6 C 47/2024-234 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobce se žalobou podanou dne 22. 12. 2023 k Okresnímu soudu v Pardubicích a doplněnou dne 8. 3. 2024 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaný byl povinen převést na žalobce označené pozemky v k. ú. , adresa, , za určité pozemky (p. č. , Anonymizováno, ) zaplatit finanční náhradu ve výši 4 728 600 Kč a nahradit žalobci náklady na zpracování znaleckého posudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný porušil smluvní ujednání jednotlivých smluv o bezúplatném převodu zemědělských pozemků podle § 5 odst. 1 zákona č. 95/1999 Sb. tím, že schválil změny územně plánovací dokumentace týkající se předmětných pozemků. Odkazoval na přechodné ustanovení zákona č. 503/2012 Sb., kterým byla stanovena nezbytnost dodržení účelu u takto převáděných pozemků na dobu 10 let ode dne účinnosti, tedy od 1. 11. 2019. Žaloba se týkala pěti smluv o bezúplatném převodu, a to smlouvy č. , hodnota, ze dne 26. 9. 2000, č. , hodnota, ze dne 28. 4. 2006, č. , hodnota, ze dne 29. 9. 2010, č. , hodnota, ze dne 23. 7. 2012 a č. , hodnota, ze dne 13. 5. 2015.2. Okresní soud v Pardubicích vyslovil usnesením ze dne 22. 1. 2024 místní nepříslušnost a spis postoupil Okresnímu soudu ve Svitavách jako soudu místně příslušnému.3. Mezi účastníky následně probíhala mimosoudní jednání, při nichž došlo k vyjasňování stanovisek. Dne 15. 11. 2024 žalobce doplnil svá tvrzení a upravil žalobní petit tak, že odkázal na stanovisko ÚHOSu ze dne 20. 5. 2024 a tvrdil, že došlo k porušení pravidel pro poskytování veřejné podpory. Navrhl, aby soud uložil žalovanému převést na žalobce pozemky blíže specifikované současnými parcelními čísly v k. ú. , adresa, a zaplatit žalobci finanční náhradu za pozemky KN nově vzniklé z původních pozemků parc. č. , Anonymizováno, to vše zapsané na LV č. , hodnota, žalovanému bezúplatně převedených, a nyní dle KN označených jako parc. č. , Anonymizováno, , to vše zapsané na LV č. , hodnota, pro , právnická osoba, ., parc. č. , Anonymizováno, to vše zapsané na LV č. , hodnota, pro , právnická osoba, , parc. č. , Anonymizováno, to vše zapsané na LV č. , hodnota, pro , Anonymizováno, , právnická osoba, ., parc. č. , Anonymizováno, , to vše zapsané na LV č. , hodnota, pro , právnická osoba, ., nyní v celkové výši 4 686 841,06 Kč s příslušenstvím, jímž je zákonný úrok z prodlení ve výši 15 %, počínaje dnem 21. 3. 2024, a to do 3 dnů ode dne právní moci rozsudku. Dále žalobce požadoval zaplatit náhradu za vypracovaný znalecký posudek.4. Podáním ze dne 9. 12. 2024 žalobce opět upravil žalobní petit s tím, že v návrhu ze dne 15. 11. 2024 došlo k nedopatření, kdy tam byl ponechán výrok I. o vydání pozemků, který již nebude předmětem žaloby. Nadále tedy žalobce požaduje pouze zaplacení finanční náhrady za pozemky dle předcházejícího odstavce, a to nikoliv na základě porušení § 8 zákona o SPÚ, ale z důvodu porušení pravidel pro poskytování veřejné podpory.5. Usnesením ze dne 4. 3. 2025, č. j. 6 C 47/2024-98 ve spojení s doplňujícím usnesením ze dne 8. 4. 2025, č. j. 6 C 47/2024-104 soud zastavil řízení v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti převést na žalobkyni pozemky tam označené. Současně soud připustil změnu žaloby učiněnou podáním ze dne 14. 11. 2024 a následně i změnu žaloby učiněnou podáním z 9. 12. 2024.6. Žalovaný ve vyjádření ze dne 27. 2.2025 navrhl zamítnutí žaloby. Nečinil sporným, že v průběhu let 2000 až 2015 uzavřel s žalobcem smlouvy o bezúplatném převodu pozemků dle § 5 odst. 1 zákona č. 95/1999 Sb. Žalovaný nepopírá, že u některých pozemků skutečně došlo ke změně územního plánu žalovaného. Žalobce vyzval žalovaného, že požaduje finanční náhradu za pozemek p. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, (převedený dle smlouvy ze dne 29. 9. 2010) ve výši 4 635 620 Kč. Žalovaný nárok neuznal, neboť ke změně územního plánu ohledně tohoto pozemku došlo dne 3. 8. 2018, tedy po uplynutí pětileté lhůty dle zákona č. 325/2023 Sb. Žalovaný má za to, že povinnost zaplatit žalobci finanční náhradu za předmětné pozemky nikdy platně nevznikla a nárok uplatněný v žalobě tak není důvodný. U pozemků p. č. , Anonymizováno, se jednalo původně o pozemek p. č. , Anonymizováno, , který byl na žalovaného převeden smlouvou ze dne 23. 7. 2012. Žalobce výzvou požadoval finanční náhradu ve výši 85 480 Kč. K rozhodnutí o změně územního plánu u těchto pozemků na výrobu, skladování a lehký průmysl došlo však již dne 26. 10. 2010, tedy ještě opřed uskutečněním bezúplatného převodu z žalobce na žalovaného. U těchto pozemků tak vůbec nevnikl nárok na finanční náhradu, neboť po uzavření smlouvy o bezúplatném převodu nedošlo ke změně územního plánu. Současně vznesl námitku promlčení nároku.7. Žalobce podáním ze dne 1. 8. 2025 upřesnil svoji právní argumentaci. Uvedl, že žalovaný v rozmezí let 2000 až 2015 získal od žalobce bezplatně řadu pozemků, a to v souladu se schváleným územním plánem obce pro účely bytové výstavby a výstavby VPS. Dle tehdy platné právní úpravy (zákon č. 95/1999 Sb., následně zákon č. 503/2012 Sb., o SPÚ, konkrétně § 8) měl žalovaný povinnost informovat žalobce o změně územního plánu a získané pozemky žalobci případně vrátit. Žalovaný tuto svou zákonnou povinnost neplnil. Žalobce zjistil v roce 2022, že došlo úplatně k převodu pozemků ze žalovaného na třetí osoby. Konkrétně předmětem převodu byly pozemky ze smlouvy č. , hodnota, ze dne 29. 9. 2010, ze smlouvy č. , hodnota, ze dne 23. 7. 2012, ze smlouvy č. , hodnota, ze dne 13. 5. 2015. Žalobce zaslal žalovanému výzvy k vrácení v minulosti bezúplatně převedených pozemků. Žalovaný výzvu obdržel dne 29. 4. 2022. Byl si porušení zákona ze své strany velmi dobře vědom, a proto reagoval až po několika měsících dopisem ze dne 30. 6. 2022, v němž de facto žalobce ujišťoval o neporušení svých povinností a uvedl, že konečné stanovisko žalobci sdělí. To se stalo několika dopisy ze dne 25. 7. 2022, jimiž nárok uplatněný žalobcem odmítl. Vzhledem k výše uvedenému podal žalobce žalobu na vrácení jím bezúplatně poskytnutých pozemků žalovanému a zaplacení náhrady za pozemky, které již z důvodu převedení na třetí osoby nebylo možné vrátit. Výše uvedené skutečnosti proběhly za účinnosti předchozího znění zákona č. 503/2012 Sb., o SPÚ. Z důvodu legislativních změn (novela se dotkla i přechodných ustanovení a zcela plně retroaktivně vztáhla změnu právní úpravy i na případy vzniklé před jejím přijetím) a i z důvodu jednání žalovaného v rozporu s dobrými mravy, kdy žalovaný získal finanční prospěch na úkor žalobce/státu a nehodlá na svém postoji ničeho měnit, žalobce zjišťoval, zda jsou zde další možnosti domoci se jeho práv. Učinil dotaz na ÚHOS, zda v tomto konkrétním případě došlo k porušení pravidel veřejné podpory, jak je má na mysli právní úprava. ÚHOS ve svém druhém vyjádření datovaném 20. 5. 2024 vyslovil názor, že v tomto konkrétním případě k porušení pravidel veřejné podpory došlo. Žalobce následně učinil vstřícný krok a žalobu omezil co do pozemků, které se staly předmětem finančního prospěchu žalovaného, tj. omezil žalobu na ty pozemky, které žalovaný úplatně převedl na třetí osoby. Žalovaný těmito úplatnými převody získal celkem 39 400 895 Kč, což prokazují smlouvy uzavřené žalovaným se třetími osobami, a to firmou , právnická osoba, . dne 10. 2. 2021 a , právnická osoba, dne 7. 4. 2022. Přinejmenším částka 39 400 895 Kč s příslušenstvím by měla být předmětem vyrovnání mezi účastníky. Žalobce poukazuje i na tu skutečnost, že , právnická osoba, ještě v témže roce (konkrétně 17. 9. 2022 a 11. 11. 2022) prodal pozemky, které získal od žalovaného, dalším subjektům, a to , právnická osoba, a firmě , Anonymizováno, . za celkovou částku 73 955 880 Kč. Žalobce po obdržení stanoviska ÚHOS ze dne 20. 5. 2024 změnil žalobu s tím, že ze strany žalovaného prodejem nemovitostí/pozemků získaných na základě smluv o bezúplatném převodu firmě , právnická osoba, a , právnická osoba, . za celkem 39 400 895 Kč, došlo k porušení pravidel veřejné podpory. „Soud má v občanském soudním řízení pravomoc rozhodovat o následcích porušení povinnosti oznámit státní podporu Evropské komisi. Evropská komise je oprávněna rozhodovat v řízení o slučitelnosti státní podpory s článkem 87 odst. 2 nebo 3 Smlouvy o založení Evropského společenství, resp. s článkem 107 odst. 2 a 3 Smlouvy o fungování Evropské unie.“ V žádném případě však není vyloučena pravomoc vnitrostátních soudů rozhodovat o porušení pravidel veřejné podpory a o následcích z toho plynoucích. K naplnění definice veřejné podpory ve smyslu článku 107 odst. 1 SFEU tedy musí být kumulativně dány následující znaky: jedná se o selektivní zvýhodnění; zvýhodnění je poskytováno určitým podnikům nebo určitým odvětvím výroby; v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků; narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž a ovlivňuje obchod mezi členskými státy. V tomto konkrétním případě je proto třeba hodnotit dohromady celý řetězec událostí – bezúplatný převod ze strany státu (v mezidobí schválení změny územního plánu, neinformování žalobce o této skut