6 C 107/2024-54 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 4. 4. 2024 domáhala po žalované zaplacení celkové částky 54 457 Kč jako nedoplatku 1 zápůjčky a 2 úvěrů poskytnutých žalované právní předchůdkyní žalobkyně – společností , právnická osoba2. Smlouvou o zápůjčce ze dne 8. 4. 2019 č. , tel. číslo, byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit částku 29 781 Kč (úvěr 15 000 Kč, souhrnný poplatek 14 781 Kč) v 18 měsíčních splátkách po 1 655 Kč. Žalovaná uhradila celkem 18 995 Kč, žalobkyně požaduje zaplacení částky 10 786 Kč představující dlužnou jistinu ve výši 6 600,11 Kč a dlužné poplatky ve výši 4 185,89 Kč. Dále žalobkyně požaduje zkapitalizované úroky ve výši 5 931,42 Kč (jedná se o 29% roční úrok z jistiny 6 600,11 Kč od 9. 10. 2020 do 27. 9. 2023), zkapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 026,96 Kč (jedná se o 8,5% roční úrok z prodlení z jistiny 6 600,11 Kč od 8. 12. 2021 do 27. 9. 2023), běžící 29% úrok z jistiny 6 600,11 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a běžící 8,5% roční zákonný úrok z prodlení z částky 6 600,11 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 byla pohledávka za žalovanou postoupena současné žalobkyni. Žalobkyně doplnila, že zkoumala úvěruschopnost žalované, tato byla starobní důchodkyní s důchodem ve výši 4 906 Kč, celkový příjem domácnosti činil 17 099 Kč, žalovaná neměla žádné splátky a její odhadované měsíční výdaje činily částku 4 000 Kč měsíčně.3. Smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 14. 10. 2019 č. , tel. číslo, byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 12 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit částku 22 923 Kč (úvěr 12 000 Kč, souhrnný poplatek 10 923 Kč) v 24 měsíčních splátkách po 956 Kč. Žalovaná uhradila celkem 4 390 Kč, žalobkyně požaduje zaplacení částky 18 533 Kč představující dlužnou jistinu ve výši 10 643,50 Kč a dlužné poplatky ve výši 7 889,50 Kč. Dále žalobkyně požaduje zkapitalizované úroky ve výši 5 318,49 Kč (jedná se o 25,23% roční úrok z jistiny 10 643,50 Kč od 15. 10. 2021 do 27. 9. 2023), zkapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 716,41 Kč (jedná se o 8,5% roční úrok z prodlení z jistiny 10 643,50 Kč od 14. 11. 2021 do 27. 9. 2023), běžící 25,23% úrok z jistiny 10 643,50 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a běžící 8,5% roční zákonný úrok z prodlení z částky 10 643,50 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 byla pohledávka za žalovanou postoupena současné žalobkyni. Žalobkyně doplnila, že zkoumala úvěruschopnost žalované, tato byla starobní důchodkyní s důchodem ve výši 4 906 Kč, celkový příjem domácnosti činil 16 906 Kč, interní splátky činily 1 655 Kč měsíčně a její odhadované měsíční výdaje činily částku 3 500 Kč měsíčně.4. Smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 16. 1. 2020 č. , tel. číslo, byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit částku 28 338 Kč (úvěr 15 000 Kč, souhrnný poplatek 11 388 Kč, pojistné 1 950 Kč) v 65 týdenních splátkách po 436 Kč. Žalovaná uhradila celkem 3 200 Kč, žalobkyně požaduje zaplacení částky 25 138 Kč představující dlužnou jistinu ve výši 13 000 Kč a dlužné poplatky ve výši 12 138 Kč. Dále žalobkyně požaduje zkapitalizované úroky ve výši 7 940,89 Kč (jedná se o 24,57% roční úrok z jistiny 13 000 Kč od 16. 4. 2021 do 27. 9. 2023), zkapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 645,50 Kč (jedná se o 8,25% roční úrok z prodlení z jistiny 13 000 Kč od 23. 4. 2021 do 27. 9. 2023), běžící 24,57% úrok z jistiny 13 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a běžící 8,25% roční zákonný úrok z prodlení z částky 13 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 byla pohledávka za žalovanou postoupena současné žalobkyni. Žalobkyně doplnila, že zkoumala úvěruschopnost žalované, tato byla starobní důchodkyní s důchodem ve výši 12 000 Kč, celkový příjem domácnosti činil 24 000 Kč, interní splátky činily 2 611 Kč měsíčně a její odhadované měsíční výdaje činily částku 2 500 Kč měsíčně.5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 byly pohledávky ze všech tří smluv postoupeny na současnou žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávek bylo žalované zasláno dopisem ze dne 29. 9. 2023. Předžalobní výzva byla právním zástupcem žalobkyně zaslána dne 15. 2. 2024.6. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci k nařízení jednání lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise.7. Z předložené smlouvy o zápůjčce a 2 smluv o úvěru soud zjistil skutečnosti uvedené v odstavci 2-4 odůvodnění tohoto rozsudku.8. Smlouvu z 8. 4. 2019 je nutno posuzovat podle ustanovení § 2390 o. z. , o zápůjčce, smlouvy ze dne 14. 10. 2019 a 16. 1. 2020 podle ustanovení § 2395 o. z., o smlouvě o úvěru. Na všechny tři smlouvy potom dopadají ustanovení zákona 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.9. Podle § 86 odst. 1,2 zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebitel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřena v režimu zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, absolutně neplatná. Dle ustanovení § 87/1 ZSÚ (ve znění platném v době uzavření smluv o úvěru) může námitku neplatnosti spotřebitel uplatnit v tříleté promlčecí lhůtě běžící od uzavření smlouvy a mělo by se jednat o tzv. relativní neplatnost. Soud poznamenává, že s účinností od 29. 5. 2022 byla novelou ZSÚ (zákonem číslo 96/2022 Sb.) provedena změna spočívající v uvedení absolutní neplatnosti. I přes shora uvedené je třeba vyložit otázku relativní či absolutní neplatnosti i pro období do 28. 5. 2022 (tedy do období, za jehož právní úpravy smluvní vztahy vznikly) jako absolutní neplatnost. Je tomu tak proto, že v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, s přihlédnutím k ustálené judikatuře Soudního dvora EU, zejména pak s přihlédnutím k jeho rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci C – 679/18 na základě eurokonformního výkladu citované zákonné úpravy v § 86 a 87 odst. 1 ZSÚ bylo povinností okresního soudu, aby i bez návrhu a z úřední povinnosti přezkoumal, zda došlo k řádnému splnění předsmluvní povinnosti žalobkyně jako věřitele náležitě posoudit úvěruschopnost žalované jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Pokud podle tehdejší úpravy v § 87 odst. 1 ZSÚ byla obsažena jeho věta druhá, tak tuto formulaci věty druhé je třeba vyložit tak, že pouze výslovně stanoví právo (možnost) spotřebitele uplatnit uvedenou námitku neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru v tříleté promlčecí době, čímž ale nijak nevylučuje shora dovozený eurokonformní výklad, podle něhož je i přes toto subjektivní právo (možnost) spotřebitele (dána) také úřední povinnost soudu i bez návrhu zkoumat, zda ke splnění uvedené předsmluvní povinnosti poskytovatele úvěru náležitě došlo.11. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.12. Z tvrzení žalobkyně a z předložených důkazů a ze shora uvedeného dospěl soud k závěru, že uzavřené smlouvy jsou absolutně neplatné, neboť původní věřitel s odbornou péčí neposoudil a neověřil schopnost žalované úvěry splácet.13. V případě první smlouvy o zápůjčce ze dne 8. 4. 2019 žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, že bydlí v nájmu, má základní vzdělání, je rozvedená, nemá žádné vyživovací povinnosti a pobírá starobní důchod ve výši 4 906 Kč. Jako další příjem domácnosti uvedla 12 193 Kč a odhadované výdaje žadatele uvedla v částce 4 000 Kč měsíčně. Za situace, kdy žalovaná pobírá starobní důchod ve výši 4 906 Kč, není možné, aby jí byl poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč s měsíční splátkou 1 655 Kč, neboť po odečtení odhadovaných měsíčních výdajů žadatele ve výši 4 000 kč měsíčně, jí zbude pouze částka 906 Kč