvek zaplatil, pak soud shledal podanou žalobu po právu. Zákonný příspěvek, jehož výše je vzhledem k druhu vozidla určena vyhláškou na 47 Kč za kalendářní den, činí za výše uvedená období částku 22 372 Kč. Dále zažalovanou pohledávku tvoří náklady za její uplatnění ve výši 3x 300 Kč dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Povinnost platit úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 o. z. a její výši pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Na základě výše uvedeného soud uložil žalovanému povinnost dlužnou částku 23 272 Kč s příslušenstvím zaplatit. Bylo prokázáno, že žalovaný byl v daném období provozovatelem osobního automobilu, které nebylo pojištěno dle zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a tvrzení dokládaná žalobkyní nevyvrátil. Ve sporu byla úspěšná žalobkyně a má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložila. Náklady řízení žalobkyně jsou tedy tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 931 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby (§ 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu k plnění a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po 300 Kč a třemi paušálními náhradami hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se zvýšením o 21% DPH činí částku 2 383 Kč a je splatná do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 věty před středníkem, § 149 odst. 1 o. s. ř.).