ECLI: ECLI:CZ:OSSY:2024:17.C.227.2023.1 Datum: 2024-01-24 Předmět: o zaplacení 14 290 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 Sb."] ["peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva o úvěru"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o zaplacení 14 290 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 142 (99/1963 Sb.), § 149 (99/1963 Sb.), § 160 (99/1963 Sb.).
1. Žalobou doručenou soudu dne 23. 5. 2023 se žalobkyně jako právní nástupkyně [anonymizována tři slova] (dále jen„ [právnická osoba]“) domáhala zaplacení částky 14 290 Kč se zákonným úrokem z prodlení, sestávající z nesplacené jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 994,11 Kč a úroku ve výši 295,89 Kč, ze smlouvy o úvěru, na jejímž základě dne 4. 2. 2022 [právnická osoba] poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který měl být splacen nejpozději do 6. 3. 2022, avšak žalovaný na úvěr nezaplatil ničeho. Žalobkyně nabyla pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 1. 2023.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud věc rozhodl bez nařízení jednání, neboť byly splněny podmínky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v aktuálním znění, pro věc rozhodném, (dále jen„ o. s. ř.“) když bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali.
4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 4. 2. 2022 vzal soud za prokázané, že [právnická osoba] a žalovaný uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru, ve které se [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč, a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit; doba splatnosti je 30 dnů od odeslání finančních prostředků z úvěru úvěrovanému; úroková sazba je 36 % ročně, tedy 295,89 Kč (za 30 dnů – pozn. soudu); výše poplatku za sjednání úvěru činí 1 397,94 Kč; smlouva byla uzavřena elektronicky, žalovaný na smlouvu připojil místo podpisu kód [číslo], který mu [právnická osoba] odeslala prostřednictvím SMS zprávy (z tvrzení žalobkyně ve spojení s potvrzením o verifikační platbě na č. l. 17). Na uzavření smlouvy soud dále usuzoval z formuláře pro standardní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru ze dne 4. 2. 2022. Z potvrzení o provedení transakce na č. l. 16 vzal soud za prokázané, že dne 4. 2. 2022 byla z účtu [právnická osoba] provedena odchozí platba ve výši 10 000 Kč na účet žalovaného. Z rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne 1. 7. 2022 a z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek [číslo] ze dne 23. 1. 2023 včetně datové pásky na č. l. 20 a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 3. 2023 včetně podacího lístku vzal soud za prokázané, že společnost postoupila pohledávku žalobkyni. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 24. 3. 2023 včetně podacího lístku vzal soud za prokázané, že žalobkyně odeslala žalovanému předžalobní výzvu. Z tvrzení žalobkyně vzal soud za prokázané, že žalovaný nezaplatil na úvěr ničeho.
5. Z ostatních listinných důkazů soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.
6. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v aktuálním znění, pro věc rozhodném, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odstavec 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odstavec 2).
7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Po právní stránce posoudil soud zjištěný skutkový stav tak, že strany uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru, která je neplatná, neboť žalobkyně neprokázala, že žalovaný byl v době uzavření smlouvy úvěruschopný podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru (žalobkyně soudu již v žalobě sdělila, že k prokázání úvěruschopnosti žalovaného nenavrhuje žádných dalších důkazů, proto soud nenařizoval jednání za účelem poučení žalobkyně o hrozícím neúspěchu ve věci, ani žalobkyni k předložení dalších důkazů nevyzýval). Žalovaný je tedy povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu úvěru ve výši 10 000 Kč (poníženou o částečné plnění ve výši 0 Kč) v době přiměřené jeho možnostem; za dobu přiměřenou možnostem žalovaného přitom soud považoval 3 měsíce od právní moci rozsudku.
9. Proto soud postupoval podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když uložil žalovanému, aby zaplatil žalobkyni pouze jistinu úvěru, jak je uvedeno v bodě I. výroku, a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl, jak je uvedeno v bodě II. výroku.
10. Žalobkyně nárokovala celkem 17 459,24 Kč (neboť zákonný úrok z prodlení z částky 14 290 Kč od 7. 3. 2022 ke dni vyhlášení rozsudku činí 3 169,24 Kč), a byla úspěšná co do částky 10 000 Kč, tj. 57,3 %, má tedy právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v aktuálním znění, pro věc rozhodném, (dále jen„ o. s. ř.“) v rozsahu 14,6 % podle § 142 odst. 2 o. s. ř., které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 1 452 Kč (odměna podle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby a paušální částka podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu ve výši 300 Kč za tři úkony právní služby s připočtením 21% DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř.). Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), jak je uvedeno v bodě III. výroku. Lhůta k plnění této povinností byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.