8 C 183/2020-32 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se jako právní nástupce původního věřitele [právnická osoba] domáhala vůči žalovanému zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, neboť právní předchůdce žalobkyně s žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytl žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 2 000 Kč. Podle této smlouvy se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobkyně vrátit tuto částku do [datum] společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky. Žalovaný však částku ve sjednaném termínu nevrátil, a to ani přes opakované upomínání. 2. Soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o zápůjčce, ve které se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalovanému poskytnout peněžní prostředky v celkové výši 2 000 Kč. Právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl částku v celkové výši 2 000 Kč převedením na účet žalovaného, jak vyplývá z předloženého výpisu z účtu. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit do [datum] společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky. Žalovaný však na dlužnou částku neuhradil ničeho a právní předchůdce žalobkyně pohledávku následně postoupil na žalobkyni, jak plyne ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný neuhradil ničeho ani na základě předžalobní výzvy učiněné žalobkyní. 3. Soud věc posoudil dle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), dle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle ust. § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle ust. § 1970 o. z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše stanovená nařízením vlády. Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle ust. § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Protože žalovaný žalobkyni dosud nevrátil splatnou jistinu zápůjčky ve výši 2 000 Kč, porušil svojí smluvní i zákonnou povinnost a soud mu uložil zaplacení jejího dluhu vůči žalobkyni jako postupníkovi tímto rozsudkem. Zcela důvodným je i nárok žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení, které žalobkyně požaduje řádně dle ust. § 1970 o. z. v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení se splacením svého peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). 4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava, předžalobní výzva a návrh ve věci samé) a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý z těchto tří úkonů právní služby a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. 5. Odůvodnění rozsudku bylo vyhotoveno ve zkrácené formě v souladu s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.