15 C 283/2023-78 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 19. 9. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 95 564,37 Kč s příslušenstvím tak, jak je vymezeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, , uzavřené mezi , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), a žalovaným dne 16. 2. 2021. Žalobkyně tvrdila, že na základě zmíněné smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 150 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal uvedenou částku včetně sjednaného úroku ve výši 15,9 % ročně právnímu předchůdci žalobkyně vrátit ve 47 pravidelných měsíčních splátkách po 4 534 Kč, první splátka byla splatná dne 16. 3. 2021. Žalovaný neuhradil splátky řádně a včas, právní předchůdce žalobkyně proto pohledávku ke dni 17. 4. 2023 zesplatnil. Pohledávka z uvedené smlouvy byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 5. 2023, a to ke dni 1. 6. 2023. Ke dni postoupení činila výše pohledávky za žalovaným bez kompletního příslušenství 106 342,30 Kč. Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky, avšak bezúspěšně. Podanou žalobou se tak domáhala zaplacení částky 95 564,37 Kč, která se skládá z dlužné jistiny ve výši 93 101,72 Kč a poplatků ve výši 2 462,65 Kč. Žalobkyně dále požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 887,70 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 9 890,23 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 95 564,37 Kč od 18. 4. 2023 do zaplacení a úrok ve výši 15,9 % ročně z částky 93 101,72 Kč od 18. 4. 2023 do zaplacení.2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřil.3. Soud nařídil jednání na dne 24. 4. 2024. Žalobkyně se řádně omluvila, žalovaný se bez omluvy nedostavil.4. Z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne 16. 2. 2021 a z akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, z téhož dne soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný mezi sebou dne 16. 2. 2021 uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 15,9 % ročně. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem a poplatkem za pojištění schopnosti splácet ve výši 225 Kč měsíčně vrátit v pravidelných 47měsíčních splátkách po 4 534 Kč (po 4 309 Kč bez pojištění). První splátka byla splatná dne 16. 3. 2021.5. Z výpisu z účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od 2. 2. 2021 do 28. 2. 2021 soud zjistil, že dne 16. 2. 2021 žalovaný čerpal na svém účtu úvěr ve výši 150 000 Kč.6. Z dopisu ze dne 17. 4. 2023 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně oznámil žalovanému, že k tomuto dni z důvodu porušení smlouvy zesplatňuje svoji pohledávku a vyzval jej k úhradě dlužné částky 106 342,30 Kč.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 5. 2023 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na současnou žalobkyni.8. Z dopisu ze dne 13. 6. 2023 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně informoval žalovaného o postoupení pohledávky na současnou žalobkyni.9. Z předžalobní upomínky ze dne 28. 8. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky 117 107,11 Kč. Dle přiloženého podacího lístku byla výzva žalovanému odeslána téhož dne.10. Z ostatních listinných důkazů soud zjistil, že se právní předchůdce žalobkyně zabýval posouzením úvěruschopnosti žalovaného.11. Na podkladě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla dne 16. 2. 2021 uzavřena smlouva o úvěru, na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžité prostředky ve výši 150 000 Kč, které byl žalovaný povinen vrátit spolu s úrokem ve výši 15,9 % ročně a poplatkem za pojištění schopnosti splácet ve výši 225 Kč měsíčně v pravidelných 47 měsíčních splátkách po 4 534 Kč (po 4 309 Kč bez pojištění). Dopisem ze dne 17. 4. 2023 právní předchůdce žalobkyně úvěr zesplatnil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 5. 2023 byla pohledávka za žalovaným postoupena na současnou žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 13. 6. 2023. Předžalobní upomínkou ze dne 28. 8. 2023 žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky.12. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen „o. z.“), která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v účinném znění (dále jen „ZSÚ“).13. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.15. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).16. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.17. Podle § 122 odst. 4 ZSÚ u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.18. Ačkoliv žalobkyně nebyla smluvní stranou předmětné smlouvy o zápůjčce, svou aktivní legitimaci k vedení sporu prokázala předloženou smlouvou o postoupení pohledávek, na jejímž podkladě se ve smyslu § 524 odst. 1 a 2 obč. zák. stala věřitelkou žalobou uplatněné pohledávky z této smlouvy včetně jejího příslušenství. Pokud by tedy žalovaný z titulu předmětné smlouvy něčeho dlužil, byl by povinen svůj dluh uhradit žalobkyni.19. V řízení bylo dále prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným vznikl na základě uzavřené smlouvy o úvěru závazkový právní vztah ve smyslu § 2390 o. z. Právní předchůdce žalobkyně svou povinnost ze závazku splnil, když žalovanému poskytl peněžní prostředky v ujednané výši. Žalovanému tak vznikla dle smlouvy i dle shora citovaného § 2395 o. z. povinnost poskytnutý úvěr vrátit a zaplatit smluvní úrok ve výši 15,9 % ročně, jakož i související poplatky. Tuto povinnost však žalovaný zjevně porušil, když se dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek a svůj dluh neuhradil ani poté, kdy došlo k zesplatnění úvěru. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky, na výzvy však nereagoval. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni, které žalovaný přes výzvu ničeho neuhradil. Žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že poskytnutý úvěr žalobkyni zcela, nebo ve větším rozsahu, než tvrdí žalobkyně, splatil. Žalovaný byl po celou dobu řízení pasivní a soudu tak nezbylo, než vycházet z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní. Soud přitom dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná, a proto žalobě vyhověl (výrok I. rozsudku). Nárok na úroky z prodlení vyplývá z ust. § 1970 o. z., neboť žalovaný se zjevně ocitl v prodlení s plněním svých peněžitých dluhů a z ničeho nevyplývá, že by za toto prodlení nebyl odpovědný. Výše přiznaného úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.). Nárok na smluvní úroky vyplývá jak ze smlouvy, tak i z ust. § 2395 o. z.20. Žalobkyně měla v řízení plný procesní úspěch a svědčí jí tak ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně jsou tedy tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 3 823 Kč a náklady zástupce za 3 úkony právní služby (odměna dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po 4 940 Kč, a k nim náležející tři paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 uvedené vyhlášky, náhrada DPH 21 %), což celkem činí částku 22 844,20 Kč (3 823 + 14 820 + 900 + 3 301,20), kterou je žalovaný povinen uhradit k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).21. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.