17 C 137/2024-55 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobou doručenou soudu dne 12. 3. 2024 se žalobkyně jako právní nástupkyně , právnická osoba, (dále jen „společnosti , Anonymizováno, “) domáhala zaplacení 20 000 Kč s úrokem v kapitalizované výši 4 359 Kč, se zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši 1 208,22 Kč a z částky 20 000 Kč od 8. 11. 2023 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 265 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 940 Kč ze smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, ze dne 9. 1. 2023, na jejímž základě společnost Z poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Podáním doručeným soudu dne 26. 6. 2024 žalobkyně vzala žalobu zpět co do zaplacení 18 400 Kč s úrokem v kapitalizované výši 4 359 Kč, se zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši 1 208,22 Kč a z částky 18 400 Kč od 8. 11. 2023 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 265 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 940 Kč. Proto soud postupoval podle § 96 odst. 2 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v aktuálním znění, pro věc rozhodném, (dále jen „o. s. ř.“) když řízení v tomto rozsahu zastavil, jak je uvedeno v bodě I. výroku.4. Ze smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, ze dne 9. 1. 2023 vzal soud za prokázané, že společnost , Anonymizováno, se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 16 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit 19 680 Kč, do 30 dnů od poskytnutí úvěru. Ze smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, ze dne 10. 4. 2023 vzal soud za prokázané, že strany si sjednaly navýšení úvěru na částku 20 000 Kč a že žalovaný se zavázal vrátit 24 259 Kč (namísto původních 19 680 Kč – pozn. soudu), do 120 dnů od původního data poskytnutí úvěru. Z dodatku č. 6 ke smlouvě o úvěru č. , tel. číslo, ze dne 10. 5. 2023 vzal soud za prokázané, že strany si sjednaly prodloužení splatnosti úvěru na 150 dní od původního data poskytnutí úvěru za poplatek ve výši 4 600 Kč.5. Z výpisu z běžného účtu a ze sdělení banky ze dne 21. 6. 2024 vzal soud za prokázané, že žalobkyně převedla částku 16 000 Kč na účet žalovaného platbou ze dne 9. 1. 2023, částku 1 000 Kč platbou ze dne 25. 1. 2023 a částku 3 000 Kč platbou ze dne 5. 2. 2023 (tj. celkem 20 000 Kč – výpočet soudu). Z tvrzení žalobkyně na č. l. 51 spisu vzal soud za prokázané, že žalovaný uhradil společnosti Z celkem 18 400 Kč, a žalobkyni potom ničeho.6. Ze společného prohlášení smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 23. 11. 2023 vzal soud za prokázané, že společnost Z a žalobkyně uzavřely smlouvou o postoupení souboru pohledávek včetně sporné pohledávky za žalovaným.7. Z ostatních listinných důkazů soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023, pro věc rozhodném, (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „obč. zák.“) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).12. Po právní stránce posoudil soud zjištěný skutkový stav tak, že společnost , Anonymizováno, poskytla žalovanému peněžní prostředky na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru, která je neplatná, neboť žalobkyně nedodala soudu procesní materiál k posouzení úvěruschopnosti žalovaného.13. Žalobkyně je ve sporu věcně legitimovaná, neboť nabyla spornou pohledávku postoupením; vůči žalovanému se stalo postoupení účinným nejpozději doručením žaloby.14. Proto soud postupoval podle § 87 odst. 1 věty III zákona o spotřebitelském úvěru, když uložil žalovanému, aby zaplatil žalobkyni částku 1 600 Kč, která je rozdílem jen mezi poskytnutou jistinou spotřebitelského úvěru ve výši 20 000 Kč a částečným plněním ve výši 18 400 Kč, v době přiměřené jeho možnostem, jak je uvedeno v bodě II. výroku, a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl, jak je uvedeno v bodě III. výroku.15. Žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná a žalovanému žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl o povinnosti k náhradě nákladů řízení, jak je uvedeno v bodě IV. výroku.