10 C 191/2025-31 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky. V žalobě uváděla, že poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.rerum.cz, na které si žalovaná vybrala dle své vlastní volby dostupné parametry, jako jsou výše požadovaného úvěru v českých korunách a dobu splatnosti úvěru ve dnech. Následně vyplnila registrační formulář, kde uvedla své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Žalovaná dále uvedla heslo pro přístup k jejímu uživatelskému profilu. Registrace a vstup do uživatelskému účtu byly podmíněny souhlasem žalované se smluvní dokumentací, kterou žalovaná odsouhlasila zaškrtnutím příslušného pole formulářů s odkazy na smluvní dokumentaci. Žalovaná dokončila registraci zadáním pětimístného verifikačního SMS kódu do žádosti o úvěr. K ověření žalovanou uvedených údajů byla žalovaná povinna poskytnout žalobkyni fotokopii svého dokladu totožnosti. Žalovaná se dále zavázala zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 Kč prostřednictvím bankovního převodu, jenž je označena jako ověřovací platba, kterou žalobkyně vyžaduje za účelem ověření totožnosti a majitele bankovního účtu. K identifikaci veškerých vzájemných plateb mezi stranami byl dohodnut variabilní symbol odpovídající rodnému číslu žalované. K ověření výše příjmu žalovaná poskytla žalobkyni výpisy ze svého bankovního účtu či případně výplatní listy. Žalovaná byla dále žalobkyní lustrována ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalované a byla jí schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Dle odst. 10.9. smlouvy o spotřebitelském úvěru byla smlouva podepsána prostřednictvím pětimístného verifikačního SMS kódu, který žalobkyně zaslala žalované na jí uvedené telefonní číslo. SMS kód ve znění 93413 žalovaná následně vložila do příslušného formulářového pole na webových stránkách žalobkyně a odesláním potvrdila svoji vůli být smlouvou vázána. Žalovaná výše uvedenými kroky dne 22. 11. 2023 uzavřela s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr dne 22. 11. 2023, a to převodem na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Žalobkyně identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu , var. symbol, , jenž odpovídá rodnému číslu žalované. Žalovaná se dle odst. 2.1.6. Smlouvy zavázala zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny. Úvěr byl žalované poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaná měla dle odst. 2.1.7. Smlouvy splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 22. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohla žalovaná splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání Smlouvy. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byla žalobkyní opakovaně upomínána. V poslední upomínce ze dne 23. 4. 2024 byla žalovaná informována o zesplatnění celého úvěru ke dni 26. 4. 2024 a vyzvána k jeho úhradě. Žalovaná se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne 27. 4. 2024. Právo žalobkyně na zesplatnění úvěru je sjednáno v čl. VI Smlouvy. Žalovaná byla upomínán k úhradě dluhu i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 14. 6. 2025. Předmětem návrhu na vydání el. platebního rozkazu je pohledávka v celkové výši 9 800 Kč, skládající se z nesplacené části jistiny ve výši 7 000 Kč a ze smluvního úroku ve výši 40 % p. m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 2 800 Kč nejpozději splatných dne 26. 4. 2024, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od dne následujícího po dni splatnosti úvěru. V případě, že by soud neměl nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru za prokázaný, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované. Pro případ prodlení žalované se splácením úvěru byla dle odst. 4.2. písm. c) Smlouvy sjednána smluvní pokuta 0,1 % p. d. z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Žalovaná se do prodlení dostal následující den po dni zesplatnění úvěru, který nastal 26. 4. 2024. Žalobkyně proto požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % p. d., kterou počítá z jistiny za každý kalendářní den v období od data prodlení 27. 4. 2024 do data odeslání předžalobní výzvy 14. 6. 2024 Kapitalizovaná výše smluvní pokuty činí 2 891 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, když soud vycházel z toho, že oba účastníci souhlasili s tím, aby ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vzal soud za prokázané, že žalovaná dne 22. 11. 2023 uzavřela s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru. Žalovaná se dle odst. 2.1.6. Smlouvy zavázala zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny. Úvěr byl žalované poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaná měla dle odst. 2.1.7. Smlouvy splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 22. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohla žalovaná splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání Smlouvy. Žalobkyně poskytla žalované téhož dne úvěr ve výši 7 000 Kč, a to převodem z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalované č. , č. účtu, (to vyplynulo z potvrzení o platbě). Žalobkyně identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu , var. symbol, , jenž odpovídá rodnému číslu žalované. Pro případ prodlení žalované se splácením úvěru byla dle odst. 4.2. písm. c) Smlouvy sjednána smluvní pokuta 0,1 % p. d. z částky, ohledně níž je v prodlení.5. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byla žalobkyní opakovaně upomínána. V poslední upomínce ze dne 23. 4. 2024 byla žalovaná informována o zesplatnění celého úvěru ke dni 26. 4. 2024 a vyzvána k jeho úhradě. Žalovaná se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne 27. 4. 2024. Právo žalobkyně na zesplatnění úvěru je sjednáno v čl. VI Smlouvy. Žalovaná byl upomínána k úhradě dluhu i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 14. 6. 2024. To vzal soud za prokázané z upozornění žalobkyně na prodlení žalovaného, ze zesplatnění spotřebitelského úvěru ze dne 23. 4. 2024 a z předžalobní výzvy, žalovaný tato tvrzení žalobkyně navíc nezpochybňoval.6. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že k ověření výše příjmu žalovaný poskytl žalobkyni výpisy ze svého bankovního účtu či případně výplatní listy. Žalovaný byl dále žalobkyní lustrován ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného a byla mu schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Žalobkyně předložila výplatní lístky za měsíce srpen 2023, září 2023 a říjen 2023, ze kterých je zřejmé, že žalovaná měla v těchto měsících mzdu – plat ve výši 20 838 Kč, 19 249 Kč a 15 661 Kč. Žalobkyně však neposkytla žádné tvrzení a ani žádné listinné důkazy o tom, jak prověřovala konkrétní výdaje žalované například na bydlení vedení domácnosti stravu a podobně. Žalobkyně tak dle názoru soudu úvěruschopnost žalované zejména pokud jde o její konkrétní výdaje, a to je zřejmé i z pohledu na skutečnost, že žalovaná následně na sjednaný úvěr nic nezaplatila.7. Dle názoru soudu tedy žalobkyně nevyhodnotila úvěru schopnost žalované náležitě a správně a nesplnila tak povinnost důkladně prověřit úvěruschopnost úvěrované, kterou jí ukládá ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a vzhledem k tomu, že poskytla žalované úvěr v rozporu s tímto ustanovením, je nutno považovat předmětnou úvěrovou smlouvu za absolutně neplatnou podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Podle § 87 odst. 1 věty třetí je žalovaná povinna jako spotřebitel zaplatit žalobkyni pouze jistinu úvěru. Žalované byly poskytnuty prostředky ve výši 7 000 Kč jako jistina úvěru (vyplývá to z potvrzení o provedení transakce). Na tuto jistinu žalovaná nezaplatila ničeho. Je tedy povinna zaplatit pouze poskytnutou jistinu 7 000 Kč. Jiné plnění žalobkyni citované ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nepřiznává. Proto soud co do zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.8. Ve sporu byla částečně úspěšná žalovaná (bylo jí uloženo zaplatit 7 000 Kč a žaloba byla zamítnuta pro částky 2 800 Kč, 2891 Kč a zkapitalizovaný úrok z prodlení ke dni rozhodování ve výši 2 190 Kč, tedy celkem 7 881 Kč) a má dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložila podle poměru jejího úspěchu a neúspěchu ve věci. Soud však nezjistil, že by žalované nějaké náklady řízení vznikly, proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.9. Žalobkyně zaplatila za podanou žalobu s