10 C 48/2025-54 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky. V žalobě uváděla, že dne 16. 4. 2024 byla uzavřena mezi žalobkyní jako věřitelem na straně jedné a žalovaným jako dlužníkem na straně druhé smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 35 000 Kč (článek IV. odst. 4.2. smlouvy o úvěru). Úvěr byl ve prospěch žalovaného vyplacen v souladu s ujednáním smluvních stran uvedeným v článku IV. odst. 4.3. smlouvy o úvěru. Úroky úvěru měly být žalovaným žalobkyni hrazeny v měsíčních splátkách 5 250 Kč vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce (článek IV. a článek V. smlouvy o úvěru). Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne 15. 5. 2024. Na základě tohoto porušení smluvních povinností zaslala žalobkyně žalovanému první upomínku ze dne 20. 4. 2025, kde vyzval žalovaného k úhradě dlužné splátky. Žalovaný však své splatné závazky neuhradil. Žalobkyně proto zaslala žalovanému druhou upomínku ze dne 5. 6. 2024, kde opětovně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky. I přes zaslání několika upomínek tak nebyla ze strany žalovaného řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka úvěru splatná dne 15. 5. 2024. Na jednotlivé upomínky nebylo reagováno zaplacením, proto žalobkyni nezbývalo jiné možnosti, než přistoupit dle ustanovení článku V. odst. 5.5. smlouvy o úvěru k zesplatnění úvěru, a vyzvat žalovaného s ohledem na porušení smlouvy o úvěru k úhradě zbývající jistiny úvěru a nákladů právního zastoupení, jak je patrné z připojeného zesplatnění ze dne 21. 10. 2024. V návaznosti na shora řečené požaduje žalobkyně částku ve výši 35 000 Kč představující zesplatněnou jistinu poskytnutého úvěru, náklady na upomínkování v celkové výši 1 000 Kč za upomínky č. 1 a 2, zákonný úrok z prodlení v odpovídající výši z této částky a náhradu nákladů soudního řízení. Dne 21. 10. 2024 byla žalovanému odeslána „Předžalobní výzva, zesplatnění úvěru s možností řešení, oznámení o převzetí pr. zastoupení“, ve které byl žalovaný seznámen s tím, že i přes zaslání několika písemných upomínek ze strany žalobkyně nebyla řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka spotřebitelského úvěru č. , hodnota, splatná dne 15. 5. 2024 a byl vyzván k úhradě dlužné částky s příslušenstvím a seznámen s dalšími možnostmi řešení svého závazku. Žalovaný byl upomínkami upozorněn na skutečnost, že při neuhrazení dluhu může žalobkyně zesplatnit jistinu úvěru a tuto soudně vymáhat. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky (jistiny úvěru a nákladů právního zastoupení) ve lhůtě nejpozději do 4. 11. 2024. Vzhledem k tomu, že žalovaný svou povinnost dobrovolně nesplnil, dostal se dnem bezprostředně následujícím do prodlení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, když soud vycházel z toho, že oba účastníci souhlasili s tím, aby ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.4. Z tzv. předsmluvní informace a ze samotné smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru vzal soud za prokázané, že dne 16. 4. 2024 byla uzavřena mezi žalobkyní jako věřitelem na straně jedné a žalovaným jako dlužníkem na straně druhé smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 35 000 Kč (článek IV. odst. 4.2. smlouvy o úvěru). Úvěr byl ve prospěch žalovaného vyplacen v souladu s ujednáním smluvních stran uvedeným v článku IV. odst. 4.3. smlouvy o úvěru. Podle článku IV. Smlouvy měla být z této částky částka 35 000 Kč vyplacena na účet žalovaného č. , č. účtu, . Splátky činily 5 250 Kč měsíčně.5. Z detailu pohybu – platba převodem uvnitř banky vzal soud za prokázané, že částka 35 000 Kč byla poukázána dne 4. 2. 2025 na účet žalovaného č. , č. účtu, .6. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne 15. 5. 2024. Na jednotlivé upomínky nebylo reagováno zaplacením, proto žalobkyni nezbývalo jiné možnosti, než přistoupit dle ustanovení článku V. odst. 5.5. smlouvy o úvěru k zesplatnění úvěru, a vyzvat žalovaného s ohledem na porušení smlouvy o úvěru k úhradě zbývající jistiny úvěru a nákladů právního zastoupení, jak je patrné z připojeného zesplatnění ze dne 21. 10. 2024. To vyplynulo z předložených upomínek a ze zesplatnění ze dne 21. 10. 2024. Soud v zásadě vychází z výpočtu dlužné částky tak jak ji v žalobě uvádí žalobkyně, soud z ní však vychází jen pro případ, že by smlouva byla sjednána platně.7. Ze smlouvy samotné a z přílohy č. , hodnota, vyplynulo, že žalobkyně zkoumala tzv. úvěruschopnost žalovaného, kdy vycházela z jeho příjmu 24 768 Kč měsíčně. Tento příjem však není ničím doložen. Současně vychází nákladů na bydlení rovněž ničím nedoložených ve výši 3 000 Kč a pravidelných měsíčních závazků ve výši 5 250 Kč. Žalovaný měl také uvádět sázky ve výši 2 435 Kč. Pomineme-li skutečnost, že žalobkyně uvedený příjem a výdaje žalovaného nijak neprokazuje, je zřejmé, že uvedený příjem sám o sobě by zřejmě splátku ve výši 5 250 Kč neumožňoval. Současně je zřejmé, že částka ve výši 3 000 Kč na bydlení žalovaného může odpovídat skutečnosti je stěží a z obecné zkušenosti je zřejmé, že částka na bydlení nemůže stačit. Současně žalobkyně vychází z přiznané částky závazků žalovaného ve výši 5 250 Kč měsíčně (výživné + splátka , Anonymizováno, ). To jsou závazek poměrně znatelné vzhledem k tvrzenému příjmu žalovaného, představující poměrně vysoké riziko pro schopnost žalovaného další závazky splácet, zvláště, když má jedno nezaopatřené dítě. Náklady domácnosti mimo bydlení nejsou nijak kalkulovány. Dle názoru soudu tak žalobkyně nedostatečně a nesprávně prověřila schopnost žalovaného poskytovaný úvěr splácet, pokud jde o příjmy i výdaje žalovaného. Porušila tím svoji povinnost podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je nutno úvěrovou smlouvu s odkazem na ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru považovat za absolutně neplatnou. Toto ustanovení současně ukládá žalovanému povinnost vrátit žalobkyni toliko jistinu úvěru tedy částku 35 000 Kč, poníženou o případné zaplacené částky.8. Smlouva byla uzavřena 16. 4. 2024 a splatnost jednotlivých splátek byla stavena na 15. den v měsíci. Žaloba současně vychází z toho, že žalovaný se dostal do prodlení ze splátky splatné dne 15. 5. 2025 (tedy prvé v pořadí). Z tohoto tvrzení tedy logicky vyplývá, že žalovaný nezaplatil žádnou splátku. Vzhledem k tomu, že žalobkyně má nárok pouze na jistinu úvěru 35 000 Kč, kterou soud uložil žalovanému také ve prospěch žalobkyně zaplatit. Vzhledem k dikci ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, zejména poslední věty tohoto ustanovení, nevznikl žalobkyni nárok na další sjednané částky, ani na příslušenství. Proto byla žaloba co do zbytku zamítnuta.9. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch a podle § 142 odst. 2 o.s.ř. jí tak přísluší právo na náhradu nákladů řízení podle míry jejího úspěchu ve věci. Žalobkyně požadovala včetně příslušenství ke dni vydání rozhodnutí částku 40 646 Kč a byla úspěšná co do částky 35 000 Kč. Byla tedy úspěšná z 86 % a neúspěšná ze 14 %.. Žalobkyně tak má právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 72 % (86 – 14 = 72). Její náklady spočívaly v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 440 Kč, v odměně advokáta za tři úkony právní služby advokáta po 700 Kč podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu a ve třech paušálech po 100 Kč podle § 14b odst. 6 advokátního tarifu. Náklady řízení žalobkyně tak činí celkem 3 840 Kč a 72 % z této částky činí 2 764,80 Kč.