17 C 127/2024-66 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobou doručenou soudu dne 23. 4. 2024 se žalobkyně domáhala zaplacení 14 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 20. 10. 2023 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 1 250 Kč ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 17. 3. 2023.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 17. 3. 2023 vzal soud za prokázané, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše 20 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úrok; z potvrzení o platbě (na č. l. 42 spisu) a ze sdělení banky (na č. l. 57 spisu) vzal soud za prokázané, že žalobkyně převedla peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč na účet žalovaného platbou ze dne 17. 3. 2023.4. Z ostatních listinných důkazů soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.5. Soud vyzval žalobkyni, aby doplnila, kolik celkem žalovaný splatil, avšak žalobkyně na výzvu neodpověděla, a z jednání se omluvila.6. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v aktuálním znění, pro věc rozhodném, (dále jen „o. s. ř.“) každý se může domáhat u soudu ochrany soukromého práva, které bylo ohroženo nebo porušeno.7. Podle § 6 o. s. ř. v řízení postupuje soud předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny. Ustanovení tohoto zákona musí být vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání.8. Podle § 101 odst. 1 písm. a) části před středníkem o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti.9. Po právní stránce posoudil soud zjištěný skutkový stav tak, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru, soudu se však nepodařilo vyplnit mezeru ve skutkovém přednesu žalobkyně, když zůstalo nejasné, kolik měl žalovaný žalobkyni splatil, popř. zda žalovaný neměl splatit ničeho. Žalobkyni netížilo důkazní břemeno ani břemeno tvrzení ohledně případného plnění ze strany žalovaného, měla však povinnost přispět k úplnému zjištění skutkového stavu [srov. § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř.]. Povinnost žalobkyně sdělit soudu, kolik celkem žalovaný splatil, lze dovozovat rovněž ze zákazu zneužití procesního práva (srov. § 6 větu II o. s. ř.), jakož i z podmínky, že soudní ochranu lze poskytnout právu, které bylo ohroženo nebo porušeno (srov. § 3 odst. 2 o. s. ř.). Žalobkyně měla tedy alespoň tvrdit, jakým konkrétním způsobem bylo její právo porušeno (např. tím, že žalovaný nesplatil ničeho). Soudu potom nezbývalo než žalobu v celém rozsahu zamítnout, jak je uvedeno v bodě I. výroku, neboť skutečnost, zda žalovaný něco splatil, popř. kolik, byla pro posouzení důvodnosti žaloby určující.10. Žalobkyně byla ve věci neúspěšná a žalovanému žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl o povinnosti k náhradě nákladů řízení, jak je uvedeno v bodě II. výroku.