6 C 266/2024-30 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 6. 8. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení 26 993 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 24 000 Kč od 29. 10. 2023 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, a to z titulu smlouvy o zápůjčce, která měla být mezi účastníky uzavřena dne 20. 5. 2023. Žalobkyně tvrdila, že na základě uvedené smlouvy poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se měl zavázat, že žalobkyni uvedenou částku vrátí a současně zaplatí poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 9 000 Kč, obojí v 3měsíčních splátkách, přičemž poslední byla splatná dne 28. 10. 2023. Žalovaný tento svůj závazek však nesplnil řádně a včas. V důsledku prodlení s vrácením zápůjčky vznikla žalovanému povinnost uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny a poplatku rovněž zákonný úrok z prodlení, účelně vynaložené náklady vzniklé v souvislosti s jeho prodlením (poplatky za celkem pět odeslaných písemných výzev po 500 Kč) v celkové výši 2 500 Kč a smluvní pokutu ve výši 2 993 Kč (smluvní pokuta vypočtená denní sazbou ve výši 0,1 % z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč za období od 29. 10. 2023 do 20. 7. 2024, kdy byla vyhotovena žaloba). Žalovaný na svůj dluh z předmětné smlouvy uhradil částku 982 Kč. Tu žalobkyně započetla na shora uvedenou smluvní pokutu. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč, poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 9 000 Kč, zbývající části smluvní pokuty ve výši 2 993 Kč (původně vyčíslená v částce 3 975 Kč) a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč (poplatky za písemné výzvy). Dále požadovala běžící zákonný úrok z prodlení z částky odpovídající dlužné jistině a poplatku (24 000 Kč) za dobu ode dne následujícího sjednanému datu splatnosti zápůjčky (od 29. 10. 2023) do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě, kterou mu soud zaslal na adresu, na níž je hlášen k trvalému pobytu, ani přes výzvu soudu nevyjádřil.3. Usnesením ze dne 29. 8. 2024, č.j. 6 C 266/2024-26, soud písemně vyzval žalobkyni, aby doplnila svá žalobní tvrzení v tom směru, aby bylo zřejmé, zda a případně jakým způsobem a na základě jakých podkladů před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce posoudila úvěruschopnost žalovaného v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v účinném znění (dále jen „ZSÚ“), a současně aby předložila důkazy k prokázání toho, že tuto svou zákonnou povinnost skutečně splnila. Žalobkyni současně poučil v souladu s § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., o tom, že pokud svá žalobní tvrzení řádně nedoplní a rovněž soudu nepředloží požadované důkazy k prokázání splnění její povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného, bude žaloba přinejmenším zčásti zamítnuta.4. Žalobkyně na shora uvedenou výzvu soudu reagovala přípisem, který byl soudu doručen 5. 9. 2024, v němž sdělila, že k prověření úvěruschopnosti žalovaného nebude doplňovat žádná skutková tvrzení ani důkazy, byť si je vědoma toho, že tato skutečnost zřejmě povede k tomu, že soud posoudí uzavřenou smlouvu o zápůjčce podle § 87 ZSÚ jako neplatnou. Pro tento případ žalobkyně navrhla, aby byla žalovanému uložena povinnost vrátit peněžní prostředky, které na základě této smlouvy obdržel, jakožto bezdůvodné obohacení, uhradit úrok z prodlení v zákonné výši a nahradit žalobkyni náklady řízení.5. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci k tomuto nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud věc posoudil na základě listinných důkazů založených ve spise.6. Ze smlouvy o zápůjčce z 20. 5. 2023 soud zjistil, že se strany mezi sebou dohodly, že žalobkyně poskytne žalovanému zápůjčku peněz ve výši 15 000 Kč. Poplatek za poskytnutí zápůjčky byl sjednán ve výši 9 000 Kč a žalovaný se zavázal zápůjčku včetně poplatku vrátit žalobkyni ve třech splátkách po 8 000 Kč splatných do 30., 60. a 90. dne ode dne poskytnutí zápůjčky. Poslední splátka byla dne 28. 10. 2023. Ustanovení čl. 2.4. smlouvy obsahovalo ujednání, podle kterého měl být žalovaný v případě jeho prodlení s plněním závazků dle smlouvy povinen uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Žalovaný se dále zavázal, že žalobkyni uhradí účelně vynaložené náklady související s jeho prodlením, konkrétně například poplatek za každou písemnou upomínku, jehož výše dle smlouvy měla činit 500 Kč.7. Z výpisu z běžného účtu žalobkyně ze dne 31. 5. 2023 vzal soud zjistil, že žalobkyně dne 20. 5. 2023 odeslala ve prospěch účtu žalovaného č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, částku 15 000 Kč.8. Z upomínek z 24. 9. 2023, 5. 10. 2023, 24. 10. 2023, 2. 11. 2023 a 15. 11. 2023. soud zjistil, že žalobkyně vystavila žalovanému celkem pět upomínek, jejichž prostřednictvím měl být žalovaný vyzván k úhradě jeho dluhu z předmětné smlouvy o zápůjčce.9. Z předžalobní výzvy z 2. 7. 2024, která byla dle přiloženého poštovního podacího lístku odeslána žalovanému téhož dne, bylo zjištěno, že žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu v celkové výši 36 266 Kč a nákladů právního zastoupení v dodatečně poskytnuté lhůtě s upozorněním, že v případě neuhrazení dluhu bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání.10. Na podkladě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:Žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi účastníky 20. 5. 2023 částku 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal uvedené prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 9 000 Kč, obojí ve lhůtě do 28. 10. 2023. Současně si účastníci ve smlouvě sjednali pro případ prodlení žalovaného s vrácením zápůjčky smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky denně a povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni účelně vynaložené náklady související s prodlením žalovaného, konkrétně mimo jiné též poplatek za každou písemnou výzvu k úhradě ve výši 500 Kč. Žalobkyně vystavila žalovanému celkem pět upomínek k zaplacení dluhu z předmětné smlouvy, prokazatelně pak žalovaného písemně vyzvala k úhradě jeho dluhu předžalobní výzvou její zástupkyně z 2. 7. 2024.11. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o zápůjčce uzavřené podle § 2390 a násl. o. z., která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení ZSÚ, neboť žalobkyně předmětnou smlouvu uzavírala v rámci své podnikatelské činnosti, tj. v postavení podnikatele, zatímco žalovaný při uzavření smlouvy v rámci své podnikatelské činnosti nejednal, byl tedy v pozici spotřebitele.12. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebitel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřena v režimu zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, absolutně neplatná. Soud poznamenává, že s účinností od 29. 5. 2022 byla novelou ZSÚ (zákonem číslo 96/2022 Sb.) provedena změna spočívající v uvedení absolutní neplatnosti.15. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.16. Z tvrzení žalobkyně a z předložených důkazů a ze shora uvedeného dospěl soud k závěru, že uzavřená smlouva je absolutně neplatná, neboť věřitel s odbornou péčí neposoudil a neověřil schopnost žalovaného úvěr splácet.17. Žalobkyni tak nelze přiznat jí požadované plnění, ale pouze právo na zaplacení bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný na poskytnutý úvěr ve výši 15 000 Kč uhradil částku 982 Kč. K doplacení tak zbývá částka 14 018 Kč, kterou soud uložil žalovanému k zaplacení do 4 měsíců od právní moci tohoto rozsudku. Soud se domnívá, že tato lhůta je dostatečná pro splnění povinnosti, jíž si žalovaný měl být vědom