11 C 165/2020-87 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se původně podanou žalobou domáhala vypořádání SJM po rozvodu manželství. Uvedla, že ohledně movitých věcí a finančních prostředků na účtech byly schopni se s bývalým manželem dohodnout. Spornými zůstaly pouze osobní automobil Citroen C4 [anonymizována dvě slova], [registrační značka] [anonymizováno] a dále pozemek p. [číslo] zahrada zapsaný v [anonymizována dvě slova] u [stát. instituce], [stát. instituce] na LV [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí]. Navrhla, aby automobil byl prodán a finanční částka rozdělena mezi účastníky, pozemek aby byl přikázán do výlučného vlastnictví žalovaného a jemu uloženo vyplatit jí na vyrovnání podílu finanční částku určenou soudem. 2. Žalovaný potvrdil, že mezi stranami došlo k dohodě o movitých věcech a finančních prostředcích na účtech. Pokud jde o osobní automobil značka Citroen, nepatří dle názoru žalovaného do společného jmění manželů, protože byl pořízen za výlučné prostředky žalovaného, které mu daroval jeho otec. Rovněž pozemek, který je zapsán ve společném jmění manželů, byl pořizován z výlučných prostředků žalovaného, přičemž finanční prostředky mu poskytl jeho otec. Navrhl proto, aby pozemek byl přikázán do jeho výlučného vlastnictví a částka jeho vnosu do společného jmění manželů valorizována podle navýšení ceny pozemku ke dni rozvodu manželství. 3. Účastníci učinili nesporným, že jejich manželství bylo rozvedeno rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. 4. Z výpisu z katastru nemovitosti vedeného u [stát. instituce], [stát. instituce] je zřejmé, že na LV [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí] je zapsán pozemek p. [číslo] zahrada ve společném jmění manželů obou účastníků a to na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Z této kupní smlouvy vyplývá, že účastníci nemovitost koupili za cenu 1 220 112 Kč, která měla být kupujícími uhrazena ve dvou splátkách - částka 55 000 Kč před podpisem kupní smlouvy jako tzv. blokovací depozitum na účet realitní kanceláře uvedený v dohodě o rezervaci nemovitosti ze dne [datum] číslo účtu [bankovní účet] a to do [datum]. Tato částka pak byla dle kupní smlouvy zaplacena ke dni uzavření kupní smlouvy a jako záloha byla započtena na kupní cenu. Do [datum] se pak kupující (kterými byli oba účastníci) zavázali uhradit zbývající část kupní ceny ve výši 1 165 112 Kč na účet advokátní úschovy schovatele číslo účtu [bankovní účet]. V potvrzení o provedení platby ze dne [datum] [právnická osoba] potvrdila, že dne [datum] byla z účtu číslo [bankovní účet] s názvem [jméno] [celé jméno žalovaného] převedena částka 55 000 Kč na účet [bankovní účet] a dne [datum] částka 1 165 112 Kč na účet číslo [bankovní účet]. 5. Oba účastníci shodně vypověděli, že peníze na automobil i pozemek skutečně poskytl otec žalovaného. Rozdíl je v tom, že žalobkyně je přesvědčena, že finanční částka na pořízení těchto věcí byla darována tchánem jim oběma, zatímco žalovaný je přesvědčen, že šlo o dar otce pouze jemu jako synovi. Automobil byl zapsán pouze na žalovaného, pozemek byl zakoupen do společného jmění obou bývalých manželů. Z výpovědi žalovaného vyplynulo, že rozdílný režim je dán tím, že v době koupě pozemku čekali, že začnou stavět, a kvůli pořízení hypotéky museli být stavebníky oba manželé. Peníze na auto mu otec dal v hotovosti a žalovaný s nimi auto zaplatil. U nemovitosti byly peníze převedeny z účtu otce rovnou na účet realitní kanceláře a do úschovy advokátní kanceláře. 6. Z výpisu z účtu [jméno] [celé jméno žalovaného] číslo [bankovní účet] je zřejmé, že dne [datum] byla vybrána v hotovosti částka 255 000 Kč. 7. Svědek [jméno] [anonymizováno] ve své výpovědi uvedl, že s bývalou snachou (žalobkyní), neměl nikdy dobré vztahy. Od počátku si k sobě nenašli cestu. S manželkou, která již zemřela, se dohodli, že musejí dbát na to, aby jejich oba synové byly od nich poděleni rovným dílem. [příjmení] se také o to snažil. [příjmení] [jméno] přispěl na pořízení automobilu a daroval mu byt na [anonymizována tři slova], v němž jako rodina žili. [příjmení] [jméno] pak dal peníze na pořízení automobilu Citroen a také mu koupil pozemek v [část obce]. Protože však věděl, že pro žádost o poskytnutí hypotečních úvěru musejí být majitelem pozemku oba manželé, souhlasil s tím, aby se pozemek koupil do jejich společného jmění. Původně však chtěl dát peníze na pozemek pouze synovi. 8. Darovací smlouvou ze dne [datum] bylo prokázáno, že [jméno] [anonymizováno] daroval svému synovi [jméno] [celé jméno žalovaného] bytovou jednotku [číslo] spolu s podíly na společných částech domu a souvisejících pozemcích. Právní účinku vkladu vznikly ke dni [datum]. 9. Znaleckým posudkem znalce [celé jméno znalce], byla stanovena obvyklá cena pozemku p. [číslo] v [katastrální uzemí] ke dni [datum] ve výši 1 150 000 Kč. 10. Než přistoupil soud k vypořádání společného jmění manželů, musel se vypořádat s otázkou darování finančních prostředků otcem žalovaného. Při posouzení otázky, komu byly peníze darovány, je třeba vycházet z ustanovení § 2055 odst. 1 a § 2057 odst. 2 občanského zákoníku, z nichž vyplývá, že k naplnění darovací smlouvy musí dojít k převzetí věci obdarovaným. 11. Pokud jde o automobil, bylo dle názoru soudu prokázáno, že peníze na něj byly darem pouze žalovanému. Finanční prostředky byly vybrány z účtu [jméno] [anonymizováno] a kupní cena byla zaplacena v hotovosti přímo autobazaru, přičemž jako kupující byl označen žalovaný. Na základě uvedeného tedy dospěl soud ohledně automobilu k závěru, že není v SJM účastníků. Jedná se o výjimku z nabývání do společného jmění manželů podle § 709 odst. 1 písm. b) občanského zákoníku, když sám [jméno] [anonymizováno] ve své svědecké výpovědi potvrdil, že automobil mínil jako dar pouze svému synovi. Z tohoto důvodu tedy nebyl automobil do vypořádání společného jmění vůbec zahrnutý. 12. K jinému závěru však dospěl soud ohledně pozemku. I ohledně toho sice [jméno] [anonymizováno] ve své svědecké výpovědi uvedl, že ho mínil pořídit jako dar pouze svému synovi (tedy žalovanému), ovšem zároveň potvrdil, že byl (s ohledem na budoucí hypotéku) srozuměn s tím, že pozemek kupují oba účastníci do společného jmění. Tomu odpovídá i to, že jak rezervační poplatek, tak zbytek kupní ceny, byly dle smlouvy uhrazeny přímo z účtu [jméno] [anonymizováno] za oba kupující na účet realitní kanceláře a účet advokátní úschovy. Tento názor soudu je podpořen i rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR 33 Odo 872/2004 podle něhož, je-li uzavřena darovací smlouva ohledně peněžité částky, je podmínka odevzdání a převzetí věci při darování splněna, poukázal-li dárce finanční částku určenou na kupní cenu, kterou je obdarovaný povinen zaplatit třetí osobě (prodávajícímu), s vědomím a souhlasem obdarovaného, přímo na účet prodávajícího. V takovém případě nemusí mít darovací smlouva písemnou formu. To se stalo v daném případě, když dárce [jméno] [anonymizováno] poukázal na příslušné účty finanční částku určenou na kupní cenu, kterou byly oba účastníci jako kupující povinni zaplatit za koupi pozemku. Kupní cenu zaplatil za oba kupující, dar tedy náležel oběma účastníkům. Pokud by chtěl [jméno] [anonymizováno] skutečně peníze na pozemek darovat pouze svému synovi (jak dnes tvrdí), měl tuto svoji vůli při placení pozemku projevit, například označením platby jménem syna, nebo písemnou darovací smlouvou uzavřenou se synem ohledně darování peněz apod. Možná se tedy [jméno] [anonymizováno] v době koupě pozemku tak úplně nelíbilo, že by peníze od něho měla získat i snacha, s níž neměl dobré vztahy, ale nakonec sám, dobrovolně, pozemek do společného jmění účastníků koupil. Jaké důvody ho k tomu tehdy vedly, je zcela nepodstatné. Důležité je, že s jeho vědomím byly peníze použity na úhradu koupě pozemku do společného jmění účastníků. 13. Z uvedeného důvodu tedy soud uzavřel, že peníze zaplacené za kupní cenu pozemku byly darem [jméno] [anonymizováno] oběma účastníkům. Tím, že za ně za oba kupní cenu zaplatil, dal najevo svoji vůli, aby byl pozemek koupen do jejich společného jmění (§ 709 odst. 1 písm. b) občanského zákoníku). 14. Na základě výše uvedeného poté soud přistoupil k vypořádání tohoto pozemku a to v souladu s ustanovením § 742 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku, když vyšel z toho, že podíly obou manželů jsou stejné. Pozemek v souladu s návrhy obou účastníků přikázal do výlučného vlastnictví žalovaného a zároveň mu uložil vyplatit na dorovnání podílu žalobkyně částku 575 000 Kč, tedy jednu polovinu z ceny pozemku zjištěné znalcem [celé jméno znalce] Lhůta k plnění byla stanovena na tři měsíce od právní moci rozsudku tak, aby měl žalovaný časový prostor k tomu si finanční prostředky na zaplacení zajistit. 15. O nákladech řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když oba účastníci byli v řízení z části úspěšní.