10 C 209/2025-29 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky. V žalobě uváděla, že poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky , internetové stránky, na které si žalovaný vybral dle své vlastní volby dostupné parametry, jako jsou výše požadovaného úvěru v českých korunách a dobu splatnosti úvěru ve dnech. Následně žalovaný vyplnil registrační formulář, kde uvedl své osobní údaje, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Žalovaný dále uvedl heslo pro přístup k jeho uživatelskému profilu. Registrace a vstup do uživatelskému účtu byly podmíněny souhlasem žalovaného se smluvní dokumentací, kterou žalovaný odsouhlasil zaškrtnutím příslušného pole formulářů s odkazy na smluvní dokumentaci. Žalovaný dokončil registraci zadáním pětimístného verifikačního SMS kódu do žádosti o úvěr. K ověření žalovaným uvedených údajů byl žalovaný povinen poskytnout žalobkyni fotokopii svého dokladu totožnosti, které žalobkyně dokládá spolu s návrhem. Žalovaný se dále zavázal zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 Kč prostřednictvím bankovního převodu, jenž je označena jako ověřovací platba, kterou žalobkyně vyžaduje za účelem ověření totožnosti a majitele bankovního účtu. K identifikaci veškerých vzájemných plateb mezi stranami byl dohodnut variabilní symbol odpovídající rodnému číslu žalovaného. K ověření výše příjmu žalovaný poskytl žalobkyni výpisy ze svého bankovního účtu či případně výplatní listy. Žalovaný byl dále žalobkyní lustrován ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného a byla mu schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Dle odst. 10.9. smlouvy o spotřebitelském úvěru byla smlouva podepsána prostřednictvím pětimístného verifikačního SMS kódu, který žalobkyně zaslala žalovanému na jím uvedené telefonní číslo. SMS kód ve znění , Anonymizováno, žalovaný následně vložil do příslušného formulářového pole na webových stránkách žalobkyně a odesláním potvrdil svoji vůli být smlouvou vázán. Žalovaný výše uvedenými kroky dne 14. 8. 2024 uzavřel s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr dne 14. 8. 2024, a to převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalobkyně identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu , var. symbol, , jenž odpovídá rodnému číslu žalovaného, jak je patrno z přiloženého potvrzení o platbě. Žalovaný se dle odst. 2.2.6. Smlouvy zavázal zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny. Úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný měl dle odst. 2.2.7. Smlouvy splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 13. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání Smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byl žalobkyní opakovaně upomínán. V poslední upomínce ze dne 14. 12. 2024 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni 17. 12. 2024 a vyzván k jeho úhradě. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne 18. 12. 2024. Právo žalobkyně na zesplatnění úvěru je sjednáno v čl. VI Smlouvy. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právní zástupkyně žalobkyně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 13. 8. 2025. Předmětem návrhu na vydání el. platebního rozkazu je pohledávka v celkové výši 14 000 Kč, skládající se z nesplacené části jistiny ve výši 10 000 Kč a ze smluvního úroku ve výši 40 % p. m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 4 000 Kč nejpozději splatných dne 17. 12. 2024, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od dne následujícího po dni splatnosti úvěru. V případě, že by soud neměl nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru za prokázaný, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla dlužná částka převedena. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil a toto bezdůvodné obohacení musí žalobkyni vydat. Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru byla dle odst. 4.2. písm. c) Smlouvy sjednána smluvní pokuta 0,1 % p. d. z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Žalovaný se do prodlení dostal následující den po dni zesplatnění úvěru, který nastal 17. 12. 2024. Žalobkyně proto požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % p. d., kterou počítá z jistiny za každý kalendářní den v období od data prodlení 18. 12. 2024 do data odeslání předžalobní výzvy 8. 8. 2025. Kapitalizovaná výše smluvní pokuty činí 2 330 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, když soud vycházel z toho, že oba účastníci souhlasili s tím, aby ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vzal soud za prokázané, že žalovaný dne 14. 8. 2024 uzavřel s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru. Žalovaný se dle odst. 2.2.6. Smlouvy zavázal zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny. Úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný měl dle odst. 2.2.7. Smlouvy splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 13. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání Smlouvy. Žalobkyně poskytla žalovanému téhož dne úvěr ve výši 10 000 Kč, a to převodem z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, (to vyplynulo ze smlouvy i z potvrzení o platbě). Žalobkyně identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu , var. symbol, , jenž odpovídá rodnému číslu žalovaného. Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru byla dle odst. 4.2. písm. c) Smlouvy sjednána smluvní pokuta 0,1 % p. d. z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení.5. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byl žalobkyní opakovaně upomínán. V poslední upomínce ze dne 14. 12. 2024 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni 14. 12. 2024 a vyzván k jeho úhradě. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne 15. 12. 2024. Právo žalobkyně na zesplatnění úvěru je sjednáno v čl. VI Smlouvy. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právní zástupkyně žalobkyně. Upomínka byla právní zástupkyní žalobkyně odeslána dne 13. 8. 2024. To vzal soud za prokázané ze zesplatnění spotřebitelského úvěru ze dne 14. 12. 2024 a z předžalobní výzvy, žalovaný tato tvrzení žalobkyně navíc nezpochybňoval. Tento závěr samozřejmě obstojí za situace, že je možno považovat uvedenou úvěrovou smlouvu za platnou.6. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že k ověření výše příjmu žalovaný poskytl žalobkyni výpisy ze svého bankovního účtu či případně výplatní listy. Žalovaný byl dále žalobkyní lustrován ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného a byla mu schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Žalobkyně nepředložila žádné důkazy k tomu, zda a jak prověřovala tzv. úvěruschopnost kromě výpisu z účtu u , právnická osoba, . Z předloženého výpisu z účtu vyplývá, že bilance účtu za duben 2024 je 836,93 Kč, v květnu 2024 je 7 367,10 Kč, v červnu 2024 je 11 047,96 Kč, v červenci 2024 je -19 237,58 Kč a v srpnu 2024 je 31 917,47 Kč. Na účtu jsou příjmové položky ze zaměstnání, půjčky žalovaného a výhra z gamblingu (v květnu ve výši 10 101 Kč). Žalovaný má příjem ze zaměstnání ve výši od 40 547 Kč do 54 573 Kč měsíčně, a přesto si v měsíci srpnu vzal 4 půjčky po 10 000 Kč a v červnu půjčku ve výši 8 000 Kč. Z odchozích transakcí vyplývá, že žalovaný většinu svých peněžních prostředků utrácí za různé sázky, hry a online casina, přičemž ale neplatí žádné trvalé platby jako je nájem, platba záloh za energie apod. Je tedy možno v zásadě uzavřít, že žalovaný v dlouhodobém sledování několika měsíců peníze, co vydělal, utratil, případně utratil ještě o něco více než vydělal a k tomu si bral další půjčky. Žalobkyně nepředložila doklady k prokázání příjmu žalovaného, ty lze ale dovodit z předloženého výpisu z účtu, ale především nepředložila doklady k prokázání výdajů žalovaného. Žalobkyně tak dle názoru soudu nesprávně posoudila – prověřila úvěruschopnost žalovaného, a to i s ohledem na skutečnost, že žalovaný následně na sjednaný úvěr nic nezaplatil.7. Dle názoru soudu tedy žalobkyně nevyhodnotila úvěruschopnost žalovaného náležitě a správně a nesplnila tak povinnost důkladně posoudit úvěruschopnost úvěrovaného, kterou jí ukládalo ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a vzhl