8 C 265/2025-52 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 20. 8. 2025 se žalobce domáhal zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba , adresa, , č. p. , Anonymizováno, , rod. dům, pozemku parc. č. , Anonymizováno, , zahrada, pozemku parc. č. , hodnota, , zahrada, a pozemku parc. č. , hodnota, , trvalý travní porost, vše zapsané na listu vlastnictví č. , hodnota, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec a katastrální území , adresa, . Uvedl, že žalobce a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky uvedených nemovitých věcí, přičemž žalobce je vlastníkem id. 7/8 vzhledem k celku a žalovaný je vlastníkem id. 1/8 vzhledem k celku. Žalobce se o tyto nemovitosti stará a užívá je, zatímco žalovaný bydlí v jiném městě. Žalobce požaduje, aby byly předmětné nemovité věci přikázány jemu. Poukázal přitom jednak na narušené osobní vztahy mezi spoluvlastníky, blízký vztah žalobce k nemovitostem oproti nezájmu žalovaného, nutnost zásadních investic a naléhavých oprav a na nespravedlivé zhodnocování podílu žalovaného. Nemovitosti nelze podle žalobce reálně rozdělit, a to s ohledem na nedělitelný charakter pozemků za domem parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, , které tvoří organickou součást celku a mají pro žalobce i jeho matku mimořádný význam. Žalobce má připravené finanční prostředky k okamžité výplatě podílu žalovaného. Jediným logickým a spravedlivým řešením je proto zrušení spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem a jejich přikázání do výlučného vlastnictví žalobce, a to za přiměřenou finanční náhradu žalovanému. Za účelem jejího stanovení nechal žalobce zpracovat znalecký posudek u soudního znalce , tituly před jménem, , jméno FO, . Tento znalec dospěl k závěru, že tržní cena předmětných nemovitostí činí 2 144 000 Kč. Hodnota spoluvlastnického podílu žalovaného tak činí 268 000 Kč. Tuto částku nabízel žalobce žalovanému v rámci mimosoudního jednání před podáním žaloby, žalovaný však požadoval zaplacení částky 370 000 Kč. K mimosoudní dohodě mezi účastníky tak nedošlo.2. Žalovaný se k žalobě ani přes výzvu soudu nevyjádřil.3. U jednání, které se ve věci konalo dne 17. 12. 2025 a ke kterému se žalovaný bez omluvy nedostavil, žalobce na svém návrhu setrval. Uvedl, že rozdělení rodinného domu ani přilehlé malé zahrady není možné a že pozemky parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, jsou organickou součástí rodinného domu a jsou určeny k užívání spolu s rodinným domem, a to i přesto, že se od něj nacházejí přes cestu.4. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že účastníci jsou spoluvlastníky nemovitých věcí uvedených v žalobě, přičemž žalobce je vlastníkem id. 7/8 vzhledem k celku a žalovaný je vlastníkem id. 1/8 vzhledem k celku.5. Ze znaleckého posudku zpracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, ke dni 28. 5. 2025 soud zjistil, že jmenovaný znalec stanovil cenu obvyklou předmětných nemovitých věcí na 2 144 000 Kč.6. Z prohlášení znalce , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 10. 12. 2025 soud zjistil, že jmenovaný znalec prohlásil, že si je vědom povinnosti oznámit skutečnosti, pro které by byl jako znalec vyloučen nebo které by mu bránily být činný jako znalec, stejně jako trestněprávních následků podání nepravdivého znaleckého posudku.7. Z výpisu ze spořicího účtu vedeného na jméno žalobce u , právnická osoba, ., bylo zjištěno, že žalobce měl ke dni 30. 11. 2025 na tomto účtu k dispozici částku cca 485 tisíc Kč.8. Z výzvy ke zrušení a vypořádání spoluvlastnictví ze dne 23. 7. 2025 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím své tehdejší zástupkyně vyzval žalovaného ke zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a vyjádřil zájem nabýt spoluvlastnický podíl za cenu vycházející ze znaleckého posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, .9. Z emailové komunikace mezi zástupkyní žalobce a žalovaným ze dne 3. a 4. srpna 2025 soud zjistil, že zástupkyně žalobce vyzvala žalovaného k vypořádání spoluvlastnictví a že žalovaný jí sdělil, že je ochoten žalobci svůj spoluvlastnický podíl prodat za částku 380 000 Kč, čímž by byly majetkové otázky mezi nimi uzavřeny.10. Z ostatních předložených listinných důkazů soud nezjistil žádné pro věc relevantní skutečnosti.11. Na podkladě těchto důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:Účastníci jsou spoluvlastníky předmětných nemovitých věcí nacházejících se v katastrálním území , adresa, , přičemž žalobce je vlastníkem id. 7/8 vzhledem k celku a žalovaný je vlastníkem id. 1/8 vzhledem k celku. Žalobce projevil vůli dále nesetrvávat v tomto spoluvlastnictví, stejně jako zájem nabýt spoluvlastnický podíl žalovaného. Obvyklá cena předmětných nemovitých věcí byla soudním znalcem stanovena na 2 144 000 Kč. Žalobce disponuje dostatečnými finančními prostředky k zaplacení vypořádacího podílu.12. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví.13. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších novel (dále jen „o. z.“), platí, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.14. Podle § 1140 odst. 2 o. z. může každý ze spoluvlastníků kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.15. Podle § 1143 o. z. platí, že nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.16. Podle § 1144 odst. 1 o. z. platí, že je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.17. Podle § 1147 o. z. platí, že není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.18. Při posuzování toho, zda je namístě podílové spoluvlastnictví účastníků k předmětným nemovitým věcem nacházejícím se v katastrálním území , adresa, zrušit, vycházel soud ze základního východiska uvedeného v § 1140 o. z. Podle tohoto ustanovení platí, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat a že každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o zrušení spoluvlastnictví.19. Žalobce podáním žaloby projevil vůli dále nesetrvávat ve spoluvlastnictví s žalovaným, jakož i zájem nabýt jeho spoluvlastnický podíl. Za situace, kdy nebyly tvrzeny ani zjištěny žádné důvody, které by mohly vést k zamítnutí žaloby, dospěl soud k závěru, že je namístě spoluvlastnictví zrušit.20. Pokud jde o způsob vypořádání zrušeného spoluvlastnictví, soud dospěl v prvé řadě k závěru, že s ohledem na dispoziční uspořádání rodinného domu, který je obytný pouze na jednom podlaží o třech obytných místnostech, přičemž dům je obklopen pouze malým pozemkem, nepřichází v úvahu reálné rozdělení pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba rodinného domu, ani pozemku parc. č. , Anonymizováno, . V důsledku toho pak nelze uvažovat ani o rozdělení pozemků parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, , které jsou sice větší výměry, avšak fakticky slouží jako zahrada rodinného domu a jsou určeny k užívání spolu s rodinným domem, a to i přesto, že jsou od něj odděleny místní komunikací.21. Za takové situace bylo nutné zabývat se možností přikázání nemovitých věcí jednomu ze spoluvlastníků, kterážto je druhou možností v zákonné posloupnosti způsobů vypořádání zrušeného podílového spoluvlastnictví.22. Žalobce projevil zájem nabýt spoluvlastnický podíl žalovaného, tak aby se stal výlučným vlastníkem předmětných nemovitých věcí. Žalovaný, který v řízení zůstal zcela pasivní, zájem o nabytí do jeho výlučného vlastnictví neprojevil (a tento zájem neplyne ani z komunikace účastníků před podáním žaloby). Žalobce prokázal, že má k dispozici dostatečné finanční zdroje k zaplacení vypořádacího podílu. Za takové situace dospěl soud k závěru, že je namístě přikázat předmětné nemovité věci do výlučného vlastnictví žalobce.23. Pokud jde o výši vypořádacího podílu, vycházel soud ze znaleckého posudku zpracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, ke dni 28. 5. 2025, ve kterém jmenovaný znalec stanovil cenu obvyklou předmětných nemovitých věcí na 2 144 000 Kč. Proti závěrům znalce o ceně obvyklé nebylo ničeho namítáno a ani soud neměl pochybnosti o správnosti závěrů znalce , tituly před jménem, , jméno FO, . Jelikož spoluvlastnický podíl žalovaného činil 1/8 vzhledem k celku, náleží mu náhrada za spoluvlastnický podíl ve výši 268 000 Kč, kterou je žalobce povinen žalovanému zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).24. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, vycházel soud ze stanoviska pléna Ústavního soudu ze dn