17 C 93/2025-144 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobou doručenou soudu dne 6. 6. 2025 se žalobkyně jako právní nástupkyně , právnická osoba, ., (dále jen „společnosti , Anonymizováno, “) domáhala zaplacení 7 072,14 Kč s- kapitalizovaným úrokem ve výši 662,08 Kč,- úrokem ve výši 12 % ročně z částky 4 892,14 Kč od 2. 7. 2024 do zaplacení,- kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 190,37 Kč a- úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 4 892,14 Kč od 2. 7. 2024 do zaplaceníze smlouvy o úvěru ze dne 26. 6. 2017, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 5 000 Kč, který byl žalovaný oprávněn opakovaně čerpat prostřednictví kreditní karty, (nárok č. , hodnota, ) a zaplacení 7 044,68 Kč s- kapitalizovaným úrokem ve výši 604,30 Kč,- úrokem ve výši 16,9 % ročně z částky 4 999,68 Kč od 2. 7. 2024 do zaplacení,- kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 265,64 Kč a- úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 7 044,68 Kč od 2. 7. 2024 do zaplaceníze smlouvy o revolvingovém úvěru, na jejímž základě se byl žalovanému poskytnut úvěrový limit 5 000 Kč (nárok č. 2).2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.K nároku č. 13. Smlouvou o úvěru (kreditní karty pro soukromou klientelu) bylo prokázáno, že společnost , Anonymizováno, a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne 26. 6. 2017, ve které se společnost , Anonymizováno, zavázala poskytnout žalovanému úvěrový limit 5 000 Kč.4. Výpisem z kartového účtu bylo prokázáno, že záporný zůstatek na účtu ke dni 10. 4. 2024, tj. ke dni, ke kterému společnost , Anonymizováno, prohlásila úvěr za splatný, činil 7 630,15 Kč, přičemž do této částky byly postupně započteny poplatky za výběry hotovosti z bankomatu, poplatky za dotazy na zůstatek, poplatky za jednorázové příkazy k úhradě, úroky, poplatky za správu a vedení účtu a úroky z prodlení; soud vypočetl, že jenom za období od uzavření smlouvy do 20. 10. 2022 tyto poplatky, úroky a úroky z prodlení činily celkem 7 829,48 Kč, tedy převyšovaly konečnou výši záporného zůstatku v době, kdy společnost , Anonymizováno, prohlásila úvěr za splatný.5. Výpisem z běžného účtu žalovaného bylo prokázáno, že za březen 2017 počáteční zůstatek činil 59,66 Kč, žalovaný měl příjem ze zaměstnání ve výši 10 338 Kč, čerpal kontokorent na exekuční srážky ve výši 17 119,91 Kč a konečný zůstatek činil −6 841,79 Kč; za duben 2017 počáteční zůstatek činil −6 841,79 Kč, žalovaný neměl příjem ze zaměstnání, konečný zůstatek činil −7 687,41 Kč; a za květen 2017, případně za část června 2017 před uzavřením smlouvy, výpis z účtu chybí.K nároku č. 26. Smlouvou o revolvingovém úvěru bylo prokázáno, že společnost , Anonymizováno, a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne 23. 5. 2018, ve které se společnost , Anonymizováno, zavázala poskytnout žalovanému úvěrový limit 5 000 Kč.7. Ohledně pohybů na úvěrovém účtu od jeho založení do dne 28. 2. 2024, tj. ke dni, ke kterému společnost , Anonymizováno, prohlásila úvěr za splatný, žalobkyně neunesla důkazní břemeno, ani břemeno tvrzení, neboť nepředložila soudu kompletní výpis z účtu (výpis končí dnem 31. 1. 2024).8. Výpisem z běžného účtu žalovaného bylo prokázáno, že za únor 2018 počáteční zůstatek činil −9 886,51 Kč, žalovaný měl příjem ze zaměstnání ve výši 15 782 Kč, čerpal úvěr od společnosti Č ve výši 101 233 Kč a konečný zůstatek činil 19 005,99 Kč; za březen 2018 počáteční zůstatek činil 19 005,99 Kč, žalovaný měl příjem ze zaměstnání ve výši 14 102 Kč, konečný zůstatek činil −2 269,83 Kč; za duben 2018 počáteční zůstatek činil −2 269,83 Kč, žalovaný měl příjem ze zaměstnání ve výši 17 469 Kč, konečný zůstatek činil −9 163,52 Kč; a za část května 2018 do uzavření smlouvy počáteční zůstatek činil −9 163,52 Kč, žalovaný měl příjem ze zaměstnání ve výši 17 096 Kč a čerpal úvěr od společnosti , Anonymizováno, ve výši 121 391,50 Kč.K oběma nárokům9. Smlouvou o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že společnost , Anonymizováno, a žalobkyně uzavřely smlouvu o postoupení souboru pohledávek ze dne 25. 6. 2024 včetně pohledávek za žalovaným.10. Z ostatních listinných důkazů soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022, (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).13. Soud dospěl k závěru, že smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou neplatné podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, neboť z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalovaného vyplývaly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelské úvěry splácet, když příjem žalovaného ze zaměstnání byl minimální, jeho výdaje soustavně a podstatným způsobem převyšovaly jeho příjmy, zůstatky byly záporné, docházelo k opakovanému čerpání úvěru, jakož i k exekučním srážkám; ve vztahu k nároku č. 1 byl výpis z účtu žalovaného navíc neúplný, takže úvěruschopnost nebyla posouzena řádně.14. Žalobkyně je ve sporu věcně legitimovaná, neboť nabyla sporné pohledávky postoupením.15. Podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je žalovaný povinen vrátit jen poskytnuté jistiny spotřebitelských úvěrů, proto soud žalobu zamítl, jak je uvedeno v bodě I. výroku, neboť ve vztahu k nároku č. 1 byla jistina úvěru splacena, a ve vztahu k nároku č. 2 nebyl soudu předložen kompletní výpis z účtu, žalobkyně tedy neunesla důkazní břemeno, ani břemeno tvrzení, ohledně výše poskytnutí jistiny spotřebitelského úvěru.16. Žalovaný měl ve věci plný úspěch, ale žádné náklady mu nevznikly, proto soud rozhodl o povinnosti k náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v aktuálním znění, jak je uvedeno v bodě II. výroku.