8 C 358/2025-42 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 20. 10. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 978 Kč coby smluvní pokuty z neuhrazeného zůstatku úvěru, který byl žalovanému poskytnut na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 25. 3. 2022. Touto smlouvou žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 50 000 Kč. Z důvodu neplnění podmínek smlouvy žalobkyně úvěr dopisem ze dne 21. 8. 2022 zesplatnila a vyzvala žalovaného k předčasnému splacení celého úvěru. Žalobkyně následně podala žalobu k Okresnímu soudu ve Svitavách, který rozsudkem ze dne 4. 5. 2023, sp. zn. 3 C 13/2023 uložil žalovanému zaplatit žalobkyni jistinu úvěru s příslušenstvím a smluvní pokutu, která byla přiznána v celkové výši 9 022 Kč a zahrnovala v sobě smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně za prodlení nezaplacením tzv. nové jistiny po zesplatnění za období od 23. 8. 2022 do 6. 2. 2023. V tomto řízení se žalobkyně domáhá zaplacení další smluvní pokuty za období od 7. 2. 2023 do 23. 1. 2024, kterou s ohledem na zákonné omezení výše celkové smluvní pokuty stanovené v § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“), vyčíslila na 15 978 Kč. K zaplacení této části smluvní pokuty byl žalovaný vyzván předžalobní výzvou odeslanou dne 3. 10. 2025.2. Žalovaný se k žalobě ani přes výzvu soudu nevyjádřil.3. Ze smlouvy o úvěru, která byla uzavřena dne 25. 3. 2022, soud zjistil, že žalobkyně touto smlouvou poskytla žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s úrokem ve 48 měsíčních splátkách po 3 143 Kč. Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z tzv. nové jistiny pro případ nezaplacení této jistiny po zesplatnění úvěru, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení.4. Z oznámení o zesplatnění ze dne 21. 8. 2022 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splacení celého úvěru nejpozději do 10 dnů od odeslání této výzvy.5. Z rozsudku Okresního soudu ve Svitavách ze dne 4. 5. 2023, sp. zn. 3 C 13/2023, který nabyl právní moci dne 5. 7. 2023, soud zjistil, že zdejší soud tímto rozsudkem rozhodl o jistině předmětného spotřebitelského úvěru a jeho příslušenství a že žalobkyni přiznal právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně za období od 23. 8. 2022 do 6. 2. 2023 ve výši 8 024 Kč a smluvní pokuty za prodlení úhradou dvou splátek ve výši 998 Kč. Celkem tedy byla tímto rozsudkem žalobkyni přiznána smluvní pokuta ve výši 9 022 Kč.6. Z předžalobní výzvy ze dne 3. 10. 2025 a z přiloženého podacího archu soud zjistil, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě smluvní pokuty týkající se předmětného úvěru za období od 7. 2. 2023 do 3. 10. 2025 a že téhož dne tuto výzvu odeslala žalovanému.7. Na podkladě těchto listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:Žalobkyně na základě smlouvy uzavřené dne 25. 3. 2022 poskytla žalovanému bezhotovostním převodem úvěr ve výši 50 000 Kč, a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s úrokem ve 48 měsíčních splátkách po 3 143 Kč. Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z tzv. nové jistiny pro případ nezaplacení této jistiny po zesplatnění úvěru, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Žalobkyně úvěr zesplatnila dopisem ze dne 21. 8. 2022. Zaplatit poskytnutou částku spolu s příslušenstvím a smluvní pokutou za období od 23. 8. 2022 do 6. 2. 2023 ve výši 8 024 Kč a smluvní pokutou za prodlení úhradou dvou splátek ve výši 998 Kč bylo žalovanému uloženo rozsudkem Okresního soudu ve Svitavách ze dne 4. 5. 2023, sp. zn. 3 C 13/2023, který nabyl právní moci dne 5. 7. 2023. K zaplacení smluvní pokuty za období od 7. 2. 2023 do 3. 10. 2025 byl žalovaný vyzván v předžalobní výzvě odeslané dne 3. 10. 2025.8. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor o zaplacení smluvní pokuty, která byla sjednána v rámci smlouvy o spotřebitelském úvěru.9. Podle § 2048 odst. 1 věta první o. z. platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.10. Podle § 122 odst. 1 písm. c) ZSÚ si může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat mj. smluvní pokutu.11. Podle § 122 odst. 2 věty první ZSÚ nesmí uplatněná smluvní pokuta přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy.12. Podle § 122 odst. 3 ZSÚ nesmí souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut přesáhnout součin čísla , hodnota, a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.13. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byly ze strany žalobkyně poskytnuty finanční prostředky ve výši 50 000 Kč na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru. Jelikož žalovaný své povinnosti vyplývající z této smlouvy neplnil, žalobkyně úvěr zesplatnila dopisem ze dne 21. 8. 2022 a následně se obrátila na Okresní soud ve Svitavách, který rozsudkem ze dne 4. 5. 2023, sp. zn. 3 C 13/2023, pravomocným ke dni 5. 7. 2023, žalovanému uložil zaplatit žalobkyni jistinu úvěru s příslušenstvím, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně od 23. 8. 2022 do 6. 2. 2023 ve výši 8 024 Kč a smluvní pokutu za prodlení úhradou dvou splátek ve výši 998 Kč. Celkem tedy byla tímto rozsudkem žalobkyni přiznána smluvní pokuta ve výši 9 022 Kč. V rozsudku sp. zn. 3 C 13/2023 se zdejší soud zabýval mj. i tím, zda žalobkyně dostála svým povinnostem vyplývajícím z § 86 ZSÚ, tedy zda před poskytnutím úvěru dostatečným způsobem posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (úvěruschopnost), přičemž dospěl ke kladnému závěru. Od tohoto závěru nemá soud důvod se odchylovat ani v nyní projednávané věci, ve které jde o zaplacení smluvní pokuty z totožné smlouvy o spotřebitelském úvěru za další období (od 7. 2. 2023 do 23. 1. 2024). Ačkoliv smluvní pokuta za toto období přesahuje částku požadovanou v žalobě, žalobkyně správně nárokuje pouze částku 15 978 Kč, která s ohledem na omezení vyplývající z § 122 odst. 3 ZSÚ představuje maximální možnou zbývající výši smluvní pokuty, kterou může žalobkyně z titulu předmětného spotřebitelského úvěru požadovat (polovina jistiny činí 25 000 Kč, z čehož žalobkyni již byla přiznána smluvní pokuta ve výši 9 022 Kč, nyní tedy může požadovat pouze smluvní pokutu ve výši 15 978 Kč). S ohledem na to, že nyní požadovaná smluvní pokuta ani spolu se smluvní pokutou přiznanou rozsudkem sp. zn. 3 C 13/2023 nepřekračuje zákonný limit poloviny celkové výše spotřebitelského úvěru, bylo možno žalobě v plném rozsahu vyhovět, a to i včetně zákonného úroku z prodlení za období od splatnosti nyní požadované části smluvní pokuty do zaplacení.14. Pokud jde o náklady řízení, plně úspěšná žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na jejich náhradu. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny advokáta, která podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, činí celkem 2 940 Kč za tři úkony právní služby úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, výzvě k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci a podání žaloby po 400 Kč za každý z těchto úkonů a za jeden úkon právní služby spočívající v účasti na jednání, za který žalobkyni náleží náhrada ve výši 1 740 Kč. Žalobkyni dále náleží paušální náhrada hotových výdajů v celkové výši 750 Kč za uvedené čtyři úkony právní služby a náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a paušální náhrady ve výši 774,90 Kč. Dále jsou náklady zastoupení tvořeny náhradou cestovních výdajů ve výši 1 344,87 Kč za cestu zástupce žalobkyně k soudnímu jednání z , adresa, a zpět při ujetých 143 km osobním vozem zn. Chrysler Crossfire s kombinovanou spotřebou benzinu 10,1 l/100 km, kdy sazba základní náhrady za použití silničního motorového vozidla činí podle vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 573/2025 Sb. částku 5,90 Kč/km a průměrná cena benzinu 34,70 Kč/l, a náhradou za promeškaný čas cestou k jednání a zpět v trvání 6 započatých půlhodin po 150 Kč podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu, tj. celkem (včetně náhrady za 21% daň z přidané hodnoty) ve výši 1 089 Kč. Soud tak uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 7 698,77 Kč, a to k rukám zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).15. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci rozsudku.