10 C 207/2021-65 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se domáhala zrušení podílového spoluvlastnictví k nemovitostem v k.ú. [obec] u [obec], jejichž podílovými spoluvlastníky jsou účastníci řízení, konkrétně k pozemku st.p. [číslo] jehož součástí je stavba objektu bydlení [adresa], dále k pozemku p. [číslo] k pozemkům p. [číslo]. Žalobkyně uvedla, že nemá zájem setrvávat ve spoluvlastnickém vztahu s ostatními účastníky, s nimiž se jí nepodařilo se dohodnout na způsobu a rozsahu užívání nemovitostí a navrhla, aby byly přikázány do vlastnictví žalovaného 2., který je výlučně užívá a kterému by byla uložena povinnost zaplatit ostatním účastníkům náhradu za jejich vypořádací podíly ve výši stanovené znaleckým posudkem. 2. Všichni žalovaní souhlasili se zrušením podílového spoluvlastnictví, žalovaný 1. navrhl prodej nemovitostí a rozdělení výtěžku dražby mezi spoluvlastníky, případně přikázání nemovitostí do vlastnictví některého (jiného) ze spoluvlastníků oproti uložení povinnosti zaplatit mu vypořádací podíl. Žalovaní 2. a 3. potvrdili, že mezi nimi a žalobkyní probíhala jednání o způsobu vypořádání spoluvlastnictví, účastníci však nedospěli ke shodě na částce, kterou by měla žalobkyně žalovaným 2. a 3. za odkup jejich spoluvlastnických podílů (jak původně navrhovala) zaplatit. [jméno] žalovaní 2. a 3. nedisponují finančními prostředky potřebnými k úhradě vypořádacích podílů ostatních spoluvlastníků s ohledem na závěry znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], který stanovil obvyklou cenu pozemku st.p. [číslo] jehož součástí je stavba objektu bydlení [adresa] a přilehlého pozemku p. [číslo] částkou 2 720 000 Kč a přiměřená náhrada za podíl ideální jedné čtvrtiny nemovitostí tak činí částku 680 000 Kč. Žalovaní 2. a 3. tedy navrhli, aby nemovitosti byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobkyně a té bylo uloženo zaplatit ostatním spoluvlastníkům přiměřenou náhradu jejich spoluvlastnických podílů stanovenou na základě znaleckého posudku. 3. Z výpisu z listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. [obec] u [obec] bylo zjištěno, že účastníci řízení jsou zapsání jako podíloví spoluvlastníci pozemku st.p. [číslo] jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa] a pozemku p. [číslo] s výší spoluvlastnických podílů žalobkyně - 3/8, žalovaný 1. - 1/8 a žalovaní 2. a 3. - každý ¼. Pokud se jedná o pozemky p. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], tyto jsou podle stavu zápisů na [list vlastnictví] zapsány ve spoluvlastnictví žalobkyně, žalovaného 1 a třetí osoby, která není účastníkem tohoto řízení. 4. V návaznosti na toto zjištění vzala žalobkyně podanou žalobu zpět v části, v níž se domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemkům p. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] a v tomto rozsahu pak bylo soudem řízení se souhlasem ostatních účastníků podle § 96 odst. 1, 2, 3 o.s.ř. zastaveno (výrok III. tohoto rozhodnutí). 5. Podle § 1140 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) nemůže být nikdo nucen setrvat ve spoluvlastnictví. Pokud nedojde ke zrušení spoluvlastnictví dohodou spoluvlastníků, rozhodne o něm na návrh soud, který zároveň rozhodne o způsobu vypořádání spoluvlastnictví (§ 1143 o.z.), a to primárně rozdělením věci (§1144 o.z.), pokud to není dobře možné jejím přikázáním jednomu nebo více spoluvlastníkům a nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařízením jejího prodeje ve veřejné dražbě (§ 1147 o.z.). 6. V projednávané věci v průběhu jednání soudu účastníci shodně a opakovaně potvrdili, že ani jeden z nich nemá zájem o přikázání nemovitostí, ohledně nichž bylo v řízení pokračováno, do svého výlučného vlastnictví, tato skutečnost ostatně vyplývá i z jejich písemných podání. Soud tedy vyšel ze skutkového zjištění, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí, všichni se shodli na nutnosti zrušení tohoto spoluvlastnictví, neboť v něm nechtějí nadále setrvat, ani jeden z nich nenavrhoval zamítnutí žaloby či odklad zrušení. Z toho má soud podmínky pro zrušení spoluvlastnictví za splněné a dále se zabýval způsobem vypořádání, který byl mezi účastníky zásadní spornou otázkou. 7. S ohledem na explicitně vyjádřený nezájem účastníků o to, aby se stali výlučnými vlastníky vypořádávaných nemovitostí, nebylo možné uvažovat o jejich přikázání do vlastnictví některého z nich, protože jedním ze základních předpokladů pro tento postup je právě zájem daného účastníka o přikázání věci do svého vlastnictví. Současně vzhledem k počtu podílových spoluvlastníků a výši jejich spoluvlastnických podílů je zjevné, že v úvahu nepřipadá reálné rozdělení nemovitosti, která je fakticky rodinným domem se zahradou. Soud tedy přistoupil k jedinému zákonem stanovenému způsobu vypořádání podílového spoluvlastnictví, který lze v poměrech dané věci realizovat, a to k nařízení prodeje nemovitostí podle § 1147 o.z. Z popsaných důvodů soud žalobě vyhověl, spoluvlastnictví účastníků zrušil a vypořádal je způsobem uvedeným shora. Zbývá dodat, že tímto rozhodnutím vznikl účastníkům exekuční titul, který opravňuje kteréhokoliv z nich, aby se domáhal jeho výkonu. Nalézací soud prodej nerealizuje a pro další ingerenci soudu je nutné podání návrhu na výkon rozhodnutí kterýmkoliv z účastníků. Výtěžek prodeje nemovitostí bude rozdělen mezi účastníky podle velikosti jejich spoluvlastnických podílů. 8. Náhrada nákladů řízení v části, v níž bylo soudem rozhodnuto o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nepřísluší podle § 142 odst. 2 o.s.ř. žádnému z účastníků (viz rozhodnutí [ústavní nález]), když soudem nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující jiný postup; potřebu zrušení podílového spoluvlastnictví potvrdili všichni účastníci, neshodli se pouze na způsobu jeho vypořádání. V části, v níž bylo řízení zastaveno, je však žalobkyně, která zastavení řízení zpětvzetím návrhu v této části zavinila, podle § 146 odst. 2 o.s.ř. povinna hradit náklady řízení vzniklé ostatním účastníkům. Ty byly vyčísleny u žalovaného 1. podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále AT), jako odměna právní zástupkyně žalovaného 1. dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 4. AT za dva úkony právní služby po 1 500 Kč za jeden úkon podle § 11 odst. 1 písm. a), d) AT, paušální náhrada hotových výdajů advokáta za dva úkony právní služby po 300 Kč za jeden úkon podle § 13 odst. 3 AT, náhrada jízdného k jednání soudu podle vyhlášky č. 589/2020 Sb. ve výši 2 257,84 Kč (296 km, palivo motorová nafta, kombinovaná spotřeba 7 l [číslo] km), to je celkem 5 857,84 Kč Náklady žalovaných 2. a 3. jsou představovány odměnou jejich právního zástupce dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 4. AT za tři úkony právní služby po 1 500 Kč za jeden úkon podle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) AT při společném zastupování dvou účastníků podle § 12 odst. 4 AT, paušální náhradou hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po 300 Kč za jeden úkon podle § 13 odst. 3 AT, DPH z uvedených položek podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 21 % v částce 1 701 Kč, to je celkem 9 801 Kč. Platební místo pro náhradu nákladů řízení vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. 9. Současně byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit soudní poplatek za řízení v části, v níž bylo řízení zastaveno, který byl splatný již podáním žaloby, avšak žalobkyně dosud nebyla vyzvána k jeho zaplacení. Aktuálně je žalobkyně povinna tento soudní poplatek zaplatit pouze ve výši, v níž se navrhovateli poplatek v případě zastavení řízení nevrací (§ 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích).