8 C 355/2025-95 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 28. 11. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 51 930 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovanému poskytla dne 19. 7. 2024 bezhotovostním převodem spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč. Před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru byla ověřena úvěruschopnost žalovaného lustrací v registrech dlužníků, z dokladů o příjmech a výdajích žalovaného a z prohlášení žalovaného o jeho závazcích. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úrokem ve výši 40 % ročně z jistiny. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením úvěru. Žalobkyně proto ke dni 21. 11. 2024 úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného ke splacení celého úvěru. Žalobkyně eviduje za žalovaným pohledávku ve výši 51 930 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 30 000 Kč, úroků v kapitalizované výši 12 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny v celkové výši 9 930 Kč. Žalobkyně požaduje též zákonný úrok z prodlení z částky 42 000 Kč od 22. 11. 2024 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění. Ani přes tuto výzvu však dlužná částka nebyla uhrazena.2. Žalovaný se k žalobě ani přes výzvu soudu nevyjádřil.3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a o. s. ř. Vzhledem k obsahu žaloby a povaze projednávaného sporu je totiž možno učinit závěr, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v podané žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), žalovaný pak ve stanovené lhůtě nijak nereagoval na výzvu soudu ke sdělení, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. Soud proto souhlas žalovaného s rozhodnutím bez nařízení jednání předpokládal.4. Ze smlouvy úvěru, která byla mezi účastníky uzavřena dne 19. 7. 2024, soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 40 % ročně z jistiny. Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, ., dne 13. 3. 2023, jakož i z přiloženého seznamu postoupených pohledávek, vzal soud za prokázané, že pohledávky vyplývající ze shora uvedené úvěrové smlouvy žalobkyně postoupila společnosti , právnická osoba, .6. Z ostatních předložených listinných důkazů soud nezjistil žádné pro věc relevantní skutečnosti.7. Na podkladě těchto listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:Žalovaný na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 19. 7. 2024 čerpal od žalobkyně úvěr ve výši 30 000 Kč. Pohledávku ze shora uvedené úvěrové smlouvy žalobkyně postoupila společnosti , právnická osoba, ., a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 3. 2023.8. Ještě před tím, než se soud zabýval tvrzeným nárokem žalobkyně vyplývajícím ze spotřebitelského úvěru, věnoval pozornost otázce, zda je v projednávané věci žalobkyně aktivně věcně legitimována.9. Podle § 90 o. s. ř. účastníky řízení jsou žalobce a žalovaný.10. Obecně platí, že o zahájení řízení a o obsahu žaloby rozhoduje žalobce, soud následně rozhoduje o všech základních skutečnostech obsažených v žalobě, tedy mimo jiné i o aktivní a pasivní věcné legitimaci účastníků řízení. Aktivní věcná legitimace je přitom dána, jestliže žalobci svědčí tvrzené subjektivní právo. Případný nedostatek aktivní nebo pasivní věcné legitimace má za následek, že žalobce nemůže být v řízení úspěšný. Nedostatek věcné legitimace nelze odstranit tím, že soud poskytne žalobci poučení o tom, kdo je účastníkem hmotněprávního poměru, o kterém se v řízení jedná; rozšiřování poučovací povinnosti soudu nad rámec poučení o procesních právech a povinnostech totiž není přípustné. Procesní odpovědnost za to, že se vymezení účastníků řízení kryje s jejich věcnou legitimací, nese výlučně žalobce (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2017, sp. zn. 30 Cdo 3411/2016).11. V projednávané věci se žalobkyně domáhala zaplacení částky 51 930 Kč z titulu poskytnutého spotřebitelského úvěru. K žalobě však přiložila smlouvu o postoupení pohledávek, přičemž z přiloženého seznamu postoupených pohledávek vyplývá, že pohledávku ve výši 42 000 Kč (jistina a úrok) a ve výši 9 930 Kč (smluvní pokuta), žalobkyně postoupila společnosti , právnická osoba, .12. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žalobkyně není aktivně věcně legitimována, neboť z důkazů, které sama předložila, vyplývá, že předmětnou pohledávku postoupila společnosti , právnická osoba, . Za takové situace se žalobkyně nyní nemůže úspěšně domáhat zaplacení částky 51 930 Kč s příslušenstvím. Aniž by se proto soud věcně zabýval nárokem vyplývajícím z předmětného spotřebitelského úvěru a nárokem na zaplacení smluvní pokuty, bylo nutno žalobu zamítnout pro nedostatek aktivní věcné legitimace žalobkyně.13. Pokud jde o náklady řízení, s ohledem na to, že žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta, byl to žalovaný, kdo byl ve sporu plně úspěšný. Jelikož však žalovanému, který v řízení zůstal zcela pasivní, žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.