15 C 12/2024-54 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 21. 11. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení 12 129,27 Kč s příslušenstvím, vymezeným ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , uzavřené mezi , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně) a žalovaným. Tvrdila, že na základě uvedené smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr až do limitu 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splácet a z vyčerpané a nesplacené jistiny hradit úrok ve výši 16,90 % ročně. Žalovaný neplnil podmínky smlouvy řádně a včas, úvěr byl proto ke dni 18. 9. 2021 zesplatněn. Pohledávka za žalovaným z výše uvedené smlouvy byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2021 postoupena na žalobkyni. Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky, avšak bezúspěšně. Dlužná částka činí 12 129,27 Kč a skládá se z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč a poplatků ve výši 2 129,27 Kč. Dále žalobkyně požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 175,15 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 812,50 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 12 129,27 Kč od 2. 12. 2021 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 16,90 % ročně z částky 10 000 Kč od 2. 12. 2021 do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě, kterou mu soud zaslal na adresu, na níž je hlášen k trvalému pobytu, ani přes výzvu soudu nevyjádřil.3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, pokud jde o žalovaného, jeho souhlas soud ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, neboť žalovaný se ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku dle citovaného ustanovení nevyjádřil, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené dne 26. 2. 2018 mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr až do výše úvěrového limitu 15 000 Kč, který byl veden na úvěrovém účtu č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky splatit spolu se smluvním úrokem, jehož sazba činila 16,90 % ročně, v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % ze sjednaného úvěrového limitu, tedy ve výši 750 Kč měsíčně. Strany si rovněž sjednaly poplatek ve výši 50 Kč za každé čerpání úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byl také Ceník. Žalovaný se zavázal hradit právnímu předchůdci žalobkyně poplatky a náklady související s úvěrem, a to mimo jiné náklady spojené s prodlením ve výši 300 Kč, 900 Kč a 900 Kč, účtované vždy k 10., 40. a 70. dni v prodlení.5. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 17. 8. 2021 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu ve výši 1 733 Kč, a to nejpozději do 18. 9. 2021. Současně bylo žalovanému sděleno, že v případě okamžitého zesplatnění úvěru bude po žalovaném požadována celá dlužná částka, která ke dni 17. 8. 2021 činí 10 658 Kč.6. Z dopisu ze dne 18. 9. 2021 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně zaslal žalovanému rozhodnutí o okamžitém zesplatnění celého dluhu ke dni 18. 9. 2021, přičemž ke dni zesplatnění činila výše dluhu 12 778 Kč.7. Z podkladů pro soudní řízení k úvěru žalovaného vedenému na účtu č. , č. účtu, ze dne 1. 12. 2021 soud zjistil, že úvěr byl čerpán dne 26. 2. 2018 v částce 12 000 Kč a dne 30. 3. 2018 v částce 2 000 Kč. Ke dni 1. 12. 2021 dlužná jistina činila 10 000 Kč, dlužné poplatky 2 129,27 Kč, smluvní úrok kapitalizovaný k tomuto dni 812,50 Kč a zákonný úrok z prodlení, rovněž kapitalizovaný k tomu dni, 175,15 Kč.8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2021, jakož i ze seznamu postoupených pohledávek, bylo prokázáno, že výše uvedená pohledávka za žalovaným byla postoupena z právního předchůdce žalobkyně na současnou žalobkyni.9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 12. 2021 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně oznámil žalovanému postoupení své pohledávky za žalovaným z výše uvedené úvěrové smlouvy na žalobkyni. Dle přiloženého poštovného podacího archu bylo toto oznámení odesláno žalovanému dne 16. 12. 2021.10. Z předžalobní výzvy ze dne 20. 4. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím své zástupkyně k úhradě dlužné částky ve výši 14 175,09 Kč a zároveň ho upozornila na možnost vymáhání pohledávky soudní cestou. Dle přiloženého poštovného podacího archu bylo toto oznámení odesláno žalovanému dne 21. 4. 2022.11. Na základě shora uvedeného dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.12. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným dne 26. 2. 2018 smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalovanému úvěr až do výše 15 000 Kč, který měl žalovaný uhradit spolu s úrokem v rámci pravidelných měsíčních splátek po 750 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 16,90 % ročně. Právní předchůdce žalobkyně úvěr zesplatnil ke dni 18. 9. 2021 a vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Ke dni 1. 12. 2021 dlužná částka na jistině činila 10 000 Kč a na poplatcích 2 129,27 Kč. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na současnou žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky prostřednictvím své zástupkyně.13. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen „o. z.“), která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v účinném znění (dále jen „ZSÚ“).14. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.16. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).17. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.18. Podle § 122 odst. 4 ZSÚ u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.19. Žalobkyně sice nebyla smluvní stranou předmětné smlouvy o úvěru, svou aktivní legitimaci ve sporu však prokázala předloženou smlouvou o postoupení pohledávek, na jejímž podkladě se stala ve smyslu § 1879 a § 1880 odst. 1 věřitelem žalované pohledávky včetně jejího příslušenství. V řízení bylo dále prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným vznikl uzavřením úvěrové smlouvy závazkový právní vztah podle § 2395 o. z. Právní předchůdce žalobkyně svou povinnost ze smlouvy prokazatelně splnil, neboť žalovanému poskytl peněžní prostředky v ujednané výši. Žalovanému tak vznikla dle smlouvy i dle shora citovaného § 2395 o. z. povinnost poskytnutý úvěr vrátit a zaplatit smluvní úrok ve výši 16,90 % ročně, jakož i související poplatky. Tuto povinnost však žalovaný zjevně porušil, když se dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek a svůj dluh neuhradil ani poté, kdy došlo k zesplatnění úvěru. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky, na výzvy však nereagoval. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni, které žalovaný přes výzvu ničeho neuhradil. Žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že poskytnutý úvěr žalobkyni zcela, nebo ve větším rozsahu než tvrdí žalobkyně, splatil. Žalovaný byl po celou dobu řízení pasivní a soudu tak nezbylo, než vycházet z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní. Soud přitom dospěl k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná. Soud jí proto zcela vyhověl. Nárok na úroky z prodlení vyplývá z ust. § 1970 o. z., neboť žalovaný se zjevně ocitl v prodlení s plněním svých peněžitých dluhů a z ničeho nevyplývá, že by za toto prodlení nebyl odpovědný. Výše přiznaného úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.). Nárok na smluvní úrok vyplývá ze smlouvy.20. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. svědčí procesně zcela úspěšné žalobkyni vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří jednak soudní poplatek 800 Kč a dále náklady právního zastoupení. Tyto byly určeny dle vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkony právní služby (dále jen „AT“), a to konkrétně ve znění od