17 C 100/2024-105 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobou doručenou soudu dne 19. 2. 2024 se žalobkyně domáhala zaplacení 42 235,79 Kč s úrokem v kapitalizované výši 6 679,91 Kč a ve výši 15 % ročně z částky 39 995,89 Kč od 20. 2. 2024 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení za období od 30. 11. 2023 do 19. 2. 2024 v kapitalizované výši 1 407,69 Kč a z částky 42 235,79 Kč od 20. 2. 2024 do zaplacení ze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, ze dne 23. 8. 2022, na jejímž základě žalovaný načerpal částku ve výši 46 170 Kč, a uhradil celkem 17 185 Kč, a zaplacení 26 952,37 Kč s úrokem v kapitalizované výši 4 311,64 Kč a ve výši 15 % ročně z částky 24 896,37 Kč od 20. 2. 2024 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení za období od 30. 11. 2023 do 19. 2. 2024 v kapitalizované výši 896,76 Kč a z částky 26 952,37 Kč od 20. 2. 2024 do zaplacení ze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, ze dne 31. 3. 2022, na jejímž základě žalovaný načerpal částku ve výši 51 989 Kč, a uhradil celkem 35 677,67 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Ve věci bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v aktuálním znění, pro věc rozhodném, (dále jen „o. s. ř.“) když věc rozhodl bez nařízení jednání.4. Z listiny označené jako „šikovný úvěr č. , hodnota, “ ze dne 31. 3. 2022 vzal soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr do výše 25 000 Kč; úroková sazba byla sjednána ve výši 26,68 % ročně a měsíční splátka ve výši 4 % z dlužné částky. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad na č. l. 23 spisu vzal soud za prokázané, že žalovaný načerpal celkem 51 989 Kč a uhradil celkem 35 677,67 Kč.5. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení rizik ze dne 19. 2. 2024 vzal soud za prokázané, že při posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně vycházela z údaje o příjmu žalovaného ze zaměstnání ve výši 40 000 Kč měsíčně a výdajích celé domácnosti žalovaného ve výši 17 000 Kč měsíčně. Z úvěrové zprávy na č. l. 25 spisu vzal soud za prokázané, že na splátkových kontraktech žalovaný dlužil celkem 1 575 916 Kč a splácel celkem 14 872 Kč měsíčně a na kreditních kartách žalovaný dlužil celkem 155 860 Kč a splácel celkem 2 064 Kč (takže celkem dlužil 1 731 776 Kč a splácel celkem 16 936 Kč měsíčně – pozn. soudu). Z výpisů z účtu za období od 1. 12. 2021 do 28. 2. 2022 vzal soud za prokázané, že průměrný měsíční příjem žalovaného odpovídal údaji, ze kterého vycházela žalobkyně, že průměrné měsíční výdaje žalovaného činili 62 379,31 Kč, že za první dva měsíce žalovaný hospodařil s prakticky nulovým zůstatkem, a že za třetí měsíc vytvořil zůstatek ve výši 15 543,33 Kč, který vznikl čerpáním úvěru ve výši 75 000 Kč.6. Z listiny označené jako „flexibilní půjčka – revolvingový úvěr č. , hodnota, “ ze dne 23. 8. 2022 vzal soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr do výše 20 000 Kč; úroková sazba byla sjednána ve výši 25,90 % ročně a měsíční splátka v minimální výši 636 Kč. Z dodatku ze dne 17. 9. 2022 vzal soud za prokázané, že strany se dohodly, že smlouva bude změněna v následujícím rozsahu: výše úvěrového rámce se mění na částku 40 000 Kč a výše minimální měsíční splátky se mění na částku 1 273 Kč. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad na č. l. 30 spisu vzal soud za prokázané, že žalovaný načerpal celkem 46 170 Kč a uhradil celkem 17 185 Kč.7. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení rizik ze dne 19. 2. 2024 vzal soud za prokázané, že při posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně vycházela z údaje o příjmu žalovaného ze zaměstnání ve výši 40 000 Kč měsíčně a výdajích celé domácnosti žalovaného ve výši 17 000 Kč měsíčně. Z úvěrové zprávy na č. l. 32 spisu vzal soud za prokázané, že na splátkových kontraktech žalovaný dlužil celkem 1 740 223 Kč a splácel celkem 19 950 Kč měsíčně a na kreditních kartách žalovaný dlužil celkem 161 394 Kč a splácel celkem 4 473 Kč (takže celkem dlužil 1 901 617 Kč a splácel celkem 24 423 Kč měsíčně – pozn. soudu). Z výpisu z účtu za období od 1. 7. 2022 do 31. 7. 2022 vzal soud za prokázané, že měsíční příjem žalovaného odpovídal údaji, ze kterého vycházela žalobkyně, že měsíční výdaje žalovaného činili 46 453,36 Kč, a že žalovaný hospodařil s prakticky nulovým zůstatkem.8. Z ostatních listinných důkazů soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023, pro věc rozhodném, (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Po právní stránce posoudil soud zjištěný skutkový stav tak, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky na základě smluv o spotřebitelském úvěru, které jsou neplatné, neboť celková zadluženost žalovaného, která je patrná z úvěrových zpráv a z výpisů z jeho účtu, zcela zjevně neumožňovala přijmout závěr, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěry splácet.13. Proto soud postupoval podle § 87 odst. 1 věty III zákona o spotřebitelském úvěru, když uložil žalovanému, aby vrátil žalobkyni částku 45 296,33 Kč, která je jen rozdílem mezi načerpanými jistinami spotřebitelských úvěrů v celkové výši 98 159 Kč a částečnými úhradami v celkové výši 52 862,67 Kč, v době přiměřené jeho možnostem, pod ztrátou výhody splátek, jak je uvedeno v bodě I. výroku, a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl, jak je uvedeno v bodě II. výroku.14. Žalobkyně jenom na jistinách úvěrů a kapitalizovaných úrocích a kapitalizovaných úrocích z prodlení nárokovala celkem 82 484,16 Kč, takže je evidentní, že při připočtení jdoucích úroků a jdoucích zákonných úroků z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku byla převážně neúspěšná. Převážně úspěšnému žalovanému potom žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl o povinnosti k náhradě nákladů řízení, jak je uvedeno v bodě III. výroku.