6 C 84/2025-69 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 18. 7. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 33 094 Kč s příslušenstvím jako nedoplatku úvěru, který žalovanému poskytla na základě smlouvy o úvěru ze dne 30. 1. 2024, č. , hodnota, . Touto smlouvou byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit částku 58 800 Kč ve 48měsíčních splátkách po 1 225 Kč. Žalovaný zaplatil celkem částku 2 450 Kč. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny ve výši 24 792 Kč (tvořena původní jistinou ve výši 19 823,59 Kč a úroky ke dni zesplatnění 23. 7. 2024 ve výši 3 370,89 Kč), smluvní pokuty ve výši 998 Kč, náklady na upomínky ve výši 600 Kč, dále smluvní pokuty ve výši 8 302,02 Kč (smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z nové jistiny 23 194,48 Kč od 25. 7. 2024 do sepisu žaloby 17. 7. 2025), dále 68,36 % úrok ročně z částky 19 832,59 Kč od 25. 7. 2024 do 17. 8. 2024 ve výši 867,36 Kč a úrok 14,75 % ročně z částky 19 823,59 Kč od 18. 8. 2024 do zaplacení, maximálně do doby, kdy celkový úrok za dobu od 25. 7. 2024 dosáhne částky 70 560 Kč.2. Žalobkyně byla následně soudem vyzvána, aby doplnila žalobu ohledně skutečností, jakým způsobem před poskytnutím úvěru odborně posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet. K tomu žalobkyně uvedla, že schopnost žadatele prověřila na základě dokladů o příjmech, výpisů z databází NRKI a SOLUS, hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. Žalobkyně počítala s příjmem žalovaného 13 851 Kč, s náklady ve výši 10 082 Kč a z volných zdrojů ke splácení ve výši 2 769 Kč. Žalobkyně měla k dispozici informaci o výši mzdy vyplacené žalovanému na jeho účet u , Anonymizováno, . v měsících říjen 2023 až leden 2024 (za říjen částky 15 815 Kč a 11 097 Kč, za listopad částky 11 815 Kč, 10 000 Kč a 12 000 Kč, za prosinec částky 11 815 Kč a 11 802 Kč a za leden 9 815 Kč).3. K jednání nařízeném na den 9. 10. 2025 se právní zástupkyně žalobkyně dostavila, na podané žalobě trvala, další doklady ke zkoumání úvěruschopnosti nepředložila. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud tedy jednal v jeho nepřítomnosti.4. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti:5. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 30. 1. 2024 a z oznámení o schválení úvěru ze dne 1. 2. 2024 soud zjistil, že žalobkyně – společnost , právnická osoba, . – poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit celkovou částku 58 800 Kč ve 48měsíčních splátkách po 1 225 Kč. Úrok byl stanoven ve výši 68,36% ročně a RPSN potom činila 89,46%. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátky nebo její části o 30 dnů byla sjednána povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, ohledně níž se žalovaný ocitl v prodlení do zesplatnění úvěru (čl. 6.1. smlouvy). Současně bylo sjednáno právo žalobkyně na zaplacení náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, s níž se žalovaný dostal do prodlení o délce 15 dnů do zesplatnění úvěru (čl. 6.2. smlouvy). Pro případ prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů mělo dojít k automatickému zesplatnění úvěru (čl. 6.3. smlouvy) a neuhrazená jistina úvěru spolu s úroky za poskytnutí úvěru přirostlými ke dni zesplatnění se staly součástí nové jistiny úvěru, která byla splatná ke dni zesplatnění (čl. 6.4. smlouvy). Ode dne následujícího po zesplatnění pak mělo žalobkyni vzniknout právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení z této nové jistiny a dále smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně až do úplného zaplacení. Současně bylo ujednáno, že i po zesplatnění budou dále běžet sjednané úroky za poskytnutí úvěru až do úplné úhrady původní nesplacené jistiny úvěru, maximálně však do doby, kdy úrok po zesplatnění dosáhne souhrnné výše 70 560 Kč (čl. 2.2. smlouvy).6. Podle výpisu z účtu byla žalovanému poskytnuta jistina úvěru ve výši 20 000 Kč dne 31. 1. 2024 na účet žalovaného vedený u ČSOB a.s. Na úvěr žalovaný zaplatil celkem 2 450 Kč (2 splátky po 1 225 Kč). Dopisem ze dne 23. 7. 2024 žalobkyně zesplatnila poskytnutý úvěr v celkové částce 24 792 Kč.7. Z předžalobní výzvy ze dne 9. 12. 2024 a přiloženého podacího archu bylo prokázáno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení částky 24 792 Kč s příslušenstvím do 15 dnů.8. Z listinných důkazů předložených žalobkyní vzal soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr, na který žalovaný plnil částečně. Žalovaný poskytnutí úvěru, jeho výši a výši splacených částek nijak nesporoval, v řízení zůstal nečinný.9. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 86 odst. 1,2 zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebitel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřena v režimu zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, absolutně neplatná. Soud poznamenává, že s účinností od 29. 5. 2022 byla novelou ZSÚ (zákonem číslo 96/2022 Sb.) provedena změna spočívající v uvedení absolutní neplatnosti. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.12. Úvěrová smlouva byla uzavřena až po nabytí účinnosti zákona č. 96/2022 Sb., který stanovuje absolutní neplatnost smlouvy v případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru. Z tvrzení žalobkyně a z předložených důkazů a ze shora uvedeného dospěl soud k závěru, že uzavřená smlouva je absolutně neplatná, neboť věřitel s odbornou péčí neposoudil a neověřil schopnost žalovaného úvěr splácet. Z žádosti o úvěr vyplývá, že žalovaný je svobodný a má příjem ze zaměstnání, jehož výše byla doložena (cca 13 851 Kč měsíčně). Žalobkyně dále počítala s životním minimem ve výši 4 860 Kč, s náklady na bydlení ve výši 3 915 Kč, se splátkami , Anonymizováno, ve výši 1 307 Kč měsíčně a s rezervou 1 000 Kč měsíčně. Žalobkyně dospěla k rozdílu mezi příjmy a výdaji na částku 2 769 Kč a úvěr poskytla. Soud nicméně s posouzením žalobkyně nesouhlasí. Žalobkyně se spokojila pouze s doložením příjmů žalovaného a ohledně stanovení výdajů vycházela pouze z životního minima a údajů sdělených žalovaným. Přitom žalobkyně věděla, že mzda je žalovanému vyplácena na účet a nic jí nebránilo vyžádat si od žalovaného výpis z tohoto účtu za poslední tři měsíce, aby dostatečně prozkoumala i výdaje žalovaného. Spokojila se pouze s tvrzeními žalovaného a jeho údaje si neověřila. Podle názoru soudu žalobkyně řádně nevyhodnotila schopnost žalovaného úvěr splácet.13. Z výše uvedených důvodů soud smlouvu o úvěru posoudil jako absolutně neplatnou. Žalobkyni tak nelze přiznat jí požadované plnění, ale pouze právo na zaplacení bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 o. z.14. Žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, na které žalovaný uhradil 2 450 Kč. Dlužná částka tak představuje 17 550 Kč, kterou by žalovaný měl zaplatit v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož se žalovaný k jednání bez omluvy nedostavil, nemohl soud posoudit jeho schopnosti dlužnou částku splatit, proto vyšel z ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. a stanovil lhůtu k plnění do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.15. Žalobkyně nemá nárok na zákonné úroky z prodlení, neboť až tímto rozhodnutím je založena povinnost žalovaného k placení dlužné částky a on se dostane do prodlení, pokud ve stanovené lhůtě dlužnou částku nesplatí (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 101/2023 ze dne 20. 9. 2023).16. Výrokem II. pak soud žalobu zamítl co do zbylé částky 15 544 Kč a co do požadovaných úroků i úroků z prodlení.17. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 33 094 Kč, bylo jí vyhověno co do částky 17 550 Kč, žaloba byla zamítnuta co do částky 15 544 Kč. Rozdíl úspěchu