17 C 137/2025-56 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobou doručenou soudu dne 24. 7. 2025 se žalobkyně jako právní nástupkyně , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . (dále jen „společnosti , Anonymizováno, “) domáhala zaplacení 17 898,79 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 17 898,79 Kč od 16. 5. 2025 do zaplacení ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 6. 8. 2024, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr v celkové výši 41 542,38 Kč.2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě požádala o rozložení plnění do splátek z důvodu jednak výpadku příjmu, jednak závažného , podezřelý výraz, , Anonymizováno, .3. Z úvěrové smlouvy vzal soud za prokázané, že společnost , Anonymizováno, a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne 6. 8. 2024, ve které se společnost , Anonymizováno, zavázala poskytnout žalované úvěr do výše 10 000 Kč.4. Z tvrzení žalobkyně, které žalovaná nerozporovala, vzal soud za prokázané, že žalovaná čerpala úvěr v celkové výši 41 542,38 Kč.5. Z výpisu plateb vzal soud za prokázané, že žalovaná splatila celkem 41 330,70 Kč.6. Ze smlouvy na opakovaném postoupení pohledávek a dodatku č. 2 ke smlouvě včetně seznamu pohledávek vzal soud za prokázané, že společnost , Anonymizováno, a žalobkyně uzavřely smlouvu o postoupení souboru pohledávek včetně sporné pohledávky za žalovanou.7. Z ostatních listinných důkazů soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v aktuálním znění, pro věc rozhodném, (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „obč. zák.“) Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).12. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil tak, že společnost , Anonymizováno, poskytla žalované peněžní prostředky na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru, která je neplatná, neboť před uzavřením smlouvy řádně neposoudila úvěruschopnost žalované, když k takovému posouzení chybí podkladový materiál.13. Žalobkyně je ve sporu věcně legitimovaná, neboť nabyla spornou pohledávku postoupením.14. Proto soud postupoval podle § 87 odst. 1 věty III zákona o spotřebitelském úvěru, když uložil žalované, aby zaplatila žalobkyni částku 211,68 Kč, která je rozdílem jen mezi poskytnutou jistinou spotřebitelského úvěr v celkové výši 41 542,38 Kč a plněním v celkové výši 41 330,70 Kč, jak je uvedeno v bodě I. výroku, a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl (i co do zaplacení úroku z prodlení – k tomu srov. bod 14. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021), jak je uvedeno v bodě II. výroku.15. Žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná a žalované žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl o povinnosti k náhradě nákladů podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v aktuálním znění, pro věc rozhodném, (dále jen „o. s. ř.“) jak je uvedeno v bodě III. výroku.16. Lhůta k plnění rozsudkem uložených povinností byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.