ECLI: ECLI:CZ:OSSY:2024:9.C.328.2023.1 Datum: 2024-02-26 Předmět: o zaplacení 38 620 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 43 z. č. null/null Sb.", "§ 79 z. č. null/null Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. null/null Sb.", "§ 2399 z. č. null/null Sb.", "§ 1802 z. č. null/null Sb." ["postoupení pohledávky""smlouva o úvěru"]
O co šlo: o zaplacení 38 620 Kč s příslušenstvím (["§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 43 z. č. null/null Sb.", "§ 79 z. č. null/null Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. null/null Sb.", "§ 2399 z. č. null)
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 18. 12. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení 38 620 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru, která byla uzavřena mezi , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným dne 20. 9. 2018. Tvrdila, že její právní předchůdce na základě uvedené smlouvy poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a současně zaplatit úrok a poplatky související s úvěrem v celkové výši 24 600 Kč, a to formou pravidelných měsíčních splátek. Tyto splátky však nehradil řádně a včas a porušil tak svůj závazek ze smlouvy. V důsledku jejího prodlení právní předchůdce žalobkyně úvěr ke dni 20. 11. 2019 jednorázově zesplatnil. Pohledávka z předmětné úvěrové smlouvy byla s účinností k 7. 8. 2023 postoupena na žalobkyni. Ta se domáhala zaplacení dlužné jistiny ve výši 21 870 Kč, blíže nespecifikované smluvní pokuty ve výši 16 750 Kč a dále požadovala zaplacení běžícího smluvního úroku ve výši 24 % ročně z dlužné jistiny od 12. 7. 2023 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny, který zčásti kapitalizovala za dobu od 21. 11. 2019 do 11. 7. 2023 na částku 9 991,80 Kč, zčásti požadovala běžící úrok z prodlení z dlužné jistiny od 12. 7. 2023 do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla zaslána na adresu, na níž je hlášen k trvalému pobytu, ani přes výzvu soudu nevyjádřil.3. Soud nařídil ve věci jednání na den 26. 2. 2024. Žalovaný, ač byl k jednání řádně a s dostatečným předstihem soudem předvolán, se bez omluvy nedostavil. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“), a věc projednal v nepřítomnosti žalovaného. Zástupce žalobkyně, který se k jednání dostavil, na podané žalobě setrval v plném rozsahu a uvedl, že žalovaný na svůj dluh z předmětné smlouvy po podání žaloby již ani částečně neplnil a celkem tedy jeho úhrady činí , částka, , jak vyplývá z transakční historie, kterou žalobkyně předložila k důkazu.4. Soudce u jednání poučil zástupce žalobkyně ve smyslu § 43 odst. 1 věty prvé o. s. ř. o tom, že z jeho pohledu žalobkyně zcela nesplnila svou povinnost vylíčit všechny skutečnosti rozhodné pro věc, a to konkrétně skutečnosti, z nichž dovozuje oprávněnost žalobou uplatněného nároku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 16 750 Kč. Neuvedla totiž, z jakého smluvního ustanovení svůj nárok dovozuje, za porušení jaké smluvní povinnosti požaduje předmětnou smluvní pokutu, z žalobních tvrzení zároveň není zřejmé, jak žalobkyně dospěla k nárokované výši smluvní pokuty, tedy z jaké částky a za jaké období smluvní pokutu požaduje. Zástupce žalobkyně byl současně poučen o tom, že pokud uvedené vady žaloby nebudou odstraněny, bude nutné žalobu v uvedeném rozsahu odmítnout. Zástupce žalobkyně v reakci na poučení soudu sdělil, že v danou chvíli není schopen řádně konkretizovat předmětný nárok na zaplacení smluvní pokuty, a z uvedeného důvodu požádal soud, aby žalobkyni poskytl dodatečnou lhůtu k doplnění rozhodných skutečností.5. Soud návrh zástupce žalobkyně na poskytnutí dodatečné lhůty k doplnění rozhodných skutečností zamítl. Učinil tak proto, že je mu z úřední činnosti známá zavedená praxe, kdy žalobkyně opakovaně ve svých žalobách nekonkretizuje nároky na zaplacení smluvních pokut a uvádí vždy jen výslednou částku, kterou z titulu práva na zaplacení smluvní pokuty požaduje, aniž by však podrobně vylíčila skutečnosti, které svědčí o tom, že jí požadovaná smluvní pokuta náleží (viz shora). Právní zástupci, kteří na základě substituční plné moci udělené , tituly před jménem, , tituly před jménem, , Anonymizováno, žalobkyni pravidelně u jednání nařízených zdejším soudem zastupují (, tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , tituly před jménem, , tituly před jménem, , jméno FO, ), opakovaně nejsou schopni reagovat na doplňující dotazy soudu týkající se skutečností rozhodných pro posouzení oprávněnosti nároků žalobkyně a opakovaně žádají o poskytnutí dodatečné lhůty a odročení jednání za účelem zjištění a doplnění těchto rozhodných skutečností u žalobkyně. Soud tuto dlouhotrvající a neměnnou praxi již nadále odmítá akceptovat, neboť podle jeho názoru by žaloba již ve své písemné podobě, která je doručena soudu, a tedy v okamžiku zahájení řízení, měla (pokud možno) splňovat veškeré náležitosti podle § 79 odst. 1 o. s. ř., čehož si musí být žalobkyně velmi dobře vědoma, a to tím spíše, že bývá v řízeních u zdejšího soudu pravidelně právně zastoupena, nicméně dlouhodobě flagrantně ignoruje snahu soudu o to, aby formulářová znění svých žalob upravila tak, aby z nich bylo možné zjistit všechny rozhodné skutečnosti pro daný spor. V případě žalobkyně tak rozhodně nejde o situaci, kdy by žalobkyně neměla právní povědomí o tom, jak má civilní žaloba vypadat a jaké konkrétní skutečnosti by z ní měly vyplývat, soud má naopak za to, že žalobkyně některé skutečnosti v žalobě neuvádí zcela cíleně a účelově, neboť si je dobře vědoma toho, že některé její nároky bývají soudem zcela pravidelně jako nedůvodné zamítány, a neuvedením některých informací se snaží docílit pro sebe příznivějšího rozhodnutí ve věci.6. I pokud by soud pominul vše shora uvedené, z jeho pohledu by právně zastoupená žalobkyně měla být schopna vady žalob odstranit nejpozději u nařízeného jednání ve věci, a to tím spíše, pokud k dotazu soudu přípisem z 25. 1. 2024 sdělila, že nesouhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání a že je připravena se tohoto jednání zúčastnit. Soud má v zásadě, pokud je to možné, rozhodovat v rámci jediného jednání, a podle jeho názoru nelze připustit, aby ve sporech žalobkyně opakovaně docházelo k odročování nařízených jednání pouze z toho důvodu, že právní zástupci, kteří žalobkyni u jednání zastupují, opakovaně nemají k dispozici ani ty nejzákladnější informace o předmětu sporu, nejsou vybaveni dostatečnými podklady a nejsou tudíž schopni reagovat na případné doplňující dotazy soudu. Vzhledem k tomu, že soud v minulosti opakovaně žádal zástupce žalobkyně, aby v tomto ohledu byla zjednána náprava, nicméně jeho snaha zjevně nevede k jakékoliv reakci na straně žalobkyně, rozhodl se do budoucna postupovat tak, že již žalobkyni nebude poskytovat dodatečnou lhůtu k doplnění rozhodných skutečností a v situacích, kdy žaloba nebude obsahovat všechny předepsané náležitosti a bude z tohoto důvodu (byť třeba jen zčásti) neprojednatelná, přičemž žalobkyně tyto vady nebude schopna odstranit ani při nařízeném jednání ve věci, bude takovou žalobu v příslušném rozsahu odmítat. Právě tímto způsobem proto postupoval v této věci a vzhledem k tomu, že žalobkyně neodstranila vady žaloby spočívající v neuvedení skutečností rozhodných pro posouzení oprávněnosti jí uplatněného nároku na zaplacení smluvní pokuty ve výši , částka, , žalobu v rozsahu uvedeného nároku podle § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítl (výrok I. tohoto rozsudku), neboť se jedná o takový nedostatek žaloby, který brání tomu, aby v řízení ve vztahu k tomuto nároku bylo možné pokračovat (nárok je neprojednatelný).7. Ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným dne 20. 9. 2018 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že tuto částku vrátí a současně zaplatí úrok, jehož výše činila dle smlouvy 28 % z poskytnuté jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut, v přepočtu na rok pak 24 % ročně, dále poplatek za správu úvěru ve výši 6 600 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 9 600 Kč. Celkem tak byl žalovaný povinen zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně 54 600 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách po 3 900 Kč, které byly splatné vždy k 20. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. V čl. V. odst. 4 smlouvy bylo ujednáno, že v případě prodlení žalovaného s úhradou splátek úvěru či zesplatněné jistiny bude žalovaný povinen uhradit právnímu předchůdci žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž bude v prodlení. Souhrn uplatněné smluvní pokuty nesměl dle uvedeného ustanovení přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. Dle čl. V. odst. 5 pak měl žalovaný v případě svého prodlení s úhradou splátek či zesplatněné jistiny zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně též zákonný úrok z prodlení.8. Z žalobkyní předložené transakční historie k předmětné úvěrové smlouvě bylo zjištěno, že žalovaný v období od 20. 10. 2018 do 26. 10. 2022 celkem na svůj dluh ze shora uvedené smlouvy uhradil 32 730 Kč. Z toho před datem 20. 11. 2019, kdy mělo dle žalobkyně dojít k zesplatnění úvěru, bylo uhrazeno 24 030 Kč, po tomto datu pak 8 700 Kč.9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne 2. 8. 2023, jakož i z potvrzení o zaplacení kupní ceny za postoupené pohledávky ze 14. 8. 2023 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně po
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.