17 C 181/2024-85 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobou doručenou soudu dne 21. 3. 2024 se žalobkyně domáhala zaplacení 22 633,90 Kč s úrokem v kapitalizované výši 2 022,50 Kč a ve výši 15 % ročně z částky 20 833,90 Kč od 20. 2. 2024 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši 2 005,16 Kč a z částky 20 833,90 Kč od 20. 2. 2024 do zaplacení ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 21. 10. 2022, na jejímž základě poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 21. 10 2022 vzal soud za prokázané, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr v celkové výši 20 000 a žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni 36 563 Kč, v 94 splátkách ve výši 389 Kč měsíčně (poslední ve výši 386 Kč měsíčně).4. Z výpisu z úvěrového účtu vzal soud za prokázané, že dne 21. 10. 2022 žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, a že žalovaný splatil žalobkyni celkem 1 556 Kč.5. Z posouzení úvěruschopnosti klienta na č. l. 52 spisu vzal soud za prokázané, že žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z údaje o příjmu žalovaného ve výši 15 937 Kč, výdajích ve výši 7 662 Kč a (zvlášť) splátek na předcházející úvěry ve výši 5 974 Kč (tj. výdajů v celkové výši 13 636 Kč – výpočet soudu). Z výpisů z účtu na č. l. 54 a násl. spisu vzal soud za prokázané, že do měsíce srpna 2022 měl žalovaný příjem ve výši, která odpovídá údaji, ze kterého vycházela žalobkyně, že výdaje žalovaného za měsíc březen 2022 činily 25 911,66 Kč, za měsíc duben 2022 činily 49 462,58 Kč, za měsíc květen 2022 činily 22 265,09 Kč, za měsíc červen 2022 činily 94 771,38 Kč, za měsíc červenec 2022 činily 34 863,55 Kč a za měsíc srpen 2022 činily 46 506,48 Kč, a že hospodaření žalovaného za měsíc září 2022 nebylo zkoumáno (neboť výpis za tento měsíc chybí - pozn. soudu).6. Z oznámení o právním zastoupení a výzvy k úhradě dluhu ze dne 21. 2. 2024 včetně poštovních podacích archů na č. l. 30 a 31 spisu vzal soud za prokázané, že žalobkyně odeslala žalovanému předžalobní upomínku.7. Z ostatních listinných důkazů soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023, pro věc rozhodném, (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Po právní stránce posoudil soud zjištěný skutkový stav tak, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru, která je neplatná, neboť před uzavřením smlouvu o spotřebitelském úvěru řádně neprověřila úvěruschopnost žalovaného, když údaj o výši výdajů žalovaného, ze kterého žalobkyně při svém posouzení vycházela, nemá oporu v předloženém podkladovém materiálu, a ve vztahu k hospodaření žalovaného za poslední měsíc před uzavřením smlouvy podkladový materiál chybí (posledním zkoumaným měsícem je srpen 2022, ale smlouva byla uzavřena až v poslední třetině října 2022), jakož i proto, že z předloženého podkladového materiálu plynou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet, když měsíční výdaje žalovaného dlouhodobě převyšovaly jeho pravidelný měsíční příjem, a to měrou nikoli zanedbatelnou, když průměrné měsíční výdaje žalovaného za celé zkoumané období činily 45 629,79 Kč (výpočet soudu).12. Proto soud postupoval podle § 87 odst. 1 věty III zákona o spotřebitelském úvěru, když uložil žalovanému, aby zaplatil žalobkyni částku 18 444 Kč, která je rozdílem jen mezi poskytnutou jistinou spotřebitelského úvěru ve výši 20 000 Kč a částečným plněním v celkové výši 1 556 Kč, v době přiměřené jeho možnostem, pod ztrátou výhody splátek, jak je uvedeno v bodě I. výroku, a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl, jak je uvedeno v bodě II. výroku.13. Žalobkyně nárokovala celkem 30 367,26 Kč (neboť jdoucí úrok ke dni vyhlášení rozsudku činil 1 852,85 Kč a jdoucí zákonný úrok z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku činil 1 852,85 Kč), a byla úspěšná co do zaplacení 18 444 Kč (tj. 60,7 %), má tedy právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. v rozsahu 21,4 %, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 906 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 1 452 Kč [odměna podle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) a paušální částka podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby s připočtením 21% DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř.]. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě určené podle § 160 odst. 1 části věty za středníkem o. s. ř., k rukám její zástupkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), jak je uvedeno v bodě III. výroku.