7 C 97/2022-107 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu ve Svitavách dne 27. 9. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 002,98 Ks příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se společností [právnická osoba], [anonymizováno 8 slov] [číslo], [země] uzavřela dne 27. 1. 2020 Smlouvu o postoupení pohledávek. V žalobě uvedla, že původní věřitel uzavřel s žalovaným 30. 11. 2018 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 15 002,98 Kč, který měl být splacen nejpozději do 30. 4. 2022. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaný úvěr poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data nezaplatil. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím webové stránky [webová adresa], na kterých se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů. Po dokončení registrace zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného [bankovní účet], původní věřitel identifkoval platbu variabilním symbolem [číslo]. Žalobkyně tvrdila, že celková výše nároků žalobkyně po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalovaného činí 15 002,98 Kč, ze stejného důvodu se domáhala přiznání i úroků z prodlení z uvedené částky. 2. Soud ve věci nařídil jednání na 28. 2. 2023, ke kterému se žalobkyně nedostavila, byla omluvena. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. 3. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalovaným ne 30. 11. 2018 a ze standardních informací o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalovaný u právního předchůdce žalobkyně čerpal úvěr, jednalo se o neúčelový, bezhotovostní, nezajištěný úvěr s pravidelnými splátkami a s možností opakovaného čerpání splácené části úvěru. Úvěrový limit byl sjednán ve výši 50 000 Kč, smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, úroková sazba byla sjednána ve výši 8,5 % měsíčně, RPSN ve výši 262,91 %. Dále byl ve smlouvě sjednán poplatek za čerpání úvěru, a to ve výši 12,5 % z částky každého čerpání. Celková částka splatná klientem byla sjednána ve výši 141 081,98 Kč. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je klient v prodlení. Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky společnosti [právnická osoba] 4. V předložené platební informaci bylo uvedeno, že aktuální dlužná částka žalovaného k datu 30. 4. 2022 činila 15 002,98 Kč. 5. Z předložené transakční historie soud zjistil, že žalovaný v období od 30. 11. 2018 do 16. 4. 2022 celkem čerpal úvěr ve výši 107 225,14 Kč, na čerpaný úvěr za uvedené období celkem zaplatil 123 692,86 Kč a na účet žalovaného byl v uvedeném období zaslán přeplatek ve výši 3 462,51 Kč. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobkyní a společnosti [právnická osoba], [anonymizováno 8 slov] [číslo], [země] dne 20. 12. 2019, ze seznamu postoupených pohledávek a dále z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou současné žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. 7. Z výzvy k úhradě ze dne 13. 5. 2022 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 15 002,98 Kč a k úhradě nákladů právního zastoupení ve výši 7 405 Kč, a to nejpozději do tří dnů s poučením, že v případě neuhrazení dlužné částky bude tato vymáhána soudní cestou. Dle předloženého podacího lístku byla výzva k úhradě žalovanému odeslána dne 13. 5. 2022. 8. Žalobkyně na výzvu soudu předložila potvrzení o provedených platbách a dále potvrdila, že žalovaný na předmětný úvěr uhradil 123 692,88 Kč. 9. Soud s ohledem na shora uvedené uzavřel, že v řízení bylo dostatečně prokázáno čerpání úvěru žalovaným ve výši 107 225,14 Kč, zároveň byly potvrzeny platby od žalovaného ve výši 123 692,88 Kč. Dále bylo prokázáno postoupení pohledávky za žalovaným na současnou žalobkyni. 10. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne 30. 11. 2018 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru s úvěrovým rámcem 50 000 Kč. Rovněž bylo prokázáno postoupení pohledávky na současnou žalobkyni. Celková částka, která byla žalovaný čerpána, činila 107 225,14 Kč. 11. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen„ o. z.“), a podle § 2 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v účinném znění (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 12. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 14. Podle § 2 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 15. Podle § 110 odst. 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru platí, že obsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, která je nižší, než odpovídá informaci o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, snižuje se celková částka, kterou má spotřebitel zaplatit, tak, aby odpovídala zápůjční úrokové sazbě uvedené ve smlouvě o spotřebitelském úvěru. 16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 17. Ústavní soud v rámci své rozhodovací praxe vyslovil premisu, že nelze akceptovat, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Současně zdůraznil, že ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní. Postupy, kdy jsou klientům vnucována smluvní ujednání v podobě zajištění biankosměnkou, smluvní pokutou ve výši 30 % nebo 45 % dlužné částky za prodlení s platbou splátek v řádu jednotek týdnů, či smluvní pokutou ve výši pětinásobku dlužné částky za hrubé porušení smlouvy nebo podmínek, je nutno považovat za nepřijatelné a uvedená ujednání označit za neplatná pro jednoznačný rozpor s dobrými mravy. Na tom nic nemění ani fakt, že klient takového subjektu smlouvu podepsal, a to dokonce ani v situaci, kdy by ve smluvních podmínkách bylo obsaženo ujednání, že klientovi se takto stanovené smluvní pokuty nebo zajištění biankosměnkou nejeví za nepřiměřené či odporující dobrým mravům. Běžný klient úvěrové společnosti totiž nemůže v případě krátkodobého úvěru dopředu očekávat, ba ani předpokládat, že celková splacená částka bude několikanásobně převyšovat částku půjčenou (viz nález ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. I. ÚS 199/11). 18. V posuzovaném případě již na první pohled je patrný zcela evidentní nepoměr mezi částkou, která byla žalovanému v rámci úvěru nabízena, tj. mezi částkou 50 000 Kč, což tvořil úvěrový rámec a mezi částkou, která měla být žalovaným splacena, tj. částkou 141 091,98 Kč. Pevná úroková sazba činila 8,5 % měsíčně, což je 102 % ročně, k těmto vysokým úrokům byl dále sjednán poplatek za čerpání úvěru, a to ve výši 12,5 % z částky každého čerpání úvěru, RPSN bylo sjednáno ve výši 262,91 % a dále byla pro případ prodlení sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je klient v prodlení. Soud považuje celkovou výši žalobkyní požadovaných nároků plynoucí ze smlouvy o úvěru za zcela nepřiměřenou a v rozporu s dobrými mravy a na takové jednání je nutné nahlížet optikou ustanovení § 588 občanského, tedy jako na ujednání absolutně neplatná. Celková výše úplaty za poskytnutí úvěru musí být v každém případě nejen vyjádřená pro spotřebitele srozumitelným a přehledným způsobem, ale zejména musí být přiměřená okolnostem a nesmí odporovat dobrým mravům. Měla by tudíž odpovídat nejen obecně uznávaným pravidlům slušného chování, ale též rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně i mravním principům, které jsou všeobecně uznávány v demokratickém právním státě. V řízení bylo nesporným, že žalovaný čerpal od právní předchůdkyně částku 107 225,14 Kč, žalovaný na tuto částku uhradil 123 692,86 Kč. Soud tedy posuzoval načerpané prostředky s ohledem na nemravnost smlouvy jako bezdůvodné obohacení, které již žalovaný vrátil. Soudu tedy nezbylo, než podanou žalobu v celém rozsahu zamítnout. 19. Pokud jde o náklady řízení, je třeba konstatovat, že v řízení byl z procesního hlediska úspěšný žalovaný. Žalovaný by tam měl nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalovaný byl v řízení nečinný, žádné náklady ř