11 C 130/2019-181 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobce se původně podanou žalobou domáhal, aby žalované byla uložena povinnost zamezit stékání povrchové vody ze st. [parcelní číslo] v k. ú. [obec] do hraniční zdi domu [adresa] na st. [parcelní číslo] v k. ú. [obec]. Žalobu odůvodnil tím, že je výhradním vlastníkem st. [parcelní číslo] zastavěná plocha a nádvoří s domem [adresa] v k. ú. [obec], žalovaná pak výhradním vlastníkem st. [parcelní číslo] zastavěná plocha a nádvoří s domem [adresa] v k. ú. [obec]. [obec] obou stavebních parcel je zčásti fakticky tvořena zdí domu [adresa]. Pozemek st. [parcelní číslo] je svažitý a vzhledem k tomu po něm stéká povrchová voda, vzniklá dešťovými srážkami, směrem k domům [adresa]. Přibližně v letech 2004 až 2005 provedla žalovaná úpravu kanalizace na st. [parcelní číslo] a sanační opatření k zabránění průniku povrchové vody do její nemovitosti a zadláždila průjezd na st. [parcelní číslo]. V důsledku toho došlo ke změně odtokových poměrů po st. [parcelní číslo] tak, že dešťová voda zatéká do zdi domu [anonymizováno] na hranici st. p. [anonymizováno] a [anonymizováno], což vede k destrukci této nemovitosti ve vlastnictví žalobce. Ten provádí rozsáhlou rekonstrukci domu [adresa], v jejímž rámci chtěl provést sanaci shora uvedené hraniční zdi domu tak, aby nedocházelo k její devastaci vtokem povrchové vody ze st. [parcelní číslo]. Učinil již veškerá možná opatření uvnitř domu [adresa], nicméně jsou nedostatečná a je třeba proto provést drenážní práce ze st. [parcelní číslo], zejména odkopat zeminu při hraniční zdi domu [adresa] do hloubky 0,5 až 1 metr a následně provést hydroizolaci hraniční zdi. Zároveň je třeba odvést povrchovou vodu průjezdem domu [adresa] husími krky tak, aby odtékala do obecní kanalizace. Opakovaně se pokoušel se žalovanou dohodnout, že na své náklady provede potřebná opatření, ovšem marně. Žalovaná ho odmítá na svoji parcelu [parcelní číslo] vpustit. Zatékání povrchové vody ze st. [parcelní číslo] prohlubuje devastaci hraniční zdi a s ohledem na probíhající rekonstrukci má žalobce zájem příčinu devastace vyřešit. Podáním ze dne [datum] žalobce rozšířil žalobu. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] připustil soud rozšíření žaloby o eventuální petit, kterým by byla žalované uložena povinnost strpět na st. [parcelní číslo] v k. ú. [obec] při hraniční zdi domu [adresa] na st. [parcelní číslo] v k. ú. [obec], do vzdálenosti 0,5 metrů od této hraniční zdi, provedení hydroizolačních prací k odvodnění této hraniční zdi žalobcem. Navrhované rozšíření žaloby žalobce odůvodnil tím, že z vyjádření žalované v řízení je evidentní, že žalobci nehodlá ani za podmínek, které by si sama stanovila, vstup na st. [parcelní číslo] za účelem provedení potřebných prací k odvodnění hraniční zdi umožnit. 2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. V letech 2004 provedla pouze opravu stávající kanalizační přípojky na jejím pozemku, kdy původní potrubí bylo nahrazeno novým a žalobci bylo umožněno napojit se svou kanalizací, a dále nechala vyměnit dlažbu v průjezdu a kolem svého domu provedla opatření proti pronikání vlhkosti do zdiva budovy. Těmito opravami však nedošlo, a ani nemohlo dojít, ke změně odtokových poměrů povrchové vody po jejím pozemku a stékání vody po jejím svažitém pozemku je přirozeným způsobem odtoku vodu v daném místě. Změna odtokových poměrů nebyla nikdy žalobcem, ani jeho právními předchůdci, namítána. Problém s vlhkostí domu je letitý a byl zde u staveb obou účastníků již před opravami kanalizační přípojky, kdy jej žalovaná řešila hydroizolací svého domu. Žalobce však nijak neprokazuje, že stékání vody po pozemku žalované není přirozeným způsobem odtoku vodu v daném místě, ani nepředkládá žádný důkaz o tom, že v důsledku opravy kanalizační přípojky, došlo ke změně odtokových poměrů, v důsledku čehož by docházelo k pronikání vlhkosti do zdiva domu žalobce. Havarijní stav zdi žalobce nelze přičítat pouze odtoku povrchové vody, ale dle zprávy firmy [anonymizováno], kterou předložil žalobce, do zdiva zatéká zejména spodní voda. Přitom na pozemku žalované je těsně nad průjezdem plechový žlábek, z něhož při deštích odtéká voda přímo do kanalizace a dále betonový žlábek, který brání zatékání dešťové vody do průjezdu. Žalovaná pak nesouhlasí ani se žalobcem zvoleným způsobem řešení problému, kdy by měla být odkopána zemina při hraniční zdi domu [adresa] do hloubky 0,5 až 1 m, neboť by to mohlo ohrozit statiku jejího domu. Případná jednání o dohodě mezi stranami jsou pak vyloučena vzhledem k agresivnímu, vulgárnímu a znevažujícímu vystupování žalobce vůči její osobě. K rozšíření žaloby pak žalovaná uvedla, že je zřejmé, že žalobce se nedomáhá pouze povinnosti strpět provedení určitých prací na pozemku žalované, ale také umístění štěrkového lože a odvodňovacího potrubí na pozemku žalované s čímž však ona nesouhlasí. Pro takové omezení vlastnického práva žalované nejsou splněny zákonné podmínky a žalobce navíc zcela opomíjí náhradu, která by jí měla být v případě omezení vlastnického práva vyplacena. Navrhla proto eventuální petit zamítnout. 3. Výpisy z katastru nemovitostí vedeného u [stát. instituce], [stát. instituce], má soud za prokázané, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku p. č. st. [anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] objekt bydlení a žalovaná výlučným vlastníkem st. [parcelní číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] objekt bydlení. 4. Žalovaná ve své výpovědi uvedla, že v roce 2004 prováděla [právnická osoba] [příjmení] opravu původní kanalizace, kdy bylo vyměněno betonové potrubí za plastové, zároveň bylo provedeno předláždění průjezdu, kdy dlažební kostky byly nahrazeny zámkovou dlažbou. Voda průjezdem nikdy netekla, pod svahem je žlábek, nad ním je rošt, voda je odváděná do žlábku a odtud do kanalizace, která vede průjezdem do hlavního řádu na náměstí. V roce 2004 nebyly ani nijak rozšířené zpevněné plochy na jejím pozemku, pouze dlažební kostky z průjezdu byly nově instalovány před stodolou. To však nemůže mít žádný vliv na odtokové poměry, neboť to je na druhé straně pozemku. Ani chodníčky kolem domu nebyly dělány zcela nové, jen se vyměnil materiál, z něhož jsou zhotoveny. 5. Žalobce ve své výpovědi uvedl, že problémy se zatékáním vody trvají asi 14 až 15 let, tedy od té doby, co došlo k výměně původního potrubí a sanačním pracím na domě žalované. Voda byla tak od jejího domu odvedena a zatéká do domu žalobce. V místech, kde jsou problémy se zatékáním, byla dříve garáž, tam byl kanálek, kterým voda mohla odtékat. Při současné rekonstrukci však žalobce hodlá garáž předělat na obytný prostor a proto je třeba průsaku vody zabránit. 6. Při místním šetření provedeném dne [datum] bylo zjištěno, že skutečně zeď domu žalobce, která bezprostředně sousedí s pozemkem žalované, je vlhká, stejně tak i zeď v průjezdu domu žalované. Pozemek žalované je svažitý směrem k průjezdu, před průjezdem je odtokový žlab a kanálek. 7. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že u žalované prováděl práce v červnu 2004. Jednalo se o oddrenážování domu [adresa]. Vzhledem k tomu, že přitom bylo zjištěno, že kanalizace je již v havarijní stavu, provedla se i oprava kanalizace, kdy byly původní betonové roury nahrazeny plastovými. Udělal se také žlábek nad průjezdem a kanál, aby to sbíralo vodu stékající ze svahu. Stará dlažba v průjezdu se pak nahradila novou zámkovou. 8. Ze znaleckého posudku vypracovaného znalcem [celé jméno znalce] soud zjistil, že příčinou závadného stavu je vzlínající vlhkost, kdy je špatně neodborně zapojený kanál a přejezdový kanálek bez typizovaných odboček. V kanalizačním potrubí je díra, voda z kanálku odtéká částečně podél potrubí k zásypu a částečně dírou do potrubí. Voda tak může nasycovat zeminu pod zámkovou dlažbou. Z fotodokumentace založené ve spise je zřejmé, že v místě kanálu 20x20 a přejezdového kanálku není v kanalizaci připravená odbočka. Jsou dodělávány dodatečně bez přípojek, kanál 20 x 20 cm je umístěn za přejezdovým kanálkem a je tudíž vyřazen z provozu. Obě tato zařízení byla instalována dodatečně, neodborně, pouze proražením potrubí. Zdivo je však přirozeně namáhané i vzlínající vlhkostí bez ohledu na závadný stav. Návrh žalobce na odkopání zdiva do hloubky 0,5 až 1 metr není dostatečným řešením, neboť drenáž musí být minimálně 20 cm pod úrovní podlah žalobce, tzn., že hloubka výkopu by musela být 0,9 až 1,3 metru. Odkopání tedy není možné z důvodu zásahu do základového zdiva společných zdí. Znalec následně navrhl vhodný postup k zamezení vzlínání vlhkosti. Při jednání dne [datum] pak znalec obhájil vypracovaný posudek, vypořádal se s výhradami žalované. Potvrdil, že problém spočívá ve vzlínání vody stavební konstrukcí. Řešení, které navrhl, problém vyřeší, nenaruší se přitom statika objektů. Práce odhaduje na dva dny, z převážné většiny by se prováděly z nemovitosti žalobce. Znalec rovněž zdůvodnil, proč řešení, navrhované žalobcem (výkop), považuje za kontraproduktivní. 9. Z korespondence účastníků