17 C 262/2023-129 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobou doručenou soudu dne 30. 8. 2023 se žalobce jako vlastník pozemku parcelní č. st. , Anonymizováno, , o výměře 131 m2, zastavěná plocha a nádvoří, na němž se nachází budova č. p. , Anonymizováno, – rodinný dům, a přilehlého pozemku parcelní č. , Anonymizováno, o výměře 400 m2, orná půda, v obci a katastrálním území , adresa, , zapsaných na listu vlastnictví č. , hodnota, , (dále též jen „pozemků“) domáhal vydání bezdůvodného obohacení ve výši 83 483 Kč za užívání těchto pozemků v období od září 2020 do srpna 2023 a zaplacení opětujícího se plnění ve výši 2 384 Kč měsíčně, neboť žalovaní jsou spoluvlastníky budovy č. p. , Anonymizováno, – rodinného domu na pozemku parcelní č. st. , Anonymizováno, , zapsaného na listu vlastnictví č. , hodnota, (dále též jen „rodinného domu“).2. Žalovaný 1) namítal, že je vlastníkem stavebního pozemku, takže žaloba je potud nedůvodná. Pokud jde o vydání bezdůvodného obohacení za užívání zahrady, tak nesouhlasil jen s jeho výší, a poukazoval na to, že pozemky trpí různými vadami, které by měly být při ocenění zohledněny (těmito vadami se podrobně zabývala znalkyně ve svém posudku – pozn. soudu); rovněž uvedl, že loni praskl vodovodní řad, takže na místo museli přijet vodáci a předělat jej.3. Žalovaná 2) navrhovala, aby soud žalobu zamítl, neboť ve sporném období neužívala rodinný dům ani zahradu, když od roku 1996 jsou žalovaní rozvedení, poukazovala na to, že pozemky trpí různými vadami, které by měly být při ocenění zohledněny (těmito vadami se podrobně zabývala znalkyně ve svém posudku – pozn. soudu), a namítala, že dne 24. 4. 2023 uhradila žalobci částku 5 400 Kč, neboť za přiměřenou náhradu považuje částku 300 Kč měsíčně.4. Usneseními vydanými na jednání konaném dne 6. 3. 2024 soud zastavil řízení co do zaplacení opětujícího se plnění, neboť žalobce vzal žalobu v tomto rozsahu zpět, a připustil změnu žaloby spočívající v jejím rozšíření, takže předmětem řízení bylo nadále zaplacení 94 738 Kč za období od září 2020 do února 2024.5. Usnesením vydaným na jednání konaném dne 19. 3. 2025 soud zastavil řízení co do zaplacení 33 687 Kč, neboť žalobce vzal v tomto rozsahu žalobu zpět kvůli závěrům znaleckého posudku, se kterými se však neztotožnil zcela, neboť se domníval, že znalkyně neměla přistoupit k redukci ceny o 20 % kvůli ochranným pásmům, a žalovaní se zpětvzetím žaloby souhlasili, a nepřipustil změnu žaloby spočívající v jejím dalším rozšíření, takže předmětem řízení zůstalo zaplacení 61 051 Kč za období od září 2020 do února 2024.6. Z výpisu z katastru nemovitostí k datu 25. 1. 2023 vzal soud za prokázané, že vlastníkem pozemků je žalobce a spoluvlastníky rodinného domu jsou žalovaní.7. Z tvrzení žalobce, které nikdo nerozporoval, vzal soud za prokázané, že žalovaný 1) užíval ve sporném období dům a zahradu.8. Z tvrzení žalované 2), které nikdo nerozporoval, vzal soud za prokázané, že žalovaná 2) neužívala ve sporném období rodinný dům ani zahradu.9. Z výzvy k jednání, výzvy k úhradě nájemného ze dne 23. 3. 2023 včetně detailní informace k zásilkám vzal soud za prokázané, že žalobce odeslal žalovaným předžalobní výzvu.10. Ze znaleckého posudku , jméno znalkyně, podaného písemně dne 29. 11. 2024 a ústně na jednání konaném dne 19. 3. 2025 vzal soud za prokázané, že znalkyně určila obvyklou cenu užívání stavebního pozemku za celé sporné období částkou 16 974 Kč a obvyklou cenu užívání přilehlého pozemku, který je vedený jako orná půda, ale plní funkci zahrady, rovněž za celé sporné období částkou 41 462 Kč, tj. celkem 58 436 Kč, a že přihlédla ke všem žalovanými poukazovaným vadám – tj. plynovému vedení přes zahradu, podzemnímu vedení vodovodu, umístění revizní šachty, druhu půdy, skutečné výměře zahrady.11. Z ostatních listinných důkazů soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.12. Podle § 2991 obč. zák. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odstavec 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2).13. Podle § 2999 odst. 1 věty I obč. zák. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.14. Podle § 1127 obč. zák. z právního jednání týkajícího se společné věci jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně.15. Po právní stránce posoudil soud zjištěný skutkový stav tak, že žalovaní užívali stavební pozemek tím, že na něm stál rodinný dům v jejich spoluvlastnictví, a pro toto užívání neměli žádný právní důvod, proto žalobci jako majiteli stavebního pozemku vzniklo právo na vydání bezdůvodného obohacení ve výši obvyklé ceny, které jsou žalovaní povinni vydat společně a nerozdílně. Žalobce požadoval na této části předmětu řízení jen tolik, kolik stanovil posudek znalkyně, tj. 16 974 Kč, ale po odečtení částky 5 400 Kč, kterou již zaplatila žalovaná 2), tedy 11 574 Kč, a žalovaní proti závěru znaleckého posudku ničeho nenamítali, proto soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl, jak je uvedeno v bodě I. výroku. Námitku žalované 2), že nejde o závazek z právního jednání, nýbrž o závazek z jiného právního důvodu, proto spoluvlastníci nejsou povinni společně a nerozdílně, přitom považoval nedůvodnou, neboť takový výklad by odporoval podstatě spoluvlastnictví, která tkví v tom, že každý ze spoluvlastníků se podílí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví; k aplikaci § 1127 obč. zák. i v poměrech závazku z bezdůvodného obohacení srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2022, sp. zn. 29 Cdo 3039/2021, uveřejněný pod číslem 75/2023 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Námitku žalovaného 1), že je vlastníkem stavebního pozemku, považoval soud za nedůvodnou, neboť takové vlastnictví nebylo v řízení prokázáno; pokud žalovaný 1) dovozoval své vlastnické právo z listiny na č. l. 43 spisu, ztotožnil se soud s právním názorem žalobce, že tato listina vlastnické právo žalovaného 1) neprokazuje (srov. právní názor žalobce na č. l. 61 p. v. spisu).16. Pokud jde o bezdůvodné obohacení za užívání přilehlé zahrady, tak tuto zahradu neužívala žalovaná 2), která se ze společného obydlí odstěhovala po rozvodu manželství, ale jen žalovaný 1), který v domě bydlel a zahradu užíval. Proto soud uložil žalovanému, aby zaplatil žalobci tolik, kolik stanovil posudek znalkyně, tj. 41 462 Kč, jak je uvedeno v bodě II. výroku. Jak již bylo uvedeno, žalobce nesouhlasil s krokem znalkyně spočívajícím ve snížení obvyklé ceny užívání pozemku o 20 % Podle názoru soudu se znalkyně s námitkou žalobce přesvědčivě vypořádala, když vysvětlila, že důvodem pro 20% redukci jsou různá ochranná pásma, která omezují uživatele pozemku, soud se ztotožnil s jejím vysvětlením a neměl pochybnosti o správnosti jejího posudku; závěr znalkyně rovněž korespondoval s námitkou žalovaného 1), vznesenou na prvním jednání, které se ve věci konalo, a kterou žádný z účastníků nerozporoval, ohledně prasknutého vodovodu a jeho opravy. Pokud jde o námitku žalovaného 1), že půda obsahuje vysoký obsah stavební suti, tak znalkyně uvedla, že nezkoumala kvalitu půdy, ale že by tato okolnost zřejmě neměla na ocenění užívání žádný vliv; soud se s tímto závěrem neztotožnil bezvýhradně, ale od ocenění znalkyně se přesto neodchýlil, neboť měl za to, že obvyklá cena užívání byla již redukovaná dostatečně a ve výsledku je slušná, když průměrná obvyklá cena užívání činí za sporné období 987,19 Kč měsíčně (výpočet soudu). Proto soud – pokud jde o vydání bezdůvodného obohacení za užívání zahrady – ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 1) vyhověl žalobě co do zaplacení 41 462 Kč a ve zbývajícím rozsahu, tedy co do zaplacení 8 015 Kč, žalobu zamítl, jak je uvedeno v bodech II. a III. výroku, a ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou 2), která zahradu neužívala, žalobu zamítl, jak je uvedeno v bodě IV.17. Pokud jde o náhradu nákladů řízení mezi žalobcem a žalovaným 1), tak žalobce nárokoval zaplacení 61 051 Kč, a byl úspěšný co do zaplacení 53 036 Kč (tj. 86,9 %), ale rozhodnutí o výši plnění záviselo na znaleckém posudku, proto soud přiznal žalobci plnou náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v aktuálním znění, pro věc rozhodném, (dále jen "o. s. ř.") které sestávají z 1/2 soudního poplatku ve výši 6 054,90 Kč, tedy z částky 3 027,45 Kč, a z nákladů právního zastoupení ve výši 22 783,44 Kč [z tarifní hodnoty 61 051 Kč odměna podle § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), ve znění účinném do 31. 12. 2024, za 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, účast na prvním jednání, vyjádření ze dne 16. 8. 2024) ve výši 17 900 Kč, poníženou o 20 % podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu, tedy ve výši 14 320 Kč, 1/2 paušáln