3 C 134/2025-32 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 24. 7. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení 90 847 Kč s příslušenstvím jako nedoplatku zápůjčky. V žalobě uváděla, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, poskytla žalovanému na základě smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, uzavřené dne 21. 9. 2019 peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Před poskytnutím zápůjčky právní předchůdkyně žalobkyně řádně přezkoumala úvěruschopnost žalovaného, přičemž vycházela z informací získaných především v NRKI, SOLUS, insolvenčním rejstříku, evidenci neplatných dokladů a interních registrů. Žalovaný se zavázal vrátit 80 959 Kč (zápůjčka 45 000 Kč, souhrnný poplatek 35 959 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 8 577 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení a flexibilní splácení, odměny za administrativní činnost a komfortní splácení) v 18měsíčních splátkách po 4 498 Kč. Poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 2. 12. 2019. Žalovaný uhradil celkovou částku 13 500 Kč, kterou žalobkyně započetla na jistinu zápůjčky v částce 8 599,24 Kč a na souhrnný poplatek v částce 4 900,76 Kč. Smlouvou ze dne 28. 1. 2022 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny ve výši 36 400,76 Kč, souhrnného poplatku ve výši 28 846,24 Kč, smluvní pokuty ve výši 22 500 Kč počítané ke dni 1. 2. 2022 ve výši 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, sankčních poplatků ve výši 3 100 Kč představující součet poplatků za zahájení vymáhání dluhu Centrálním vymáháním pohledávek a poplatků za upomínky, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 202,20 Kč (úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny zápůjčky od 21. 12. 2019 do 1. 2. 2022) s úrokem ve výši 11,75 % ročně a úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny zápůjčky od 18. 3. 2022 do zaplacení.2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil.3. Účastníci souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise.4. Ze smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, ze dne 21. 8. 2019 a ze standartní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalovanému byla poskytnuta zápůjčka ve výši 45 000 Kč, která byla současně spotřebitelským úvěrem podle zákona č. 257/2016 Sb. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že danou částku převzal při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 35 959 Kč, celkem tedy částku 80 959 Kč, to vše v 18měsíčních splátkách po 4 498 Kč s tím, že poslední splátka činila 4 493 Kč. Souhrnný poplatek sestával z úroku ve výši 11 028 Kč, odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 15 017 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 9 914 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 29 % ročně a byla pevná po celou dobu trvání smlouvy. V čl. 6.1. obchodních podmínek je obsaženo ujednání o smluvní pokutě při prodlení žalovaného se splácením zápůjčky ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně kterých byl žalovaný v prodlení. V čl. 6.3 obchodních podmínek pak byla sjednána výše poplatku na zaslanou paušalizovanou upomínku při prodlení žalovaného se splácením zápůjčky ve výši 300 Kč s tím, že celkový počet zpoplatněných upomínek nesměl přesáhnout 12.5. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaný na svůj dluh zaplatil celkem 13 500 Kč, přičemž naposledy uhradil splátku dluhu dne 2. 12. 2019. Současně soud z tabulky umoření zjistil, jakým způsobem žalobkyně vypočítala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 28. 1. 2022 a z příloh soud zjistil, že společnost , právnická osoba, postoupila žalovanou pohledávku žalobkyni.7. Z oznámení ze dne 1. 2. 2022 vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o postoupení pohledávky. Oznámení bylo předáno k doručení žalovanému dne 11. 2. 2022, jak vyplývá z poštovního podacího archu.8. Z výzvy ze dne 10. 2. 2022 soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení žalované částky do 17. 3. 2022.9. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 21. 3. 2025 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky s upozorněním, že v případě nezaplacení do sedmi dnů bude dlužná částka vymáhána soudní cestou. Výzva byla žalovanému odeslána dne 24. 3. 2025, jak vyplývá z podacího lístku.10. O skutkovém stavu lze uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 45 000 Kč a ten se zavázal zápůjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek 35 959 Kč, celkem tedy 80 959 Kč, a to vše v 18měsíčních splátkách po 4 498 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 29 % ročně jako pevná po celou dobu trvání smlouvy. V obchodních podmínkách ke smlouvě o zápůjčce byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, s jejímž splacením je žalovaný v prodlení. Poplatek za odeslání upomínky k úhradě dluhu činil 300 Kč. Výzvou ze dne 10. 2. 2022 žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu do 17. 3. 2022. Pohledávka za žalovaným z předmětné smlouvy o zápůjčce byla postoupena žalobkyni.11. Po právní stránce se jedná o spor ze smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., která byla zároveň spotřebitelským úvěrem podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb. Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a násl. o. z.).12. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky.13. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.).14. Podle § 588 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.15. Podle § 580 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.16. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.17. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o zápůjčce a dospěl k závěru, že tato je v části týkající se souhrnného poplatku uzavřena v rozporu s dobrými mravy.18. Souhrnný poplatek je třeba považovat za obdobu smluvních úroků, neboť má představovat příjem věřitele z titulu zapůjčení peněz dlužníkovi. Dle přesvědčení soudu je tento souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k zapůjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o zápůjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaný smlouvu o zápůjčce podepsal, a to dokonce i v situaci, kdy v předtištěné (formulářové) smlouvě o zápůjčce uvedl, že porozuměl všem ustanovením smlouvy a že vzájemná plnění nepovažuje za plnění v hrubém nepoměru.19. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 80 % (za 18 měsíců) ze zapůjčené částky je neúměrně vysoký. V době uzavření úvěrové smlouvy, tj. v září 2019 totiž činila sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu 8,44 % ročně. Přitom podle ustálené judikatury platí, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jejich sjednání, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2013, sp. zn. 4 Tdo 416/2013, půjčka s úrokem přesahujícím 44 % ročně je plněním, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru ve smyslu přečinu lichvy podle § 218 odst. 1 tr. zákoníku.20. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravn