17 C 185/2023-67 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobou doručenou soudu dne 12. 6. 2023 se žalobkyně domáhala stanovení výživného ve výši 1 000 Kč každému z rodičů , jméno FO, , narozené dne , právnická osoba, . , Anonymizováno, , od března 2023, neboť od posledního rozhodování soudu o výživném uplynul značný časový odstup a mohly se výrazně změnit majetkové nebo sociální poměry rodičů, a uložení povinnosti splácet vzniklý nedoplatek na výživném částkou 500 Kč měsíčně. , jméno FO, (dále též jen „dítěti“ nebo „, právnická osoba, .“) je vyplácen příspěvek na úhradu potřeb dítěte ve výši 9 220 Kč měsíčně, takže na žalobkyni přešlo právo na výživné podle § 961 odst. 2 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v aktuálním znění, pro věc rozhodném (dále jen „obč. zák.“).2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili.3. Z rozsudku Okresního soudu ve Svitavách ze dne 18. 6. 2007, č. j. 0 Nc 1007/2007-14, který nabyl právní moci dne 31. 8. 2007, vzal soud za prokázané, že dcera žalovaných , jméno FO, , narozená dne , právnická osoba, . , Anonymizováno, , byla svěřena do společné pěstounské péče manželů , jméno FO, a , jméno FO, .4. Z rozsudku Okresního soudu ve Svitavách ze dne 20. 12. 2011, č. j. 0 P 129/2007-114, který nabyl právní moci dne 22. 2. 2012, vzal soud za prokázané, že naposledy nebylo rodičům stanoveno žádné (tj. nulové) výživné.5. Z rozhodnutí Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky v Pardubicích, Kontaktního pracoviště Svitavy, ze dne 13. 10. 2022, které nabylo právní moci dne 26. 11. 2022, vzal soud za prokázané, že dítěti náleží příspěvek na úhradu jeho potřeb ve výši 9 220 Kč.6. Z potvrzení o studiu ze dne 7. 9. 2023 vzal soud za prokázané, že , právnická osoba, . je žákyní třetího ročníku , právnická osoba7. Ze sdělení Okresní správy sociálního zabezpečení Břeclav ze dne 14. 12. 2023 vzal soud za prokázané, že žalovaná 1) není evidovaná jako zaměstnankyně, zaměstnavatelka, ani jako osoba samostatně výdělečně činná, a že není příjemkyní důchodu ani dávek nemocenského pojištění. Ze sdělení Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky v Brně, Kontaktního pracoviště Hustopeče, ze dne 13. 12. 2023 vzal soud za prokázané, že žalované 1) byl v období od června 2023 do současnosti vyplácen příspěvek na bydlení ve výši 5 234 Kč (od června 2023) a ve výši 8 618 Kč (od listopadu 2023). Z potvrzení o provedené lustraci v informačním systému základních registrů (na č. l. 51 spisu) vzal soud za prokázané, že žalovaná 1) má celkem 6 dětí (z toho 3 nezletilé).8. Ze sdělení Okresní správy sociálního zabezpečení Svitavy ze dne 12. 12. 2023 vzal soud za prokázané, že žalovaný 2) není evidovaný jako zaměstnanec, zaměstnavatel, ani jako osoba samostatně výdělečně činná, a že není příjemcem důchodu, ani dávek nemocenského pojištění. Ze sdělení Úřadu práce České republiky – Kontaktního pracoviště Svitavy ze dne 19. 12. 2023 vzal soud za prokázané, že žalovaný 2) není příjemcem dávek hmotné nouze ani státní sociální podpory. Ze sdělení Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky v , adresa, , Kontaktního pracoviště Svitavy, ze dne 21. 12. 2023 vzal soud za prokázané, že žalovaný 2) je vedený v evidenci uchazečů o zaměstnání od 23. 6. 2023 do současnosti, má základní vzdělání a nemá zdravotní omezení. Ze sdělení Úřadu práce České republiky – Kontaktního pracoviště Svitavy ze dne 22. 12. 2023 vzal soud za prokázané, že pro žalovaného 2) je nabídka práce s finančním ohodnocením od 6 488 Kč měsíčně (za 10 hodin týdně) do 55 000 Kč měsíčně. Z potvrzení o provedené lustraci v informačním systému základních registrů (na č. l. 54 spisu) vzal soud za prokázané, že žalovaný 2) má celkem 4 děti (z toho 3 nezletilé).9. Z ostatních listinných důkazů soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.10. Podle § 910 obč. zák. předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.11. Podle § 911 obč. zák. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.12. Podle § 961 obč. zák. svěření dítěte do pěstounské péče nemá vliv na trvání vyživovací povinnosti rodičů k dítěti. Soud stanoví rodičům rozsah výživného s ohledem na jejich možnosti, schopnosti a majetkové poměry a odůvodněné potřeby dítěte (odstavec 1). Náleží-li dítěti příspěvek na úhradu jeho potřeb podle jiného zákona, přechází právo dítěte na stát. Je-li výživné vyšší než tento příspěvek, náleží rozdíl dítěti. Soud rozhodne o způsobu platby a o hospodaření s výživným (odstavec 2).13. Podle § 913 odst. 1 obč. zák. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (odstavec 1). Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost (odstavec 2).14. Podle § 915 odst. 1 obč. zák. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.15. Podle § 922 odst. 1 obč. zák. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.16. Podle § 163 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v aktuálním znění, pro věc rozhodném, (dále jen „o. s. ř.“) rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.17. Po právní stránce posoudil soud zjištěný skutkový stav tak, že dcera žalovaných byla svěřena do pěstounské péče, a je jí vyplácen příspěvek na úhradu potřeb podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, žalobkyni (státu) proto náleží právo na její výživné podle § 961 odst. 2 věty první obč. zák.18. Žalovaným (rodičům dítěte svěřeného do pěstounské péče) bylo výživné naposledy určeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 20. 12. 2011, č. j. 0 P 129/2007-114, takže není pochyb o tom, že od doby posledního rozhodnutí o výživném do března 2023 (od kdy žalobkyně navrhuje určení výživného) došlo k podstatné změně poměrů, když dceři je nyní 22 let a studuje střední školu, tedy se nachází v poslední životní etapě dítěte; přitom je respektováno, že potřeby dítěte s věkem obecně neustále rostou.19. Žalovaná 1) [matka] se omluvila z jednání a k věci se žádným způsobem nevyjádřila; ohledně jejích poměrů soud zjistil, že má vyživovací povinnost vůči nezletilým 4 dětem (včetně, Anonymizováno, , právnická osoba, .), pobírá dávky státní sociální podpory a nepracuje, ani není jinak výdělečně činná.20. Žalovaný 2) [otec] se k jednání bez omluvy nedostavil a k věci se žádným způsobem nevyjádřil; ohledně jeho poměrů soud zjistil, že má vyživovací povinnost vůči 4 nezletilým dětem (včetně , právnická osoba, .) a nepracuje, ani není jinak výdělečně činný.21. Ohledně příjmu žalovaných nezjistil soud ničeho, proto vyšel z předpokladu jejich výdělkových možností a schopností na úrovni minimální mzdy podle nařízení č. 396/2023 Sb., tj. 18 900 Kč, a uzavřel, že oba rodiče jsou schopní přispívat na výživu dcery vyšší částkou, než činili doposud.22. Žalobkyně se domáhala zvýšení výživného jen na částku 1 000 Kč (vůči každému z rodičů); přitom při věku dítěte nad 16 let (etapy života vyššího vzdělávání) a 4 vyživovacích povinnostech rodiče se v soudní praxi (při absenci osobní péče, jako je tomu v poměrech nyní projednávané věci) obecně vychází z podílu 14 % čistého příjmu. Neboť soud dospěl k závěru, že ani jednomu ze žalovaných nic (např. zdravotní stav) nebrání v tom, aby dosahovali čistého příjmu ve výši 7 142,90 Kč (aby na dceru připadalo uvedených 14 %), vyhověl žalobě co do určení výše výživného, jak je uvedeno v bodech I. [vůči žalované 1)] a III. [vůči žalovanému 2)] výroku.23. Určením výživného od března 2023 vznikl oběma žalovaným (každému zvlášť) nedoplatek na výživném v celkové výši 13 000 Kč (tj. 1 000 Kč měsíčně za 13 měsíců). Soud umožnil oběma žalovaným nedoplatek výživného zaplatit ve splátkách ve výši 500 Kč měsíčně (až do zaplacení) spolu s běžným výživným, jak je uvedeno v bodech II. [vůči žalované 1)] a IV. [vůči žalovanému 2)] výroku.24. Bodem V. výroku soud rozhodl o povinnosti k náhradě nákladů řízení tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu, neboť jde o výživné a nebyly zjištěny žádné okolnosti případu, které by přiznání náhrady nákladů řízení odůvodňovaly.